Tvůrcem hry české reprezentace na MS U19 v Tunisku bude Matyáš Džavoronok

Pochází z volejbalové rodiny. Otec reprezentant a dlouholetý hráč Odoleny Vody, maminka výborná blokařka pražské extraligové Slávie, bratr první smečař seniorského „nároďáku“ a tahoun italské Monzy, strýc vítěz Champions League a účastník OH v Atlantě. Tak bylo jasné, že se sportovní cesta Matyáše bude ubírat volejbalovým směrem. A pro český volejbal je to jenom dobře. Ve volejbalových kuolárech se něm mluví jako o jednom z největších nahrávačských talentů, kteří se v české kotlině narodili. Teď Matyáše i celé reprezentační družstvo U19 čeká velká výzva, MS v Tunisku. O svých pocitech se s námi „dirigent“ národního družstva U19 podělil před posledním tréninkem na Kladně, těsně před odletem na MS.

Matyáši, jak bys zhodnotil vaši přípravu na mistrovství světa...

Zhodnotil bych ji asi průměrně, nedá se říct, že by nám turnaje úplně herně vyšly. Teď je naším největším cílem si to pořádně srovnat v hlavách, abychom zápasy zvládali i psychicky.

Já bych na druhou stranu řekl, že vaše zápasy dopadli lépe jak průměrně. Sice jste prohráli, ale 2:3 se silnými mančafty. Co podle tebe chybělo k tomu, aby to bylo naopak?

Myslím, že nám chyběla hlavně sehranost a také jsme nebyli připraveni „hlavami“. Problém byl v tom, že už jsme si potom nevěřili. Soupeř vytěžil z našich chyb a nakonec nás přehrál.

V průběhu přípravy došlo k výměně vašeho trenéra. Trénoval vás Jirka Zach a teď to po něm přebral Jindra Licek. Jaké vidíš rozdíly v jejich trénování? Jindra Licek dříve koučoval muže, projevuje se to hodně na vaší hře?

Musím říct, že každý trénuje úplně jiným způsobem. Na rozdíl od trenéra Zacha klade trenér Licek mnohem větší důraz na taktiku, často si pouštíme videa ze zápasů a rozebíráme je. Také se mnohem více věnujeme obraně. Pro nás je to tak trošku nové, takže se s tím postupně sžíváme.

Jak vidíš naši skupinu....

Těžko říct….., některé týmy vůbec neznáme a nevíme, co od nich očekávat. Nebude to nic jednoduchého.  Ale určitě je o co hrát (šibalský úsměv).

Čekají vás znovu Bulhaři, které jste v Baku zvládli dvakrát porazit. Neobáváte se, že na vás nastoupí nažhavení, aby vám to vrátili?

To je dost možné, ale my to máme úplně stejně, není se čeho bát. Mají nás velmi dobře načtené, ale to my je taky. Dá se tedy říct, že je toto všechno oboustranné. Nikdo by neměl mít navrch.

Nesvazuje vás fakt, že generace před vámi obsadila na MS sedmé místo?

Řekl bych, že nás to naopak motivuje k lepším výkonům. Budeme se jim snažit vyrovnat, a když to půjde, tak bychom je rádi i překonali.

Je pro tebe velikou výhodou, že jsi minulý rok hrál extraligu za chlapy? Vidíš rozdíl mezi tebou a ostatními, co hráli juniorskou ligu?

Rozdíl mezi muži a juniory je stále veliký, hlavně v rychlosti hry. Také způsob, jakým funguje celý kolektiv, je úplně odlišný.

Musíš svou hru naučenou u mužů nějak přizpůsobovat hře s juniory?

To bych neřekl, Jindra Licek sám nás učí hrát rychle a snaží se přiblížit právě mužskému volejbalu.

Čeká tě druhá sezóna v Karlovarsku, jaké máš očekávání?

Samozřejmě doufám, že budu více hrát a dostanu více šancí. Letos přišel do Karlovarska Ticháček, jeden z nejlepších nahrávačů. Má hrozně moc zkušeností, tak doufám, že toho od něj co nejvíc pochytím.

Není tajemstvím, že bys rád odjel do zahraničí a následoval svého bratra…..

Tak to ještě nedokážu říct, na to mám ještě dost času. Ale rozhodně bych někdy v budoucnu rád šel hrát do zahraničí.

Autor: Jiří Carba