Čas adventu, čas naděje…., JRI 89/90 2008

Tak to hlásil náš hlasatel, když se snažil naladit optimistickou náladu ve sportovní hale v Nymburku.

Ovšem naděje žila jen do prvního tajmu prvního setu a pak umřela. Tedy přesněji řečeno, umřela v tomto utkání. Přitom vše bylo nachystáno na dobrý zápas. U soupeře došlo ke změnám, které mu určitě nepřidali na klidu. Změna trenéra bývá dobrý impuls, ale někdy má i opačný účinek. Pravda ovšem je, že soupeř nenechal nic náhodě. Domluvil si s vedením Nymburka trénink, aby si zvykl na halu a do utkání nastoupil samozřejmě v základní sestavě. Takže utkání a vítězství v něm přikládal velký význam. Dalším pikantností byl fakt, že za SCM nastupují docela pravidelně tři hráči Brna. Takže o náboj mělo být postaráno. Bohužel opakovaně si musím přiznat, že mimo Radka Svobodu, který proti svému vlastnímu klubu zahrál více než excelentně, to moc naší hře nepomáhá. Proti vlastnímu klubu nezahráli dobře hráči Příbrami, Brna, Liberce. Nikoho nepodezírám, jen konstatuji. Jenže utkání s napětím nám zatím vůbec nejdou.

Jednoznačně se mi nepovedl tah se zařazením Kulihy na smeč, což mělo být pro Brno překvapením (je to hráč Brna a zatím nastupoval vždy na postu universála). Bohužel větším překvapením to bylo spíše pro Kulihu. Soupeř lehce vyhrál první set a hlavní příčinou byl doslova katastrofální příjem. Na universálu se vůbec nechytl Vaněček, středoví hráči Jůna a Mlčuch se nesešli s Barákem na nahrávce. Rytmus byl vražedný a typický. Špatný příjem, chyba v útoku, eso, dobrý příjem nahrávka na střed a chyba, jednou nahrávače a jednou blokaře. Jedinou světlou vyjímkou byl Svoboda na smeči, který se ovšem svým příjmem zařadil po bok svým kolegům.

Druhý set, už s nahrávkou Pekárka, byl vyrovnanější. Chvílemi se zdálo, že se začíná blýskat a čas adventu a tedy naděje přichází. Na smeči se chytl Petr Kottů, Svoboda hrál standardně dobře a soupeř klasicky pod dojmem prvního setu (12:25) zvolnil. Vedení 4:1 a pátý bod míč zadarmo. Jenže páska, dva dobré příjmy a špatný útok středem sítě a soupeř byl zpátky ve hře. Do půlky setu vyrovnaný boj a docela slušná hra SCM v poli. Jenže pak přišla opět soupeřova chvíle v podobě podání Hrocha a bylo po setu. Soupeř odskočil na čtyři body a bylo hotovo.

Třetí set byl identický setu druhého. Na hřišti se objevil Fořt, který byl atypicky lepší na smeči než na příjmu. Opět přišla série špatných příjmů a soupeř pohodlně dokráčel k vítězství.

Celkově to bylo nejhorší vystoupení SCM v extralize mužů. Jestli byla příčina ve čtrnáctidenní přestávce, nebo v celkové psychické únavě, podzimní únavě nebo v něčem jiném mě bude zaměstnávat celý příští týden. A protože je čas adventu, rozjímání a přemýšlení o věcech budoucích, budu se snažit být také optimistický a příští týden to zkusit znovu a se mnou jistě i ostatní hráči. 

Jiří Zach