Nové jméno v české UNIQA extralize - Stijn van Schie

Sedmadvacetiletý rodák z Utrechtu Stijn van Schie odehrál celou svou dosavadní kariéru ve státech Beneluxu. Z rodného Nizozemska odešel v roce 2018 do belgického Gentu a o rok později přestoupil do předního celku Knack Roeselare. V něm strávil poslední tři sezony, ve kterých sbíral úspěchy – dvakrát vyhrál titul, dvakrát pohár a jednou Superpohár. Přestože do Roeselare přišel na postu smečaře, v průběhu angažmá se proměnil na univerzála, který mu vyhovuje více. Na jeho výkony na tomto postu se bude spoléhat v nové sezóně Jihostroj České Budějovice.

Přicházíte do Jihostroje se skvělou vizitkou z Belgie, kde jste s klubem Roeselare vyhrál během tří let dvakrát titul, dvakrát pohár a jednou Superpohár. Jak na toto angažmá budete vzpomínat?

Jak říkáte, byly to opravdu krásné tři roky plné úspěchů. První dvě sezony byly ale hodně ovlivněné koronavirovou pandemií, takže byly zvláštní, ale zároveň nezapomenutelné. V uplynulé sezoně jsme konečně mohli hrát před diváky a byl úžasný pocit se rozloučit s Belgií mistrovským pohárem před plnou halou fanoušků. Roeselare je skvělý klub, který neustále usiluje o přední příčky, o to zajímavější angažmá to bylo. Myslím si, že jsem se toho za tři roky v Roeselare hodně naučil.

S Roeselare jste se rozloučil belgickým titulem. Jak často jste se ale dostal na kurt vy osobně?

Během sezony jsem změnil pozici ze smečaře na univerzála. To mi dávalo více možností dostat se na hřiště. Druhý univerzál byl můj holandský kamarád Michiel Ayhi, společně jsme pak vytvořili dvojici na tomto postu po zbytek sezony. Během finále se Ayhimu dařilo a já jsem byl využívaný spíše na blokování při dvojím střídání.

Jak tedy došlo ke změně vaší pozice ze smečaře na univerzála?

Během mojí kariéry jsem hrál na obou pozicích, ale většinou jsem byl smečař. Když jsem hrál na smeči, byl jsem spíš útočný typ hráče a příjem nebyla moje nejsilnější stránka. V sezoně 2016/17 jsem přicházel do nizozemského klubu Lycurgus jako univerzál, ale v průběhu angažmá jsem kvůli mnoha zraněným hráčům začal hrát znovu na smeči. Fungovalo to dobře, takže jsem pak v sezoně 2018/19 přestoupil jako smečař do belgického Gentu a o rok později i do Roeselare. Během tří sezon v Roeselare jsem pak opět kvůli zraněním v týmu začal hrát na obou pozicích a v poslední sezoně se ze mě stal definitivně univerzál po zranění Filipa Gavendy. To je Slovák, který mimochodem teď podepsal smlouvu v Liberci.

V Jihostroji dostanete velkou šanci prosadit se jako ryzí univerzál. Jak to vnímáte?

Osobně si myslím, že pozice univerzála je mi bližší, protože moje silné stránky jsou útok a blokování. Jako univerzál se můžu plně koncentrovat na tyto činnosti a nezaobírat se tolik přihrávkou. Jsem šťastný a zároveň nadšený z toho, jakou možnost mi Jihostroji nabídl. Vím, že na mě tým bude sázet a já jsem na to připravený. Budu tvrdě pracovat, abych ukázal na hřišti to nejlepší, co umím.

Kdy jste se poprvé dozvěděl o zájmu Jihostroje? Řešil jste i jiné nabídky?

Myslím, že první kontakt s Jihostrojem proběhl na začátku dubna. Generální manažer Jihostroje za mnou dokonce přijel do Belgie, aby mě viděl při zápase. Zhruba v té době jsem měl několik dalších nabídek převážně z Belgie, ale hledal jsem spíš klub v jiné soutěži. Mluvil jsem o Jihostroji s několika hráči a všichni říkali o klubu jen samé dobré věci. Vím, že Jihostroj hraje už dlouhou dobu na špičce české extraligy a vždy bojuje o trofeje. Důležité také je, že pravidelně hraje evropské poháry. Slyšel jsem, že v Českých Budějovicích chodí na volejbal velké návštěvy a klub má skvělé fanoušky. Na to se moc těším.

Od koho jste čerpal informace o české extralize?

Mluvil jsem s několika holandskými hráči, kteří hrají v Česku nebo mají s extraligou zkušenost z dřívějška. Ptal jsem se i Filipa Gavendy. Dozvěděl jsem se, že česká soutěž je hodně kvalitní a náročná. Říkali mi, že úroveň extraligy se zvedá každým rokem a že do boje o titul se v každé sezoně zapojí čtyři nebo více týmů. To mě zaujalo, protože v Belgii je velký rozdíl mezi týmy na špičce a těmi, které se pohybují v dolních patrech. Některé zápasy jsou kvůli tomu řekněme méně atraktivní.

Máte vy nějakou osobní zkušenost s českým volejbalem?

Spíš ne. Nikdy jsem nehrál proti českým týmům. Pouze několik přátelských zápasů za národní tým Nizozemska proti České republice před pár lety.

Sledoval jste Jihostroj v uplynulé sezoně?

Když o mě Jihostroj projevil zájem, začal jsem sledovat zápasy play-off. Viděl jsem čtvrtfinále a semifinále. Bohužel Praha byla v semifinále úspěšnější, ale zápasy mě bavily a myslím si, že úroveň hry obou mužstev byla vysoká. Taky se mi líbilo, že zápasy navštěvovalo hodně fanoušků a byla skvělá atmosféra.

Nikdy jste nehrál mimo Nizozemsko a Belgii. Berete novou štaci v České republice jako výzvu i z tohoto pohledu?

Svůj přestup vnímám jako velkou výzvu a nové vzrušující dobrodružství. Jsem samozřejmě hodně zvědavý na to, jak bude fungovat klub i tým – přece jen jsem nikdy v Českých Budějovicích ani v České republice nebyl. Moje rodina a kamarádi mi říkali, že Česko je krásná země s pěknými městy a přírodou. Je tam velký rozdíl oproti Belgii a Nizozemsku, takže se těším, až všechno prozkoumám. Každopádně můj hlavní zájem ale bude volejbal! Zkouším se už trochu učit česky, ale není to jednoduché. Doufám, že mi s tím spoluhráči pomůžou (smích).

Váš otec je bývalý volejbalista. Dá se tedy říct, že máte volejbal v krvi?

Můj táta hrál dlouhou dobu nejvyšší soutěž v Nizozemsku, takže se dá opravdu říct, že mám volejbal od narození v krvi. Od mých šesti let mě bral s sebou na zápasy, kde jsem seděl na lavičce s hráči. Když mi bylo kolem jedenácti dvanácti let, začal jsem hrát volejbal. Pak v patnácti nebo šestnácti letech už jsem dokonce hrál s tátou nebo proti němu.

Dva nejvyšší hráči na soupisce Jihostroje – Josef Polák a Matias Giraudo – měří 202 cm. Pokud je pravda, že máte 203 cm, budete nejvyšší hráč mužstva…

Ano, měřím opravdu 203 cm, takže v tom případě budu tedy asi opravdu nejvyšší. Vždycky jsem byl jeden z nejvyšších hráčů týmu, ale zároveň byl zatím pokaždé někdo ještě vyšší než já. Takže tohle pro mě bude novinka.

V Roeselare jste nosil na dresu ikonické číslo sedm, které má v Jihostroji dlouhá léta zabrané Petr Michálek. Proč jste si vybral číslo jedna?

Můj táta hrál s číslem deset, o které jsem požádal. Bohužel už nebylo v Jihostroji dostupné, tak jsem si vybral jedničku, která se mi taky líbí, ale nikdy jsem s ní nehrál.

Jaká je vaše přezdívka, kterou vás mohou spoluhráči a fanoušci oslovovat?

Měl jsem několik různých přezdívek, ale nejpoužívanější je Schie. Ve skoro každém mužstvu, kde jsem doteď hrál, byl někdo další, kdo se jmenoval Stijn. Aby bylo jasné, na koho mluví, říkali mi Schie, což je zkrácenina mého příjmení Van Schie.

Vizitka:

Stijn van Schie

narozen: 19. února 1995 (27 let)
místo narození: Utrecht, Nizozemsko
pozice: univerzál
výška: 203 cm

kariéra: 2013-2014 Talentteam Papendal/NED, 2014-2015 VoCASA/NED, 2015-2016 Coníche Topvolleybal Zwolle/NED, 2016-2018 Abiant Groningen/NED, 2018-2019 Caruur Volley Gent/BEL, 2019-2022 Knack Volley Roeselare/BEL

 

Autor: Matěj Mayer