14.5.2020

Trenérský notes 53. díl: Pohyb a jeho korekce

„Může smečař při provedení úderu korigovat svůj pohyb a reagovat na nepředpokládané změny?“ Otázka, nad níž se možná zamýšlel nejeden trenér. Odpověď zní: „Jak kdy.“ Kdy ano? Kdy ne? A především proč? Na to si odpovíme v dnešním díle.

Abychom vůbec mohli uvažovat o korekci pohybu, musíme vědět, v jaké pohybové fázi a na jakém místě se nacházíme. K tomu využíváme informace získané ze smyslů. Pokud tyto informace získáme z vnějšího prostředí, hovoříme o exterocepci. Klíčovým smyslem exterocepce je zrak. Zrakem získáváme informace, kde se přesně nacházíme a kam směřujeme, odhadujeme rychlost míče či vidíme postavení spoluhráčů a protihráčů. Velmi důležité informace však získáme z našeho těla. Informace získané z vnitřního prostředí nazýváme proprioceptivní. Umíme si tak například při zavřených očích sáhnout na nos nebo cítíme, že je nám zima. Hlavním a nejdůležitějším vnitřním zdrojem je vestibulární systém, který nám podává informaci o poloze a orientaci těla. I když máme zavřené oči, tak víme, jestli ležíme nebo sedíme. Pro dílčí vnitřní představu o pohybu, orientaci těla a jednotlivých končetin, rozsahu a úhlu pohybu atd. však máme i další informace získané například z kloubních a kožních receptorů či svalových vřetének. Díky tomu například cítíme, že máme ohnutou nohu v koleni, či že se potíme. Abychom získali přesnější obraz o celkovém pohybu a poloze těla, potřebujeme mít souhrn informací ze všech výše uvedených zdrojů, hovoříme proto o centrální nervové soustavě.

Výše uvedené informace pak využíváme k provedení přesnějšího pohybu. Pokud nám to okolnosti a charakter pohybu umožní, využíváme řídící systém s uzavřenou smyčkou. Zjednodušeně řečeno se jedná o to, že jsme schopni vyhodnocovat situace (zpětná vazba), korigovat a zpřesnit pohyb. Když hráč identifikoval a vyhodnotil podnět (vybral způsob reakce), tak si v představě vytvořil cílový stav, tedy naprogramoval pohyb. Například smečař se chystá útočit, vybral typ útoku a odhadl přibližné místo úderu. Na základě zpracovaných informací vydá mozek pokyn svalům, které realizují pohyb. Tento startovací pak vyústí v získání zpětné vazby o skutečném stavu. Informace jsou pak v komparátoru porovnány se stavem původně naprogramovaným. Komparátor tuto zpětnou vazbu předává řídícímu členu, který proces opravuje a zpřesňuje. Například tak, že smečař vidí, že vysoká nahrávka je příliš krátká, stihne tuto informaci vyhodnotit a pohyb přeprogramovat. Korekcí pohybu (např. prodloužením kroku nebo změnou směru se dostane do správného místa odrazu (útoku). Hráč má čas na základě zpětné vazby reagovat a pohyb korigovat. 

 

Pohyb je prováděn na ose Motorický program – Mícha – Svaly – ze kterých získáváme proprioceptivní zpětnou vazbu, z  pohybu pak exteroceptivní zpětnou vazbu, které obě putují opět do komparátoru.

 

Odlišná situace nastává v případech, když hráč využívá řídící systém s otevřenou smyčkou: informaci o cílovém stavu využije řídící člen k definici potřebného pohybu a předá pokyny k realizaci pohybu efektoru, který pohyb vykoná. Chybí zde, z důvodu nedostatku času, zpětná vazba a komparátor. To je například pohyb paže při rychlém útoku zvaném „čtyřka“.  Útočník při něm využívá vybraný motorický program, který vyšle signál do míchy, ta ke svalům, které realizuje úder. Výsledkem je buď úspěšný úder anebo „netrefení“ nahrávky. Hráč v tomto případě nemá dostatek času reagovat na nahrávku a pohyb korigovat. Může tedy vybrat správný program (například zahájení a rychlost švihu paže), samotná realizace pohybu je však již pod kontrolou motorického programu, který rozhoduje, které svaly, kdy a na jak dlouho se mají zatnout. A tento proces již nelze vědomě zastavit.

Pro praxi to znamená, že některý pohyb hráč může korigovat, jiný nikoli. Tomu musíme přizpůsobit trénink a učení se konkrétních pohybů. Například pohyb paže při útočném úderu je tak vhodné provádět v pomalých rychlostech tak, aby si ho hráč uvědomoval a mohl ho korigovat a zpřesňovat. Následným opakováním se pohyb stává stabilnější, přesnější a jeho realizace je snadnější. Spolu s tím, jak je správný pohyb zafixován a zautomatizován, postupně zrychlujeme provedení. Nepřesný pohyb tedy v pomalých rychlostech korigujeme v řídícím systému s uzavřenou smyčkou (zpětnovazebním) až postupným zpřesňováním a zrychlováním dojdeme k realizaci správného pohybu v reálné rychlosti v systému řízení s otevřenou smyčkou (bez zpětné vazby). Učení se nových dovedností (pohybových vzorů) znamená v praxi osvojení si nového motorického programu

 

Autor: Ing. Ondřej Foltýn

LITERATURA: Schmidt R. A., Lee T. D., Motorické učení a výkon, Mladá Fronta (2019)

Krátké zprávyArchiv
Nová angažmá pro sezónu 2020/2021

Do české UNIQA extraligy opět „naskočí“ bombarďák David Konečný, který poslední dva roky strávil ve Spojených arabských emirátech (Al Jazira Sport...

 
Český pohár 2020/2021 ženy – 2. kolo

TJ Sokol Nusle – VK Šelmy Brno 0:3 (14:25, 20:25, 15:25) – postupuje Brno

 
2020 CEV ME U20 - Brno/Kuřim

Česká republika – Belgie 0:3 (18:25, 19:25, 21:25)

 
2020 CEV ME U20 - Brno/Kuřim

Polsko – Česká republika 3:0 (25:23, 25:11, 25: 20)

 
2020 CEV ME U20 - Brno/Kuřim

Česká republika – Itálie 0:3 (15:25, 24:26, 23:25)

 
2020 CEV ME U20 - Brno/Kuřim

Srbsko - Česká republika 3:2 (20:25, 17:25, 25:16, 25:19, 15:9)

Volejbal na facebooku
© ČVS 2015-2018