Cesta s úspěšným koncem reprezentace dívek U18 očima hlavního kouče

S krátkým časovým odstupem bych se s vámi rád podělil o postřehy z působení reprezentačního výběru U18, hráček roč. narození 2008/09, v letošní sezóně, jehož vrcholem byl  turnaj MEVZA, který se konal minulý týden v Brně.

Od začátku sezóny bylo jasné, že tyto dva ročníky nebudou mít v roce 2025 vrcholnou akci, ve které by šlo o postup nebo přímo o působení na oficiálním šampionátu na úrovni evropského či světového šampionátu. Hráčky roč. narození 2008 mají letos v létě mistrovství světa, hráčky roč. narození 2009 na svou vrcholnou akci ještě čekají.

Jsem velmi rád, a tímto děkuji Českému volejbalovému svazu, že hráčkám obou ročníků umožnil dál pracovat na jejich individuálních i týmových dovednostech a tím se i podílet na jejich rozvoji i v roce bez oficiální koncové akce. Sestavili jsme program sedmi 3-4 denních soustředění, jednoho mezinárodního turnaje, dvou přípravných utkání a naše snaha vyvrcholila právě na nekvalifikačním turnaji MEVZA v Brně.

Na podzim minulého roku jsme v rámci dvou soustředění v Kutné Hoře a Mikulově otestovali výkonnost hráček roč. 2008, které v reprezentačním výběru již působily a přizvali i hráčky roč. 2009, které měly možnost ukázat se poprvé. Intenzivní práce na skills spojená s kondiční přípravou realizační tým přesvědčil nejen o síle nově se tvořícího týmu, ale také o tom, že je třeba ještě na mnohých činnostech zapracovat.

Únor roku 2025 patřil právě hráčkám roč. narození 2009, které se zúčastnily tradičního mezinárodního turnaje v italském Pordenonne. Reprezentační výběr, který vzešel ze soustředění a následného mezinárodního turnaje v Liberci, měl před sebou nelehkou úlohu, a sice obhájit druhé místo z minulého ročníku, kdy jsme prohráli pouze s Japonkami. Po úvodním nevýrazném tie-breakovém vítězství proti reprezentantkám Černé Hory tým ve svých výkonech rostl a v semifinále turnaje se po vynikajícím výkonu proti silnému italskému týmu mohl opět radovat z finálové účasti. Japonkám, které se v Itálii tradičně připravují na mistrovství světa U17, jsme jako jediný soupeř vzali set, byli jsme lepší v mezihře, ale agresivní a nekompromisní rotující servis a naše následná neúspěšná přihrávka nás o lepší výsledek připravily. Více než obhájené stříbro a dvě individuální ocenění mě však těšilo, že na kvalitu našeho útoku se zadní nahrávačkou, nedokázal reagovat nikdo ze soupeřek, což nám vlilo naděje do práce pro další dny.

Po turnaji v Itálii se hráčky opět rozjely do svých klubů a my jsme jejich výkony bedlivě sledovali ve finálových turnajích extraligy věkových kategorií U18 - U22. Po 10 dnech volna jsme náš reprezentační blok zahájili dvěma čtyřdenními soustředěními v Brandýse nad Labem, kam jsme dohromady pozvali dvaadvacet hráček. „VTčka“ v Brandýse nám sloužily hlavně k individuální práci na jednotlivých dovednostech, k poznání nových tváří, které se ve výběru dosud neobjevily, ale které nás na finálových turnajích extraligy přesvědčily o tom, že si šanci zaslouží, no a v neposlední řadě jsme pracovali i na důležitých morálních a komunikačních schopnostech týmu, o kterých nás hráčky dosud příliš nepřesvědčovaly.

Na třetí „předmevzovské“ soustředění do Prostějova jsme pozvali už jen šestnáctku „vyvolených“.  Tým sestavený kolem silné osy volejbalistek z Národního volejbalového centra v Kladně začal pracovat jako tým, který chce něco dokázat a ke standardním dovednostem začaly přicházet týmový duch, komunikace a nesmírná bojovnost. My jako realizační tým jsme najednou stáli před nejhorším rozhodnutím, koho z šestnáctky vynikajících holek, které bezpodmínečně chtějí reprezentovat a které do tréninků dávaly 120 procent, nakonec budeme muset vyřadit. Smutné nakonec zůstaly smečařka Lucie Sotáková a blokařka Eliška Navrátilová.

Vyvolená čtrnáctka šla do finální přípravy. Bylo nám jasné, že nás v závěrečné fázi čekají silné týmy.  Polky (4. tým evropského rankingu) s Maďarkami (7. místo) se připravovaly na turnaj EYOF, z minulé MEVZY suverénní Chorvatky (8. místo) finišují přípravu na MS U19 s hráčkami 07-08. My jsme věděli, že se v přípravě i na našem nekvalifikačním turnaji budeme muset obejít bez dvou našich nejlepších hráček roč. nar. 2008,  Báry Rejmanové a Jany Vávrové, které se budou připravovat na kvalifikační turnaj týmu U22 a na mistrovství světa U21. Vsadili jsme tedy na zkušenosti hráček roč. 2008 a kádr jsme doplnili o dravé mládí, hráčky roč. 2009.

Tato volba se nakonec zdála úspěšná. V přípravných zápasech pět dní před finálovým turnajem jsme přehráli hráčky Polska ve všech směrech 4:0, v druhém utkání jsme našim soupeřkám povolili získat jeden set. Poměr setů 7:1 proti Polsku se nečekal, hráčky získaly sebevědomí a odhodlání uspět i proti kvalitním soupeřkám na turnaji MEVZA.

V prvním zápase turnaje nás čekaly Maďarky. První vyrovnaný set jsme v koncovce získali na svoji stranu, v dalších dvou setech jsme ovšem nedokázali reagovat na rychlý nástup houževnatých soupeřek, v obou setech jsme pouze dotahovali a nakonec prohráli. Ve čtvrtém setu jsme již s našimi soupeřkami drželi krok, v koncovce setu nás ovšem naše nedůslednost v útoku i přes setbol do tie breaku nepustila. Maďarky si nad námi nadále udržely čistý štít a nám nezbývalo nic jiného, než je přes zlepšený výkon porazit alespoň v druhém utkání.

V druhém utkání si holky spravily chuť nad Chorvatkami, které nastoupily bez jejich silných blokařek. Vítězství 3:0 se nerodilo lehce, ale bylo zasloužené.

Druhý den zápasů jsme opět odstartovali proti Maďarsku. Náš zlepšený výkon jsme korunovali suverénním vítězstvím 3:0 a o to více nás těšilo, že to bylo první vítězství nad tímto soupeřem.

Po krátké přestávce a rychlé poradě nás čekal poslední zápas proti týmu Chorvatska, které tentokrát nastoupilo ve své nejsilnější sestavě a od začátku bylo vidět, že to bude proti hráčkám vyšších postav těžké. Porážky v úvodních dvou setech náš tým stavěl před novou situaci, a sice dohánět náskok soupeřek a hrozba, že v případě třísetové porážky budeme nakonec na domácím turnaji brát poslední třetí místo. Tým však ukázal charakter a bojoval. Výsledkem byly dvě vítězství ve třetím a čtvrtém setu a šlo se do tie breaku. V něm opět tahaly favoritky z Chorvatska za delší konec, strany se točily za stavu 7:8 a v koncovce setu jsme již prohrávali 8:11. Tým ještě jednou a poněkolikáté ukázal charakter, vstal z mrtvých, nepříznivý stav zvrátil a 15:13 zvítězil.

Obrovská radost po poslední výměně a slzy štěstí některých hráček, které na vítězství proti Maďarsku a Chorvatsku čekaly a dřely v národním týmu dva roky, byly jejich velkou odměnou. Český tým převzal nejen pohár pro vítězky, ale získal i dvě individuální ocenění pro nejlepší hráčku a smečařku turnaje, které převzaly kapitánka týmu Tereza Bezdičková a Natálka Tučková.

Pár statistický údajů:

1. zápas proti Maďarsku 1:3	CZE 1	HUN 3
počet es	14	11
přihrávka (pos., exc.)	36%, 19%	23%, 11%
útok	32%	31%
počet úsp. bloků	13	14

Přes lepší statistiku jsme oproti soupeřkám zaostávali v útoku po pozitivní přihrávce (CZE 31%, HUN 59%), v útoku po negativní přihrávce (34% : 21%) a po obraně (31% : 29%) byl lepší český tým.

2. zápas proti Maďarsku 3:0	CZE 3	HUN 0
počet es	15	2
přihrávka (pos., exc.)	35%, 13%	18%, 8%
útok	40%	32%
počet úsp. bloků	11	4

V útoku po pozitivní přihrávce jsme tentokrát jasně dominovali (CZE 80%!, HUN 8%), Maďarky si pohlídaly útok po obraně (31% : 39%).

1. zápas proti Chorvatsku 3:0	CZE 3	CRO 0
počet es	11	2
přihrávka (pos., exc.)	38%, 5%	17%, 7%
útok	37%	22%
počet úsp. bloků	7	6

Ve všech údajích byl český tým lepší, jak v útoku po pozitivní přihrávce (CZE 40%, CRO 20%), tak v útoku po negativní přihrávce (CZE 33%, CRO 11%), Chorvatky neuspěly ani v útoku po obraně (CZE 37%, CRO 30%).

2. zápas proti Chorvatsku 3:2	CZE 3	CRO 2
počet es	16	10
přihrávka (pos., exc.)	27%, 5%	20%, 7%
útok	40%	39%
počet úsp. bloků	6	16

Výšková převaha Chorvatek se jasně projevila v počtu vítězných bloků, my jsme lépe podávali. Potěšitelný je opět úspěšný útok našich hráček po přihrávce, v útoku po pozitivní přihrávce (CZE 43%, CRO 35%) i po negativní přihrávce (CZE 36%, CRO 32%) jsme byli lepším týmem, v útoku po obraně byl mírně lepší chorvatský tým (CZE 42%, CRO 46%).

Na turnaji nás reprezentovaly nahrávačky Eva Mužíková a Eliška Topinková, smečařky Tereza Bezdičková, Julie Štatská, Natálie Tučková a Tereza Mouchová, blokařky Michaela Remešová, Bára Lužná, Sofie Šlechtická a Petra Koubková, diagonální hráčky Anežka Sirůčková s Leou Pošívalovou a libera Nela Lukšíková s Kristýnou Pavlíkovou. Do přípravy se zapojily Lucie Sotáková, Adéla Sofková, Eliška Navrátilová, Marie Pomrová, Aneta Koutková, Layla Šmerdová, Adéla Mrkvičková, a Elisabeth Rodová.

Český tým podporovali z pozice asistenta trenéra Pavel Stružka a Kateřina Heranová, z pozice kondičního trenéra Nikol Urbanová, o unavená těla i duše hráček se starali fyzioterapeuti Sophie Sviteková a Tomáš Janega, statistické údaje nám zajišťoval Jan Kovařčík.

Na závěr bych chtěl poděkovat Českému volejbalovému svazu za organizaci turnaje MEVZA a za možnost dát příležitost hráčkám ročníku 2008-2009 připravit se a účastnit se tohoto turnaje, který nás všechny obohatil o cenné zkušenosti v zápasech se silnými soupeři.

Další dík patří také zástupcům a trenérům českých klubů, které nám hráčky pro přípravu a turnaj v plném rozsahu uvolnily. Neposlední dík patří samozřejmě holkám, které pro úspěch národního týmu udělaly více než maximum.

 

Autor: Radek Krpač - hlavní trenér RD U18