Na improvizaci jsem v trénování zvyklý, říká trenér národního týmu žen

Letošní rok měla naše ženská reprezentace jeden jasný cíl a tím byl postup na ME 2021. Již loňský rok, kdy naše děvčata vyhrála Golden European League a od postupu do Nations League je dělilo pár míčů ve finálovém tiebreaku, ukázal, že trenér Giannis  Athanasopoulos jde s týmem správným směrem. Jak se do jeho plánů promítla koronová krize a jak moc musí improvizovat v přípravě, nám řekl na prvním letošním soustředění v Prostějově.

Než začneme s volejbalem, musím se zeptat, jak se ti cestovalo do Prostějova?

No, moc letadel ještě nelétá a já jsem byl před soustředěním českého týmu ve Slovinsku. Tak jsem musel letět přes Frankfurt, protože jet autem bylo velmi nejisté. Musel jsem mít negativní test na covid-19, dvě kontroly v Zagrebu, čtyři kontroly ve Frankfurtu a další dvě Praze. Pak si mě vyzvedl manažer Javůrek a ten už žádnou kontrolu nechtěl (smích). Cestování nic moc, ale hlavně, že jsem tu.

Asi jsi v kariéře nezažil tak dlouhou pauzu bez volejbalu, čím sis ji vyplnil?

Máš pravdu, nezažil, ale snažil jsem se na té koronakrizi najít něco pozitivního. Trávil jsem více času se synem, s rodinou, který jim během klasických sezón nemohu věnovat. Sledoval volejbalové on-line semináře, kde jsem se mohl vzdělávat a v neposlední řadě jsem si několikrát prohlédl loňské zápasy českého „nároďáku“ žen a měl dost času na víc než detailní rozbor. Přesně vím, kde a co musíme zlepšit (úsměv).

Jak je těžké pro trenéra stále měnit plány a připravovat se na akci, o které nevíš, kdy a jak se bude konat?

Musím to brát, jak to je. Trénování nebo koučování není věc, která je nalajnovaná a předem jasná. Jsou věci, které můžeš ovlivnit, a jsou věci, které ne. Jedna z věcí, které neovlivníš, je koronakrize nebo neznámý kalendář akcí. My jako trenéři jsme zvyklí improvizovat a teď je právě ta situace. I když nevíme, zda a kdy kvalifikace bude, připravili jsme spolu s českou volejbalovou federací přípravné bloky a pozvali sem, po dohodě s mládežnickými trenéry, mladá děvčata, která by se možná v klasické sezóně ještě do nominace nepodívala. Myslím, že je to výborný krok pro budoucnost, protože vidět hráčky na vlastní oči, je vždy lepší než na videu.

Ve hře jsou pravděpodobně dva modely kvalifikace. První klasický původně vypsaný a druhý turnajově, který bys preferoval?

Není úplně důležité, jaký to bude model, ale pokud bych si měl vybrat, tak kvalifikaci odehrát koncem prázdnin po společné přípravě. Termín v průběhu ligových soutěží se mi nelíbí.

Ukazuje se, že klubové přípravy začnou dříve než je obvyklé. Nebojíš se, že holky budou mít v hlavách víc klubové starosti?

Ne, toho se neobávám. Mezinárodní akce se s přípravou klubů překrývají každý rok, i když asi ne, v tak dlouhou dobu jako tomu bude letos. Naší prací bude holkám dostat do hlavy pouze kvalifikaci, ale jsou to profesionálky a postup na ME je pro dostačující motivací.

Hráčky měly skoro čtyřměsíční pauzu. Přestože máte za sebou pár tréninků, v jakém stavu, hlavně z pohledu fyzičky, přijely?

Jak si říkal, máme za sebou teprve první tréninky, ale zatím jsem mile překvapen (úsměv). Je to hlavně tím, že již před měsícem děvčata dostala tréninkové plány od Lukáše a Aleše (kondiční trenéři) a zatím je vidět, že je plnila poctivě.

Vidím, že nejsou v nominaci některé zkušené hráčky. Jsi s nimi v kontaktu?

Jsem v kontaktu se všemi, které mají potenciál, aby nám pomohly v kvalifikaci. V tomto červnovém bloku jsme pozvali některé mladé hráčky, jak jsem již zmínil, protože je chci vidět v konkurenci národního družstva. Na další blok uděláme nominaci, o které si budeme myslet, že dosáhne na hlavní letošní cíl, čímž je postup na ME.

Jak se ti líbí v Prostějově? Hala, zázemí, hotel….

Moc se mi zde líbí. Jak víš, v Prostějově jsem s manželkou strávil několik let a od roku 2013 jsem zde každý rok, buď s manželkou, se svým klubem nebo i pár dní s národním družstvem. Pro přípravu je zde ideální prostředí, vše na jednom místě s výborně vybavenou posilovnou. Ještě bych rád na závěr chtěl poděkovat prezidentovi a celé české volejbalové federaci za to, že mě dovolili uskutečnit tento přípravný blok, protože to nyní není v Evropě úplně pravidlem, že by se národní týmy připravovaly. Vidím to jako velmi dobrou investici do budoucnosti ženského národního týmu a za to ještě jednou dík.

Autor: Jiří Carba