23.10.2020

Ohlédnutí za skončeným domácím ME U20 očima hlavního kouče

Pravděpodobně nestandardně s „mírným“ zpožděním se ohlížím za skončeným ME U20 v Brně a Kuřimi. Úmyslně jsem si dal na čas. Nechtěl jsem hodnotit v emocích, a proto tedy až nyní.

ME U20 výsledkově nedopadlo dobře hlavně pro český volejbal, ale také pro moji premiéru v pozici hlavního trenéra u RD.

Velký vliv na celkový průběh přípravy měl koronavirus, kdy jsme museli několikrát upravovat program a díky kterému se nám příprava protáhla zhruba o 15 dní. Bohužel se nám nepodařilo sehrát mezinárodní přátelská utkání, kde bychom se dostali do konfrontace s kvalitními týmy (naplánovaná byla Francie a Itálie). V tomto případě jsme se museli spolehnout pouze na domácí extraligové týmy (Zlín, Brno), potažmo dva zahraniční (Myjava a Sokol Vídeň), které bohužel nenahrazují kvalitu mezistátních zápasů. Na základě tohoto nedostatku jsme těžko hledali dvanáctku, natož základní sestavu.

Velkým volejbalovým problémem který nastal, bohužel byla neúčast nahrávače Matyáše Džavoronoka. Nahradit v této kategorii takto rozdílového nahrávače není jednoduché. Celé čtyři roky byly koncepčně postavené na něm, což byla správná cesta. Téměř všude na turnajích (ME, MEVZA atd.) byl vyhlášen jako nejlepší nahrávač. Navíc po celou dobu fungování této kategorie to byl právě on, za kterým celý tým „šel“, a pro kluky se stal za tuto dobu osobností (lídrem) týmu. Bohužel se mi ho nepodařilo přesvědčit a ani nahradit, dal přednost zahraničnímu angažmá.

Začátkem prvního bloku přípravy jsme opět soupeřili s vyšší mocí (covid). Nechci, aby to vyznělo jako výmluva, je to pouze konstatování faktu, neustále jsme čekali, zda ME bude, nebude… Po několika týdnech bylo ME posunuto o měsíc později. Jsem rád, že i přes tuto komplikaci mě můj zaměstnavatel (VSC Fatra Zlín) uvolnil a já jsem se mohl nadále plnohodnotně věnovat reprezentačnímu výběru.

Celkový průběh ME

Po losu nám hned, asi jako všem, bylo jasné, že skupina bude těžká. Francie, Srbsko, Itálie, Polsko, Belgie. Na jednu stranu jsme si říkali, že v druhé skupině je nasazené Rusko a obhájci titulu Němci. Takže nebude o moc lehčí.

Francie – utkání jsme začali, jak již to bývá v prvních zápasech, nervózně. Po dvou prohraných setech jsem udělal tři změny v základní sestavě a utkání se nám podařilo dotáhnout do zkráceného setu, ve kterém chyběl kousek k vítězství (prohra 16:18).

Srbsko – tým, který jsme měli porazit a turnaj by se jistě vyvíjel jinak. Zápas začal pro nás dobře a po dvou vyhraných setech, kde jsme soupeře téměř k ničemu nepustili, jsme, i po důrazné apelaci na hráče, polevili, a to spíše v hlavách. Srbové neměli co ztratit, začali riskovat, téměř vše jim vycházelo, přestali dělat chyby a my jsme se bohužel nedokázali z této situace vymanit.

Itálie – jeden z favoritů turnaje. První set byla na naší straně znát nervozita ze silného soupeře. Druhý a třetí set jsme naopak byli rovnocennými soupeři. Musí nás mrzet jen neproměněný setbol v druhém setu.

Polsko – zápas, který nás mohl posunout do osmičky. Na hráčích bylo vidět zklamání ze tří prohraných zápasů. Je potřeba konstatovat, že Polsko bylo v tomto zápase ve všech činnostech lepší.

Belgie – před zápasem bylo jasné, že na turnaji končíme. Jsem rád, že se nám podařilo namotivovat hráče, kteří opravdu chtěli vyhrát alespoň jeden zápas na turnaji. Belgie, která sahala po finále, byla lepší.

Spousta týmů má centralizovanou přípravu mládeže. Domnívám se, že v tomto věku začínáme tahat za kratší konec a týmy nás přehrávají. Musím zmínit také obhájce titulu Němce. Jejich systémová hra, kterou předváděli před dvěma lety ve Zlíně, již nestačila na týmy před nimi a skončili s jedním bodem ve skupině poslední.

Hráči

Matyáš Toman – nahrávač, kterého jsem vybral jako jedničku. Ze všech, které jsem zkoušel, byl nejpřesnější, nejpracovitější. Bohužel se projevila jeho nezkušenost v koncovkách.

Tomáš Kopecký – druhý nahrávač, který se zdál jako „pojič“ týmu, nakonec se ukázalo, že nebyl. Sice chce vyhrávat, ale je to na úkor přesnosti.

Ondřej Unzeitig – smečař, který výborně dělá černou práci. Dobrá přihrávka, dobrý výběr místa bloku, slabší na útoku.

Matouš Drahoňovský – smečař se silným úderem a dobrým servisem. Bohužel si ubližuje tím, že je na sebe málo přísný.

Lukáš Čeketa – smečař/účko, slabý na přihrávce, je výborně naskočený, údery jsou vedeny z výšky. Vázne útok ze zadní zóny, proto jsem ho využil jako smečaře, kde ale bohužel pokulhává na přihrávce. Musí se vyhrát.

Filip Ureš – smečař/účko. Přesunutím Čekety na pozici smečaře, byl jako druhé účko. Zahrál dobře, ale bohužel jsme nezvítězili, tak jsme změnili sestavu.

Jiří Mikulenka – první účko. Jeho výkon byl nestabilní, očekával jsem od něj více. Je herně nevyzrálý.

Radek Baláž – blokař, je horší v útoku, nezklamal, ale také ničím nevyčníval.

Petr Špulák – kapitán, blokař, dokáže týmu svým chováním pomoci, ale někdy i ublížit. Zdál se mi jako lídr, proto jsem ho zvolil kapitánem. Špatně jsem to odhadl. Je správně agresivní, ale bohužel někdy nejen na soupeře.

Lubomír Staněk – blokař, který výborně čte hru. Na útoku udělal pokrok, zrychlil ho. Bohužel horší ruka.

Ladislav Toman – libero, hlavou nastavený spíše na smečaře. Vsázel jsem na jeho klid.

Jan Vodička – smečař, jeden z konkurenceschopných vůči ostatním evropským smečařům. Má dobrou budoucnost, pokud na sobě bude pracovat.

A to, že musí na sobě hodně pracovat, platí i pro všechny ostatní kluky.

Vybral jsem hráče (po poradě s realizačním týmem), kteří v tu chvíli byli dle našeho názoru nejlepší ve svém ročníku. Vybral jsem je podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Bohužel musím konstatovat, že celkově zaostáváme za ostatními týmy jak v technice, tak v jakési volejbalové šikovnosti…

Závěrem

Mrzí mě nepřítomnost prvního asistenta P. Klára. Druhý asistent O. Žaba je pracovitý, ale spíše kamarád s hráči než člen realizačního týmu. Do budoucna si musí nastolit vztah trenér-hráč, to určitě s postupem času nastane.

Klíčový byl zápas se Srbskem, který by nás sice v případě vítězství a celkového kontextu neposunul do osmičky, ale měli bychom skupinu lépe rozehranou a výhra nás mohla nakopnout do dalších zápasů.

Jsem rád, že s týmy, které jsou v této kategorii zřejmě lepší než my, jsme sehráli vyrovnané koncovky. Bohužel jsme tyto koncovky neproměnili. To se projevilo na naší psychice v posledních zápasech. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je opravdu velmi tenká…

Nicméně kluci bojovali a dovolím si říct, že až za hranici svých možností. Věřím, že i přes nepovedené mistroství neztratí chuť reprezentovat, a že je tato zkušenost požene dál na sobě pracovat a budou se herně rozvíjet.

Domácí ME U20 nedopadlo podle našich představ… Zodpovědnost byla na mně a v žádném případě se jí nezříkám. Nicméně tato práce mě obohatila a posunula v mé profesní činnosti, za což děkuji Českému volejbalovému svazu. Pevně věřím, že naše spolupráce bude pokračovat i nadále a příští rok se zúčastníme MS.

 

Autor: Přemysl Obdržálek - hlavní trenér RD U20

Krátké zprávyArchiv
1. liga mužů - finále

TJ Sokol Dobřichovice – TJ Slavia Hradec Králové 3:1 (20:25, 25:21, 25:23, 25:23), TJ Sokol Dobřichovice – TJ Slavia Hradec Králové 2:3 (22:25,...

 
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Recife (BRA)

Hermannová / Štochlová – Klinger D. / Klinger R. (AUT) 1:2 (21:23, 23:21, 13:15)

 
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Recife (BRA)

Ahtiainen / Lahti (FIN) – Hermannová / Štochlová 2:0 (kontumačně), Hermannová / Štochlová – Elize Maia / Thamela (BRA) 2:1 (21:14, 19:21, 16:14)

 
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Recife (BRA) - kvalifikace

Trousil / Westphal – Schalk / Bourne (USA) 0:2 (11:21, 16:21), Šépka / Sedlák – Ermacora / Waller (AUT) 0:2 (19:21, 19:21)

 
FIVB Beach Pro Tour Elite 16 – Dauhá (QAT)

čtvrtfinále: Mol / Sørum (NOR) – Perusič / Schweiner 2:1 (21:17, 23:21, 15:12)

 
FIVB Beach Pro Tour Elite 16 – Dauhá (QAT)

Perušič / Schweiner – van de Velde / Immers (NED) 0:2 (21:23, 21:19), Perušič / Schweiner - George / Andre (BRA) 2:0 (21:17, 21:16)

Volejbal na facebooku
© ČVS 2015-2018