Navzdory koronaviru II – říjen 2020…

I tak lze nazvat článek o vyvrcholení přípravy Lvíčat 2005 chlapci. Pozvánka z Polska do Nysy byla realizovaná a tak byla navázána již tradiční spolupráce s Polskem, jež patří v mládežnickém volejbale k absolutní špičce (a nejen v mládeži). To jsou slova z mého posledního článku, který se týkal kategorií, které mám tu čest obhospodařovat. Bohužel musím konstatovat, že jsem nevěřil, že nám Covid může zkřížit cestu takovým způsobem, jako se to stalo v říjnu tohoto roku.

Září bylo pro rozjezd „Základní školy“ veledůležitým časem a vše vypadalo přímo idylicky. Byly naplánovány celkem čtyři kempy – tři Benjamínků a jeden Nadějí.

Benjamínci 2008:

• 4. - 7. 9. 2020 v Kolíně
• 18. - 21. 9. 2020 v Kolíně
• 27. - 30. 9. 2020 v Kojetíně

 Naděje 2007:

• 11. - 14. 9. 2020 v Mikulově

Ještě na začátku října se vše zdálo jako perfektní rozjezd do hektické podzimní sezóny. Dvě VT Lvíčat 2005 v Mikulově ( 1. -  4. 10. 2020) a společný kemp s týmem Polska ve dnech 7. - 11. 10. 2020 a pak konec.

Benjamínci 2008 zřejmě pro letošní rok skončili a totéž se dá říci i o Nadějích 2007. Největším problémem jsou Lvíčata 2005. Družstvo má hrát kvalifikace na ME U17 v rámci Mevzy od 8. - 11. 1. 2021 v Zadaru. Zákaz veškerého sportování dělá celou přípravu problematickou a velmi nejistou. Je asi zbytečné si stěžovat, přemýšlet a hledat nějaké východisko. Prostě běh světa běží a je nastaven a není v silách jednoho reprezentačního trenéra něco měnit, může pouze čekat.

Benjamínci 2008 a Naděje 2007

Všechny tři kempy proběhly standardně. Covid se na účasti nijak neprojevil. Postupně se po schválení Základní školy ve Správní radě, nastavuje trenérské obsazení a vytváří se realizační tým Základní školy. Intenzivně se do plánování Základní školy zapojila Ivana Mifková, která by měla časem převzít hlavní administrativní zátěž spojenou se Základní školou. Zděněk Haník vytváří přesný obsah jednotlivých kempů, tak aby tréninková činnost na kempech byla pro všechny účastníky jasná a srozumitelná a i jednotlivé kluby, které vysílají své hráče a trenéry na kempy, měly jasno v obsahu Základní školy. V příštím roce by měla být Základní škola i hlavní platformou pro školení všech trenérů v Česku.

V příštím roce se nově otevřou Benjamínci 2009 a ročník 2008 bude pokračovat pod názvem Naděje 2008. Naopak Naděje 2007 se v příštím roce přemění na Lvíčata 2007 a stanou se nosným ročníkem nové reprezentace, která po ročníku 2005 převezme otěže nejmladší reprezentace.  Je samozřejmě otázkou, jak personálně vyřešit souběh několika RD v jednom roce. V příštím roce 2021, tak budou pracovat celkem čtyři RD celky:

• Junioři 2001 – srpen, pravděpodobná účast na MS juniorů
• Kadeti 2003 – srpen MS kadetů (nominováni)
• Lvíčata 2005 –  U17, pravděpodobná účast v červenci na ME U17 (od 1. 9. 2021 oficiálně Kadeti)
• Lvíčata 2007 – vznikající RD (od 1. 9. 2021- oficiálně Lvíčata)

Lvíčata 2005

Absolvovala celkem dvě VT. Od 1. - 4. 10. v Mikulově, kde se ještě hledali další adepti na reprezentační tričko. Od 7. - 11. 10. 2020 společný kemp s RD Polska. Ve třech utkáních si lépe vedlo družstvo Polska. Porážky 1:3, 2:3 a 1:3 docela dobře ukázaly, kde má v současné době družstvo Lvíčat problém. Prvním problémem byla domácí soutěž, která nedovolila mít po celou dobu všechny hráče. Ve stejný čas VT se hrála domácí extraliga juniorů a je to na jednu stranu dobrá zpráva, na druhou stranu možná špatná zpráva, ale ze základu chyběli až čtyři hráči (termín kempu s Polskem se řídil možnostmi Polska a ne naším přáním). Druhým problémem a to bohužel již dost podstatným je, že hráči ročníku 2005 v podstatě od února letošního roku málo trénují a ještě méně hrají. Přišli o ČP, přišli o „republiku“ a jestli v něčem v současné době opravdu zaostáváme, tak je to herní praxe a vypadá to, že bude ještě hůře. Pokud půjde svět tou lepší variantou, tak dříve než v prosinci se trénovat nebude a pak je vše ve hvězdách, ale pořád je šance, pokud ovšem k otevření sportovišť nedojde do vánoc, …..??

RD 2003 a 2001

Na závěr bych si dovolil okomentovat dva šampionáty ročníků 2003 a 2001. Oba ročníky jsem shodně před několika lety rozjížděl a dával dohromady. S oběma jsem absolvoval ME a s oběma relativně úspěšně. S ročníkem 2001 jsem získal stříbro na ME kadetů ve Zlíně a s 2003 čtvrté místo na ME U17 v Bulharsku. Obě družstva dopadla diametrálně odlišně. Stříbro a nepostup ze skupiny. Jan Svoboda už hodnocení vystoupení RD 2003 udělal, hodnocení 2001 nás ještě (doufám) čeká. Takže nebudu předjímat, ale přesto si dovolím několik poznámek:

• Napadat nominaci jakéhokoliv RD, že trenéři nominovali na základě osobních ambicí je cesta do pekla, ať je vedena těmi nejčistšími pohnutkami. Osobně jsem si myslel, že toto už je za námi.
• Současné mládežnické reprezentace jsou již šesté období (ročník 1997 začal) vedené stejnou filosofii a způsobem. ČVS zaměstnává pro reprezentace dva trenéry (Zach, Svoboda). Pro bezproblémové vedení RD v duchu stejné filosofie a způsobu je třeba ještě trenér třetí. Jakýkoliv třetí trenér sebelepších kvalit rekrutovaný odjinud, bude mít vždy problém. Vždy má ještě svůj klub, své volejbalové preference a mládežnická reprezentace je jen epizodou v jeho volejbalové kariéře. To není útok na nikoho, to je konstatování. Zach a Svoboda mají jasný a srozumitelný úkol, vést reprezentaci je jejich práce, a v případě neúspěchu jsou jasně postižitelní. Zaměstnancům ČVS se lépe jedná s kluby a jsou méně ovlivnitelní než trenéři z klubů.
• Neúspěch RD 2001 je také neúspěchem práce s hráči ve věku 17 až 19 let. Tito hráči jsou již většinou v týmech dospělých, hrají i vyšší soutěže, reprezentační práce je již nárazová a je vždy jen přípravou na ten který šampionát. Nejsme vůči hráčům v tomto období aktivní, myslíme si, že už vše umí a že pouze trénování s dospělými je samo zárukou výkonnostního růstu. Jestliže jdeme s péčí o hráče níže a níže a snažíme se v podobě projektu Základní škola zachytit hráče co nejdříve do tenat správné výuky volejbalu, tak od 17 let necháváme vše na „tržních silách“. To je jen přirovnání a jako takové kulhá, ale má to svůj pravdivý obsah. Nastavit práci v tomto období je samozřejmě těžší a setkává se s celou řadou problémů, ale můj dojem je, že ani nechceme.

Současná situace není hezká ani z perspektivy RD mládeže a ani z té osobní. Je to sice stokrát omílaná pravda a klišé. Lepší je být přetížený a mít pocit, že nestíhám, než mít moře času a pouze přemýšlet a čekat. Pevně doufám, že to čekání bude mít také svůj konec.

 

Autor: Jiří Zach - svazový trenér mládeže ČVS - chlapci