V Monze fungovalo vše bez problémů, i když jsem tam byl zase nejmladší, říká Džáva

Český národní tým se v těchto dnech intenzivně připravuje na novou reprezentační sezónu, kterou odstartuje již příští týden kvalifikací na Světový šampionát v roce 2018 v Karlových Varech. S týmem je i talentovaný smečař Donovan Džavoronok, který absolvoval svou první sezónu v jedné z nejlepších evropských soutěží - italské Sérii A, v mužstvu Monzy, kterou vede zároveň kouč české volejbalové reprezentace Miguel Falasca. Jak se mu Donovanovi líbilo v jeho první sezóně v zahraničí? Co bylo těžké a na co si rychle zvykl? A jak se těší na reprezentační akce, které jsou již za dveřmi?

Jak bys zhodnotil tvou premiérovou sezónu v italské Monze?

„Výborně, v klubu vše fungovalo naprosto bez problémů… na čem jsme se domluvili, tak vždy platilo. Snad jen z mého osobního pohledu jsem toho možná mohl odehrát trochu víc, ale nějaké šance jsem dostával a jsem za ně osobně velmi rád. Důležitý bylo se naučit také jazyk, jak to má člověk o mnoho snazší. Když se podívám na tréninky, tak ty jsou v Itálii vedeny naprosto výborně a skutečně hodně člověku dávají, což je někdy oproti Česku trochu rozdíl.“

Byl to pro tebe velký přechod – z české ligy do italské, která patří k nejlepším na světě?

„Chytl jsem se poměrně rychle, nebyly žádné problémy ani s adaptací. Výhodou mohlo být, že jsem byl už z reprezentace zvyklý na styl a tréninky trenéra Falasci a podobné to bylo i s kondičním trenérem Locounou, jenž nám u národního týmu také pomáhá. Musím přiznat, že Miguel Falasca byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem šel právě do Monzy. Velmi se mi líbí jeho práce a osobně pociťuji i obrovské posuny pod jeho vedením.

Jakou úlohu si vůbec plnil v mužstvu Monzy?

„No byl sem zase nejmladší v týmu, už je to trochu pech… (směje se – pozn. red.), takže sem trpělivě čekal na šance a snažil se jich využít co nejvíc.“

V příští sezóně budeš mít v klubu dalšího českého reprezentanta – Michala Fingera, který přichází do Monzy z německého Friedrichshafenu. Těšíš se?

„No, po pravdě jsem byl teď rád, že jsem v Monze byl jediný Čech, jelikož jsem se díky tomu naučil poměrně rychle a dobře italsky. Na druhou stranu je ale určitě fajn, pokecat si i v češtině! Příchod Michala jinak hodnotím určitě kladně, myslím, že by celému týmu mohl hodně pomoci.“

Nyní pojďme k reprezentační sezóně, koncem května Vás čeká důležitý turnaj – kvalifikace MS v Karlových Varech. Jak jsi zatím spokojený s přípravou?

„Myslím, že by to možná chtělo víc času na souhru, ale ten bohužel nemáme, ostatně podmínky jsou pro všechny týmy stejné. Takže nezbývá nám, než pořádně makat a připravit se co možná nejlépe.“

Opět po několika měsících se vrátíš do známého prostředí Haly míčových sportů, které Ti pomohlo posunout se do světa velkého volejbalu. Bude to pro tebe specifické, zahrát si zase „doma“?

„Tak určitě to bude příjemné… Na Karlovy Vary mám jen krásné vzpomínky a i teď, když projíždím městem a všechno zase rád po roce vidím, je to taková příjemná nostalgie (dodává s úsměvem - pozn. red.).“

V neděli jste se vrátili z přípravy z Holandska, kde jste odehráli tři duely. Jak se ti hrálo? V čem by měla být síla mužstva a co naopak ještě potřebuje dopilovat?

„Tři prohry nám ukázaly, že je ještě na čem makat. První zápas byl propadák, to si musíme přiznat, ale pak se to postupně vše zlepšovalo. O výsledky nám po pravdě ani nešlo, takže účel to určitě splnilo.“

Kromě kvalifikace MS vás čeká, snad již tradičně, i prestižní Světová liga v budějovické Budvar aréně. Tam svedete souboj, kromě Egypta a Portugalska, právě i s Nizozemskem. V domácím prostředí byste mu mohli vrátit prohry z přípravy, že?

„Tak ono nás hlavně čeká i mistrovství Evropy, což bude vrchol reprezentační sezóny. Takže na to se možná i těším více, ale určitě si myslím, že když spolu ještě chvíli pobudeme, tak máme na to i porážet týmy jako je právě Holandsko.“

Jaký osobní cíl máš v reprezentaci pro následující rok a co je celkově cílem českého mužstva?

„Jak už sem říkal, tak asi to ME v Polsku, kde máme jednoznačný cíl postoupit ze skupiny, což se Česku dlouho nepovedlo. Další bod je samozřejmě se snaha probojovat na MS. Všichni cítíme velkou šanci se tam dostat, máme i poměrně přijatelné soupeře v kvalifikační skupině. Musíme ale zůstat nohama na zemi a jít zápas od zápasu.“

 

Autor: Mgr. Michal Mezera, foto: Monza