Triádu z italské konference Psychologie sportu zakončíme třemi workshopy: Technika biofeedbacku pro seberegulaci, Zlepšení výkonu pomocí S.F.E.R.A. modelu, Aplikace filosofie praktikování do běžného života: hrajeme, reflektujeme, učíme se.
Sjíždění vln! Techniky biofeedbacku užité pro seberegulaci – Cristiana Monesto, Reka Zsanett Bondar
K biofeedbacku bylo v tomto workshopu přistupováno jako k neregulujícímu procesu, který zahrnoval tři hlavní kroky: 1) měření, 2) vizualizace těchto měření v reálném čase, 3) zvyšování povědomí o efektech jednotlivých akcí jednotlivce a myšlenek a emocí, které tělem jednotlivce prochází.
Díky těmto krokům pak následně vzroste kontrola nad fyziologickými parametry. Jako jeden element biofeedbacku slouží variabilita srdečního tepu (HRV-BFB) – jedná se o psychofyziologickou tréninkovou techniku, která má za cíl synchronizovat oscilaci srdečního tepu a dýchání. Cílem je dosáhnout podobné frekvence mezi nádechem a vzrůstající srdeční tepovou frekvencí a mezi výdechem a snížením tepové frekvence.
Sportovci musí v průběhu soutěže čelit několika psychologickým a fyzickým stimulům, které mohou vytvořit nerovnováhu mezi aktivitou sympatiku a parasympatiku. Při používání pomalého dýchání je HRV-BFB považováno za užitečný nástroj k zlepšení regulace samovolných funkcí srdce. Důsledkem pak jsou zlepšení v několika psychofyziologických proměnných, které mohou výkon sportovce ovlivnit.
V rámci tohoto workshopu nám bylo demonstrováno použití technik biofeedbacku v aplikovaných intervencích ve sportu a fyzických cvičeních. Na začátku workshopu nám byla představena krátká teoretická část zaměřená především na to, jak mohou být techniky biofeedbacku a regulace sportovcům užitečné. V druhé části byly některé z těchto technik představeny. Dobrovolníci měli za úkol pomocí seberegulace – např. zaměření pozornosti na své dýchání, dostat svou tepovou frekvenci na co nejnižší úroveň, aby tak splnili úkol. Ukázka také zahrnovala diskusi o tom jak nastavit tzv. base line – výchozí bod pro měření, jak uvést testovaného do klidu, jaké techniky se mohou v doprovodu feedbacku využít, jaké přístroje, kdo používá atd.
Zlepšení výkonu pomocí S.F.E.R.A. modelu – Francesca Messi, Filippo Sacquegna
Na začátku workshopu jsme se dozvěděli něco málo historii a vzniku modelu S.F.E.R.A, který byl sestaven Prof. Guiseppem Vercellim, v rámci studie zaměřené na alpské lyžování. V této studii Vercelli objevil několik společných charakteristik u všech sportovců.
Na základě touho pozorování pak vytvořil pět faktoru S – synchrony (synchronizace),F- force (síla a její úrovně), E – energy (energie), R – rythm (rytmus – plynulost pohybu např.), A- activation (aktivace).
Synchronizace reprezentuje propojení mezi myslí a tělem, síla je spojená s vědomím vlastní účinnost, energie pak znamená regulaci kvantity energie, nejlepší možné využití zdrojů, které sportovec má, rytmus je pak správná posloupnost aktivit v průběhu výkonu, aktivace je pak spojená s motivací, tzv. motivační motor. SFERA je jednoduchý model, který se dá použít v různých odvětvích, nejenom ve sportu. Cílem modelu je umožnit sportovci dosáhnout maximálního potenciálu, dosáhnout opakovaně nejlepších možných výsledků a vyjádřit nejlepší možnou cestou své dovednosti v dané aktivitě.
Po krátkém teoretickém úvodu jsme dostali praktický nástroj, SFERA mandalu, koláčovou tabulku, do které jsme měli zaznamenat úroveň každého z pěti faktorů. Využití tohoto modelu vidím především v období přípravy nebo v rámci před a po zápasového shrnutí. Je to zajímavý analytický nástroj, který ale vyžaduje značnou úroveň sebereflexe a uvědomění si sebe sama.
Aplikace filosofie praktikování do běžného života: hrajeme, reflektujeme, učíme se – Richard Keegan
Na začátku tohoto workshopu jsme diskutovali, do jaké míry vůbec lze oddělit vědu od filosofie a zdali takové situace vůbec existují. Dnešní pohled na aplikovanou sportovní psychologii je spíše vědecký, a proto nevyhnutelně obsahuje filosofii.
Z tohoto důvodu jsme se pomocí hravé aktivity zamýšleli nad otázkami, jakým způsobem jsou věci hodnoceny a ovlivněny, jaké jsou nejvhodnější strategie na ovlivňování věcí, jaká je vlastně záměr poskytnuté psychologické podpory atd.
Poté co jsme z plastelíny a stavebnice ve skupinách sestavili své výtvory, jsme dále debatovali nad psychologií jako vědou založenou na tvrdých a měkkých datech, jaké přístupy v kterých situacích zvolit například při identifikování talentu, při podpoře sportovního výkonu, při práci se sportovcem po zranění, prevenci proti vyhoření, při komunikaci s rodiči atd.
Dále jsme se dostali do fáze hodnocení celého procesu a to ať už tvorby či následné diskuse. Na základě této závěrečné reflexe si každý z nás mohl odnést náměty pro komunikaci například s rodiči, s trenéry, jak ostatní nahlíží a hodnotí sportovce a jejich sportovní výkon či práci členů realizačního týmu. Dále jsme se také zamysleli nad tím, jestli v naší práci klademe důraz na získaná data a teorie nebo se budeme více soustředit na zkušenosti a osobnosti jednotlivých lidí, se kterými pracujeme.
Autor: Mgr. Ondřej Marek
čtvrtfinále: Mol / Sørum (NOR) – Perusič / Schweiner 2:1 (21:17, 23:21, 15:12)
Perušič / Schweiner – van de Velde / Immers (NED) 0:2 (21:23, 21:19), Perušič / Schweiner - George / Andre (BRA) 2:0 (21:17, 21:16)
Perušič / Schweiner – Brouwer / Meeuwsen (NED) 2:1 (18:21, 21:17, 15:12)
dívky finále: Česko – Polsko 2:1 (10:15, 15:13, 15:7) semifinále: Česko – Turecko 2 2:1 (15:4, 13:15, 15:8) chlapci finále: Česko – Polsko...
dívky: Gruzie 1 – Česko 0:2 (6:15, 8:15), Česko – Rumunsko 2:0 (15:8, 15:5) chlapci: Turecko 2 – Česko 1:2 (10:15, 15:9, 8:15)
chlapci: Česko – Gruzie 2 2:0 (15:12, 15:12), Česko – Bulharsko 2:0 (15:13, 15:13) dívky: Česko – Polsko 2:1 (15:10, 12:15, 16:14), Česko –...