Stav vody na řekách v ČR dne …..

Paměť se občas chová velmi podivně. Při pravidelných poradách v pondělí, kdy se vždy sejde celý mládežnický úsek, mě Honza Svoboda vyzval, jestli bych nechtěl něco napsat o právě uplynulé kvalifikaci RD 2007 v Řecku a abych to nějak zasadil do historie posledních ročníků RD mládeže chlapců. V tu chvíli se zapnulo tzv. „rychlé myšlení“ (dle p. D. Kahnemana – nositele Nobelovy ceny za ekonomii) disponuje člověk dvěma systémy práce mozku. Tzv. rychlé myšlení v rychlém sledu dá všechno, co se k myšlence hodí. Občas jsou to nesmysly, ale občas tam jsou i zajímavé myšlenky, náměty. Takže paralela stav vody a stav mládežnického volejbalu byla na světě. Pro zajímavost ten druhý režim práce mozku je pomalé, kritické myšlení a je pro nás obtížné a chce hodně energie.

Jak se tedy hlášení o stavu vody na našich řekách překrývá s mládežnickým volejbale? Jednoduše, tím slovem „stav“. Jaký je teď v tomto okamžiku stav mládežnického volejbalu v jeho různých řekách (myšleno v mladších žácích, v kadetech, juniorech, RD). Ještě než se začnu věnovat jednotlivým řekám, je třeba říci, že nás v květnu 2023 čeká vyvrcholení v U16 – starší žáci, U18, U20, U22. Takže toto pojednáni bude mít na začátku června pokračování.

První mládežnický vrchol letošní sezóny mají za sebou mladší žáci, U14 jak zní v současné době jejich oficiální název. Hráči mladší 14 let. Obecně se dá konstatovat, že covidové chmury jsou zažehnány. Finálového turnaje se zúčastnilo 20 týmů, které prošly kvalifikací. A ty chmury, které nás loni obtěžovaly, se týkaly kvality herních činností a také týmové organizace. V letošním roce byla celková technická úroveň dobrá, organizovanost hry, vykrývání, obrana na síti, podání lepší. Bylo vidět, že tréninkový proces opět naskočil a funguje. Samozřejmě je vždy něco ke kritizování.

Protože jsem aktivně účasten tréninkového procesu od Benjamínků (U11) až U22 a spousta hráčů, kteří prošli RD mládeže, hrají již v extraligu mužů či jsou dokonce v RD dospělých, cítím jakousi červenou niť, která spojuje výše zmíněné ročníky, jejich hru, herní činnosti.

Už na U14 lze poznat, proč nám chybí nahrávači a možná, proč nám chybí libera. Myslím, že je to chyba našeho tréninkového procesu, že smečaři, blokaři jsou ve své profesi „dál než nahrávači, kteří ovšem z logiky věci mají řídit tým, mají hře rozumět a mají být první, kteří se mají specializovat a tudíž, odbíjení prsty je jejich denním chlebem. Nebylo tomu tak, nahrávači se od smečařů, blokařů, univerzálů v odbíjení o moc nelišili. Stejný problém na finálové akci U16 - Českého poháru (ČP). Jak na ČP, tak i na U14 bylo obtížné najít hráče, který by měl získat titul nejlepšího nahrávače turnaje. U smečařů, blokařů, podavačů to problém nebyl, u nahrávačů ano.

Úplně stejný problém je s libery. Povolili jsme libera v U16 i U14, ale většina družstev vůbec funkci libera neuplatňují. Vím, že by tady mohla vzniknout diskuse, v které budou padat argumenty, že libera berou možnosti všestrannosti u smečařů, blokařů a univerzálů. Liberem se pak stanou smečaři, kteří nevyrostli. Není to pravda. Libero má své vlastnosti, svoji filosofii a ta se musí učit a praktikovat v každodenním tréninku. Tak jako vychováváme blokaře nebo smečaře, musíme vychovávat libera a to již v žákovském věku.

Červená niť je pak jasně viditelná v dalších věkových kategoriích. Při rozhovorech s trenéry mládežnických RD, ale i mužů se jeví jako největší deficit právě výkonnost nahrávačů a liber.

Nedávná dramatická kvalifikace RD 2007 U16 v Řecku tomu dává jednoznačně zapravdu. Trenéři RD J. Svoboda, I. Pelikán, T. Malčík, M. Šotola vyvinuli enormní úsilí, aby deficit v nahrávačích, který byl jednou z příčin neúspěchu na první kvalifikaci, překonali. Výsledek se dostavil a patří za to dík jak trenérům, tak i hráčům.

Jinak kvalifikace potvrdila jednoznačný trend mládežnického volejbalu v Evropě. Ustanovením tří mládežnických šampionátů U17, U18, U 20, nově pak U22 (v červenci se hraje kvalifikace na první ME U22 v roce 2024 pro RD 2003) vybídla federace k intenzivnější práci s mladými hráči. Dále FIVB rozhodla o pořádání MS i pro kategorii U17 (takže Evropa bude mít čtyři ME a svět bude mít čtyři MS).

Jaký je to trend? Začíná se s RD mládeže dříve. Intenzivně se vyhledávají talentovaní hráči na úrovni 13 až 14 let a následně se s nimi dlouhodobě pracuje. Tréninkovým procesem se do hráčů implantují hráčské dovednosti, které dříve naskakovaly až kolem 17 až 18 let. Kdo viděl hrát naše družstvo v lednu tohoto roku a kdo ho viděl hrát v Řecku, musel mít pocit, že viděl dva různé celky. Úroveň mládežnického volejbalu v Evropě roste a roste i úroveň týmů kdysi slabé Mevzy. Na ME v Podgorici v Černé Hoře bude startovat poprvé 16 týmů a z toho tři družstva z Mevzy: Slovinsko, Česko, Rakousko.

Co tím chci říci? Celkem čtyři zásadní sdělení ke stavu mládežnického volejbalu chlapců v Česku k dnešnímu datu.

1. Již šestému RD mládeže chlapců (od ročníku 1997) se podařilo postoupit na ME, patříme tím mezi čtyři nejúspěšnější federace v Evropě.

2. V červenci roku 2023 se RD mládeže chlapců zúčastní celkem čtyř vrcholových akcí:

• ME U17 ( RD 2007) - Černá Hora

• MS U21 (RD 2003) - Bahrajn

• kvalifikaci na ME U22 (RD 2003) - Lotyšsko

• EYOF – Olympiáda mládeže (RD 05) - Slovinsko

3. Pokud chceme udržet úspěšnost RD mládeže, nesmíme opouštět úspěšnou filosofii RD mládeže:

• 100 dní práce v roce

• intenzivní a včasné vyhledávání talentů v Benjamínkách, Nadějích, Lvíčatech

• profesionalizace vedení RD mládeže

• tlak na kvalitu herních dovedností

• hluboká spolupráce s trenéry mládeže

4. Lépe musíme vyřešit spolupráci svazových trenérů, Úseku mládeže, metodického úseku s trenéry mládeže, a to hlavně s trenéry SpS a žákovskými trenéry. Přenést poznatky z ME a MS a konfrontace s nejlepšími hráči a trenéry Evropy a světa mezi trenéry žáků.

Shrnutí do jedné věty. Až budu příští rok (nebo někdo jiný) předávat na U14 a U16 cenu pro nejlepšího nahrávače a libero, budu či bude vybírat mezi šesti až osmi dobrými specialisty – nahrávači a libery.

Z hlediska závažnosti je sdělení číslo 4 to nejhlavnější, co teď musíme řešit.

                                                           

Autor: Jiří Zach – svazový trenér chlapci, foto CEV