Opory reprezentace po domácím ME zamíří do prestižních klubů

Blokařka Magdaléna Jehlářová, univerzálka Monika Brancuská i kapitánka a smečařka reprezentačního týmu Michaela Mlejnkové v nové klubové sezóně změní působiště. České volejbalistky nastoupí v italské a řecké nejvyšší soutěži. Už v příštím týdnu přitom odcestují s národním výběrem do Číny, kde nejprve sehrají přátelské utkání s tamní reprezentací. Ve středu 3. června 2026 vstoupí český tým do své druhé sezóny ve VNL Volejbalové lize národů.

České volejbalové reprezentantky v Táboře tvrdě trénují a sehrávají se před začátkem elitní VNL, kterou letos odehrají v Číně, na Filipínách a v Srbsku. Na konci srpna se představí domácím fanouškům na brněnském Výstavišti v zápasech evropského šampionátu. Odtud tři výrazné tváře národního týmu zamíří za novým klubovým angažmá.

Svou sedmiletou štaci v univerzitní i profesionální soutěži v USA ukončila blokařka Magdaléna Jehlářová. „Věděla jsem, že v Americe už jsem dlouho. Proto jsem si řekla, že je ideální čas vyzkoušet něco nového a Evropa a speciálně Itálie byla jasná volba. Samozřejmě jsem se ptala holek, jak byly v italské lize spokojené a znám i pár hráček, které měly zkušenost přímo s trenérem, pod kterým budu hrát. A slyšela jsem samé dobré recenze. Právě proto jsem si řekla: proč to nezkusit.“ Jehlářová v nejvyšší italské soutěži podepsala smlouvu v klubu Omag-MT San Giovanni in Marignano. „Těším se na to, i když to bude jiné. Čeká mě mnohem delší sezóna, než na jakou jsem byla zvyklá. V Americe totiž příprava i se soutěžní sezónou trvá jen šest měsíců. Čtyři měsíce, kdy hrajete několikrát týdně, jsou hodně intenzivní. Na druhou stranu máte hodně času odpočívat, než to všechno vypukne. Teď to vypadá, že naskočím do klubové přípravy hned potom, co skončíme v nároďáku. Času na odpočinek bude méně, ale během sezóny zase nebude vytížení tak intenzivní. Uvidíme, jak to budu zvládat. Doufám, že to pro mě bude kariérní posun, protože přeci jen, italská liga je stále považovaná za nejlepší soutěž na světě. Věřím, že mi to pomůže v kariérním rozvoji, zase se něco nového naučím a doufám, že se i zlepším,“ popsala rozdíly amerických a evropských soutěží i svá očekávání Magdaléna Jehlářová.

Univerzálka Monika Brancuská po úspěšném ročním působení v německé Bundeslize oblékne dres Eurotek Laica UYBA Busto Arsizio. Zahraje si tak v italské Serii A1, která je považována za nejkvalitnější soutěž světa. „Svůj posun od české extraligy až do italské nejvyšší soutěže vnímám s respektem, podobně jako první krok do Německa. Ale musím říct, že když se naskytla příležitost udělat další krok do Itálie, neváhala jsem. Itálie pro mě byla vždycky sen a říkala jsem si, že se mi něco takového nemusí znova poštěstit. Doufám, že ten krok nebude moc složitý, ale zatím si ho úplně nedokážu představit. Budu bojovat,“ prozradila aktuální šampiónka nejvyšší německé soutěže a její nejužitečnější hráčka.

„Už jsem sondovala informace, jak to v italské lize vypadá, jak fungují kluby. Samozřejmě mě zajímalo i co tam nakupovat nebo jíst. A doufám, že si toho s holkama, které tam hrály, stihneme ještě dost říct. Na poměry klubu to bude dost mladý tým. Na to jsem dost zvědavá a uvidíme, jak se trenérovi bude dařit s mladými hráčkami pracovat. Tento klub má docela bohatou historii s českými hráčkami a Helena Grozer i Katka Valková mi potvrdily, že je to dobrý klub. Tak snad se tam bude dařit i mě. Letos bude přechod po reprezentační sezóně možná o něco lehčí než před rokem, protože do Suhlu jsem po mistrovství světa přišla jako jediná, ostatní už v klubu byly a dlouho se na sezónu připravovaly společně. Letos nás do nového klubu přijde po evropském šampionátu víc, tím pádem budeme všechny v podobné pozici, všechny trochu na startovní čáře,“ popsala Monika Brancuská aktuální situaci v klubu, který ve skončeném ročníku Serie A skončil na 9. příčce.

Kapitánka české reprezentace Michaela Mlejnková se po konci dvouletého angažmá v Bergamu vrátí do Olympiakosu Pireus, se kterým v roce 2024 získala řecký pohár a po finále převzala cenu pro nejužitečnější hráčku. „Můžu prozradit, že z Pireu mě naháněli už od října, kdy jsem jim řekla, že je na podpis ještě brzy. Chtěla jsem totiž vidět všechny možnosti, které můžu dostat. Nabídka ale byla dobrá, jak finančně, tak i podmínkami. Odehrála jsem tam jednu sezónu a mám celkem v živé paměti, jak super bylo zázemí i jak profesionálně klub fungoval. Navíc jde řecká nejvyšší liga kvalitou hodně nahoru, řekla bych, že po Itálii a Turecku je aktuálně třetí nejlepší na světě. To mi potvrdil i trenér Giannis Athanasopoulos, se kterým jsem se samozřejmě radila,“ popsala vývoj vyjednávání Mlejnková.

„Moc se těším, mám skvělé vzpomínky a doufám, že ten následující rok bude tak povedený, jako ten, který jsem v klubu odehrála dřív. V Itálii jsme měli skvělou komunitu fanoušků, která jezdila na každý zápas. Stáli za námi, když jsme vyhrávaly, i když jsme prohrávaly. Klub v Bergamu má dlouhou historii a bylo super, že na nás fanoušci opravdu chodili. V Olympiacosu mají nejsilnější fanouškovskou základnu fotbalisté a basketbalisté. Jsou to tak trochu chuligáni, kteří někdy nejdou ani fandit volejbalu, ale prostě svému klubu. Když třeba hrajete proti Panathinaikosu, je to vždycky vyhrocené. Skvěle nás ale vždycky podporovali a pamatuju si, že během finále nám fandili opravdu hodně,“ srovnávala atmosféru v Itálii a Řecku reprezentační smečařka. Michaela Mlejnková se v Řecku potká i se spoluhráčkami z národního týmu, nahrávačkami Kateřinou Valkovou a Květou Grabovskou. „Zatím vím o dvou a třeba tam ještě některá zavítá. Tím, jak je liga kvalitní, přestupují do ní stále častěji opravdu výborné hráčky. Díky velké finanční podpoře má soutěž opravdu vysokou úroveň,“ uzavřela Mlejnková.

Autor: Štěpán Sedláček, foto Matouš Müller