Trenérský notes 4/23: K čemu je trenérovi systematika? I

Ve dvou dílech Trenérského notesu si přiblížíme základy systematiky volejbalu, ale současně se i pokusíme nalézt odpovědi na otázky: proč by vlastně trenér měl znát systematiku či jak mi systematika pomůže v trénování? Pokusíme se vás přesvědčit, že se nejedná o pouhý teoretický konstrukt, ale i to, že trenérovi pomůže, co vlastně má své svěřence učit. 

Na úvod si řekněme, co systematika je. Jedná se o smysluplné rozdělení volejbalu do dílčích částí, popisuje vazby mezi nimi a výše uvedené části, činnosti či děje pojmenovává. Na rozdíl od učebních postupů, které nás vedou, jak správně hráče něco naučit, tak systematika nám říká, kam daná činnost ve volejbale patří. Popisuje, co po čem následuje a jak jedna činnost ovlivňuje další. V neposlední řadě nám říká, o jakou činnost se jedná (= co se vlastně na hřišti děje), kolik hráčů je do ní zapojeno a za jakých podmínek k tomu dochází. 

Co hráči dělají:

1. Technika = účelné provedení pohybu

Jedná se tedy buď o způsob odbití, například bagrem, prsty, poloha paží atd., či o způsob pohybu, například přesun hráče od sítě. 

1. Herní činnost = činnost hráčů či hráče ve hře

Při volejbale hráči realizují 6 herních činností jednotlivce: podání, příjem, nahrávku, útok, blok a vybírání / vykrývání. 

Podle počtu zapojených hráčů rozlišujeme následující činnosti:

Individuální herní činnost provádí pouze jeden hráč, například příjem podání či vybírání.

Skupinová činnost je prováděna 2 – 5 hráči, kteří realizují tzv. herní kombinace. Rozlišujeme herní kombinace při příjmu (přijímající formace), útoku (vazba nahrávač – útočník / útočníci), blokování (dvojblok, trojblok), vybírání (součinnost dvojice či trojice / čtveřice při vybírání), obrana (součinnost hráčů / hráče v poli s blokujícími hráči / hráčem).

Týmová činnost je realizována vždy celým týmem, tedy 6 hráči. Rozlišujeme 6 týmových činností: 

1. přechod do útoku – je úsek hry vymezen od podání soupeře do dotyku nahrávače
2. útok je úsek rozehry vymezen od dotyku nahrávače do realizace vlastního útoku (po příjmu podání)
3. přechod do obrany – je úsek hry vymezen od vlastního podání / vlastního útoku do dotyku soupeřova nahrávače
4. obrana je úsek hry vymezen od dotyku soupeřova nahrávače do soupeřova útoku
5. přechod do protiútoku je úsek hry vymezen od soupeřova útoku do dotyku našeho nahrávače
6. protiútok je úsek hry vymezen od dotyku vlastního nahrávače do našeho útoku (po vybírání soupeřova útoku)

V hierarchickém modelu pak na týmové činnosti navazují herní systémy. Herní systém v sobě obsahuje organizaci hry vlastního družstva. Rozlišujeme 3 herní systémy: útoku (= přechod do útoku + útok), obrany (= přechod do obrany + obrana) a protiútoku (= přechod do protiútoku + následný protiútok).

Autor: Ing. Ondřej Foltýn

Zdroje: Zdeněk Haník, Ondřej Foltýn: ZŠ Volejbalu: 7 kroků, 7 věků, Praha, 2021