2017 MS U19 kadetů v Bahrajnu je již minulostí, ale přesto...

Bylo 1. 1. 2017 a já se zotavoval z prudkého ataku chřipky (po návratu z turnaje MEVZA 2016) a hlavně přemýšlel, co mně v roce 2017 čeká, co se povede a co nepovede, které RD bude úspěšné a které ne. Ve hře byly celkem 3 reprezentační celky. RD 2001, RD 99, RD 97.

Je 4. 9. 2017, a když jsem si přečetl svá slova, která jsem napsal těsně před odjezdem na ME, znějí až podivně:

„Opět tedy prožívám naplno stres, který vždy předchází ME. Na jednu stranu očekávání a prožívaní snů o velkém vítězství a na stranu druhou strach, který má někdy až živočišnou podobu, jak proboha dopadneme a co se stane, když se to nepovede. Zanedbali jsme s realizačním týmem něco, neuvědomili jsme si něco podstatného, nominovali jsme ty nejlepší. Navíc Púchov je blízko a lze v hledišti očekávat spoustu známých trenérů a samozřejmě rodičů a ti všichni budou hodnotit a hodnotit a hodnotit ………………….

V tom stresu, který já a můj realizační tým (Jan Svoboda a Jan Moravčík jako asistenti, Martin Sedlák jako fyzioterapeut a masér, Luděk Kohlmann jako vedoucí, Petra Žilková jako statistička) prožíváme je jeden aspekt, který je velice příjemný. Jsme opět tam, postoupili jsme a budeme hrát se 12 nejlepšími družstvy Evropy. Dobrý pocit, který je přímo povznášející. Část ČVS, jež nazýváme mládežnickou a přesněji řečeno chlapeckou a do níž patří RD kadetů, jako její elitní součást, to opět dokázala. A velice důležité je právě slovo „OPĚT“.

Takže pozvánka pro všechny do Púchova a když ne osobně, tak aspoň v mysli podpořit RD kadetů 99 v bojích s Tureckem, Finskem, Slovenskem, Francií, Rumunskem.

 

Výsledky posledních osmi měsíců jsou ve světle těchto slov až neskutečné a vypadají, jako kdyby byly z jiného paralelního vesmíru (týká se samozřejmě RD 99/00). Je to tak podivné, že člověk má pocit, že sedmé místo na 2017 MS U19 v Bahrajnu je vlastně neúspěch.

2017 MS U19 kadetů bylo paralelně s ME mužů, kde se naši hráči parádně předvedli. Význam ME mužů a MS kadetů je samozřejmě rozdílný. Žádné dotazy či ohlasy od vedení svazu, prostě všední běh věcí. Jako kdyby to byla naprosto všední událost. Možná to tak je. Prostě od teď budeme vozit medaile z Evropy, budeme pravidelně postupovat na svět a je jen otázkou času, kdy v nějakém čtvrtfinále mužů porazíme Německo či jiný vyspělý volejbalový stát.

Ne, neúspěch to opravdu není a všední už vůbec ne. Už jaro 2018 nás může odkázat do patřičných kolejí a reality, ale na druhou stranu je to potvrzení, že nejsme v paralelním vesmíru, že je to opravdu ten náš, kde nejde vše podle tajných přání, kde osud bere a dává, někdy více a někdy méně. Nám na MS nedal úplně všechno, co jsme si vysnili.

Takže jaké vlastně bylo 2017 MS U19 v Bahrajnu.

Bylo to hektické a dlouhé (osm zápasů v deseti dnech)

• Bylo to hektické a dlouhé (osm zápasů v deseti dnech)
• Velký společenský význam v Bahrajnu, neznámá družstva
• Žádný zápas odpočinkový, i družstva na chvostu – Mexiko, Chile bojují a mají kvalitu
• Psychická únava z dlouhé sezóny – za 240 kalendářních dní – kolem 160 dní pobytu v reprezentaci
• Několik vrcholů (kvalifikace, ME, MSJ, Turnaj v Anapě, EYOF, MS)
• Velké vedro a chladná klimatizace
• Dlouhé odloučení od nejbližších
• Fyzická únava
• Velký souboj s motivací na jednotlivá utkání
• Velký nápor na vlastní ukázněnost, schopnost regenerovat, překonávat, vyrovnávat se s ponorkovou nemocí

A jak lze charakterizovat náš výkon v Bahrajnu:

• Dokázali jsme, že výsledek na 2017 ME U19 nebyl jen o štěstí
• Pouze dva celky byly mimo naše aktuální možnosti: mistr světa Irán a zlepšující se Rusko, ostatní jsou s námi srovnatelní a máme stejně dobré hráče jako Argentina, Francie, Itálie a jiní
• Naší špičkovou volejbalovou zbraní je blok (nikdo nás v žádném utkání „nepřeblokoval“)
• Nejsme horší v herní činnosti vybírání, máme dobře vyřešené vykrývání, postavení
• Nejsme podprůměrní v příjmu, vyrovnáme se většině zemí
• Máme rezervy v náhradních úderech (hlavně v zalívání)
• Máme rezervy v podání, ale nijak nezaostáváme
• Umíme se soupeřem hrát trpělivě a nekazit (utkání s Argentinou)

 

A jak individuálně po volejbalových profesích:

1. Smečaři:

Výkon stál hlavně na L. Vašinovi a J. Svobodovi, kteří se svého úkolu zhostili dobře. Honza Svoboda čelil největšímu ataku na příjmu a navíc jeho styl je velmi náročný na vnitřní energii, zaťatost, snahu vyhrát za každou cenu. Není jednoduché udržet tuto energii na patřičné výši a chci mu vzdát hold, že i když byl v krizi, bojoval s ní a vyšel z toho boje se ctí.

Lukáš Vašina byl asi největším překvapením na ME, kde mu vycházelo vše. Volejbalovým bohem políbený hráč už nebyl pro soupeře neznámým a měl tedy těžší pozici. I on se rval a hledal energii k udržení vysoké výkonosti. Oproti ME se mu tolik nedařilo na podání.

Třetím smečařem byl Adam Kozák. Pro mě příjemné překvapení. Velké zlepšení na příjmu a slušný výkon na smeči. V utkání s Itálií zahrál excelentně a škoda nešťastné koncovky 4. setu.

Míra Drozen se do hry dostal málo, ale svoji roli splnil – chodil na blok.

2. Univerzálové:

Marek Šotola, asi naše největší hvězda na ME, byl v těžké pozici. Na jaře zažil neuvěřitelný herní vzestup a tomu odpovídající výsledky. Mistr republiky v mužích s jeho podílem, mistr Evropy a nejlepší hráč na Evropě a ještě v létě 2016 bojoval o místo v základní sestavě RD. Na jaře sezóny 2016 dosah 325 a dnes 351 cm. Všichni o něm věděli, všichni se na něj specializovali. Nehrál špatně, ale ne exkluzivně jako na ME, nešel mu servis, kde se trápil, ale budiž mu ke cti, pořád pracoval a rval se. Teď už to nebude o velkém posunu, teď to bude více o potvrzování a malých výkonnostních krůčcích.

Jiří Toman v závěru přípravy prokázal velkou touhu se vrátit do dvanáctky a zlepšil se. Hrál roli střídače a splnil ji velmi dobře, pomohl.

3. Blokaři

Prokázali oproti ME další zlepšení a to všichni tři, Josef Polák, Pavel Horák i Jakub Varous. Zlepšení bylo jak v útoku, tak i v obraně na síti (J. Polák na 5. místě nejlepších blokařů). Patřili i k našim nejlepším podavačům. V závěru turnaje velice pomohl i Kuba Varous a to jak blokem, tak i jedovatým podáním. Utkání s Brazílií bylo jeho. V blokování patřilo Česko mezi nejlepší na MS.

4. Nahrávači:

Tak trochu jsem měl strach, jestli Ondřej Piskáček potvrdí svůj famózní výkon z ME a jsem tomu rád, že ano. Nevedlo to sice k medaili, ale potvrdil stálost formy, přesnost a také bojovnost.

Radim Šulc opět pomohl, když bylo třeba a je skoro ideální dvojkou, pomůže, fandí, dobře podává, mění rytmus hry, když vystřídá. Oproti jaru lze mluvit o zlepšení.

5. Libero

Jan Pavlíček

Jeho nominaci trochu doprovázely rozpaky, a debaty na téma zda není v Česku někdo lepší apod. Dnes není! Má občas výpadky, není ideální organizátor, oproti špičkovým liberům soupeřů (Irán, Francie) je méně vidět, ale na MS podal dobrý výkon a jeho příjem nás podržel.

6. Realizační tým:

Došlo v něm ke dvěma vynuceným změnám. J. Svoboda měl práci u RD žen a M. Sedlák u RD mužů. Za J. Svobodu přišel O. Marek a za M. Sedláka J. Wrona. Na soužití a výkonnost RT to nemělo žádný vliv. Oba jmenovaní odvedli profesionální práci a byli přínosem.
Luděk Kohlmann byl tím správným manažerem do světa velký celebrit, velkých organizačních manévrů, žádostí, leteckých přesunů. Pomáhal udržet atmosféru optimismu a ochoty komunikovat, i když jsme už komunikovat moc nechtěli. Jan Moravčík dobře plnil úlohu tzv. mladého a Petra Žilková nás opět udělala o něco chytřejší a vzdělanější. Jakub Wrona perfektně zapadl jak plněním svých povinností fyzioterapeuta, maséra tak i lidsky vůči hráčům. Ondra Marek byl perfektní v rozboru a vyzařovala z něho touha vytěžit z MS vše co, jenom jde.

Všem patří můj velký dík a rád s nimi budu dále spolupracovat, pokud samozřejmě bude možnost.

7. Hlavní výstupy pro další práci RD:

• Učit všechny druhy úderů rovnocenně
• Učit hráče řešit danou situaci – někdy smečí, někdy nahozením a někdy sofistikovaným zalitím
• Ještě více pracovat na všech druzích vybírání – hlavní způsob = převal
• Pracovat na podání a dát mu v tréninku větší prostor
• Učit přijímat jak prsty, tak i bagrem, umět si na soupeřův servis najít odpověď
• Každý vybraný míč, pokud to jenom trochu jde, se snažit hrát tak, abychom škodili (jakkoliv nahrát tak, aby se dalo smečovat)
• Nedělat chyby

Na závěr jen konstatování, že ročník 99 byl poslední ročník, který měl v jednom roce takové enormní nakupení soutěží. Ročník 2001 to už bude mít rozložené vždy po roce. Bylo to pro hráče náročné, ale to, co jim to dalo je až neuvěřitelné. Stačí si prohlédnout video z kvalifikace v lednu a zápasy na MS. Rozdíl třídy.

Družstvo teď čeká nový trenér a pravděpodobně i realizační tým. V dubnu roku 2018 kvalifikace na ME juniorů. Nebudou to mít jednoduché. Od družstva se hodně očekává a oproti kadetskému věku bude mít méně společné práce a více povinností. Vůči svým klubům, maturity a jiné povinnosti dospívání.

Přeji družstvu, i každému hráči zvlášť, aby se jim splnilo vše, co si jen dovedou představit a ještě něco malého navíc.

 

Jiří Zach, svazový trenér mládeže – chlapci