Čtvrté místo volejbalistů na mistrovství světa – velký úspěch pro český sport

Historický úspěch českého kolektivního sportu. Tak se v těchto dnech mluví o 4. místě českých volejbalistů na mistrovství světa. Výběr Jiřího Nováka v letošním roce získal stříbro ve Zlaté evropské lize, bez porážky postoupil na mistrovství Evropy 2026 a na filipínském vrcholu volejbalového roku se probojoval až do utkání o bronzovou medaili. V cestě mezi nejlepší čtyři týmy planety si tým okolo Lukáše Vašiny, Patrika Indry a Adama Zajíčka poradil se soupeři ze Srbska, Číny, Tuniska a Íránu. V semifinále Češi odehráli vyrovnanou partii s později stříbrnými Bulhary, v bitvě o 3. místo konkurovali světovým jedničkám z Polska. Nadšení volejbaloví fanoušci tak včera zaplnili halu pražského letiště po příletu týmu z Manily.

„Pochopitelně jsem nadšený. To, co se díky dlouhodobé koncepční a tvrdé práci na Filipínách povedlo, je velmi výjimečné. Hráči, trenér Jirka Novák a všichni členové realizačního týmu ukázali, že právě v týmovosti je naše veliká síla. Když všichni makáme na 120 procent, zvládáme porazit i žebříčkově mnohem silnější celky. Budu rád, pokud svým úspěchem dokážeme české sportovní prostředí inspirovat a nabudit. Bylo by dobře, kdyby děti při rozhodování, čemu se chtějí věnovat ve volném čase, volily sport. Víme, že musíme ještě efektivněji pracovat s těmi, co jsou už vedeni v systému a letos bylo na výsledcích našich týmů vidět, že se nám to snad daří,“ připomněl předseda Českého volejbalového svazu Marek Pakosta úspěch ženského týmu v Lize národů, juniorského týmu mužů na mistrovství světa v Číně a samozřejmě 4. místo seniorské reprezentace.

Podle místopředsedy svazu Martina Gerži se díky významné profesionalizaci českého volejbalu a stabilitě ve vedení svazu daří nastavovat systém podle představ. „S ženami se nám podařilo postoupit do Ligy národů i na mistrovství světa. V příštím roce nás čeká domácí mistrovství Evropy, kde budeme hrát v Brně základní skupinu a čtvrtfinále. U mužů usilujeme o postup do Ligy národů. To je jednoznačný cíl, který musíme naplnit, abychom se mohli posouvat výkonnostně i v žebříčku. A pak máme ještě jeden úkol: pokusit se dostat na olympijské hry. Je to sen a zároveň největší výzva. Posunout český volejbal v rankingu tak, abychom o účasti na olympiádě mohli uvažovat. Na druhou stranu čekají nás úkoly, i co se týče přestavby a generační obměny jednotlivých družstev, která pravděpodobně nastane už v příští sezoně,“ naznačil místopředseda ČVS Martin Gerža, i s odkazem na slova kapitána týmu mužů Adama Zajíčka o ukončení reprezentační kariéry.

„Mám radost, že se stává milá tradice z toho, že můžeme každoročně oslavovat úspěchy Českého volejbalu. Chtěl bych z celého srdce poděkovat trenérovi Novákovi a celému týmu. Jako divák jsem si to moc užil a mrzí mě, že jsem nemohl přiletět na Filipíny, abych šampionát zažil přímo na místě. Těch úspěchů letos bylo mnoho a je vidět, že se Český volejbalový svaz vydal na správnou cestu. My jsme moc rádi, že tuto cestu můžeme podporovat dlouhodobě systematicky. I díky naší podpoře se volejbal posouvá dopředu a my jsme toho součástí,“ řekl na tiskové konferenci v sídle společnosti ČEZ Pavel Cyrani, místopředseda představenstva Skupiny ČEZ.

Čtyři stovky fanoušků na letišti

„Je to moc pěkné. Něco jsme tušili, ale tohle jsme opravdu nečekali,“ hodnotil přízeň fanoušků v příletové hale trenér reprezentace Jiří Novák. „Je to neskutečné. Třese se mi hlas a jsem zase naměkko. Sotva se dokážu podepsat dětem a moc mě dojalo, že mě tady čekala přítelkyně s dcerou,“ navázal kapitán týmu Adam Zajíček.

Překvapení neskrýval ani benjamínek týmu Antonín Klimeš. „Čekal jsem pár lidí, ale takové množství vůbec.“ „Je to něco neskutečného. V tak obrovské přivítání nikdo z nás nedoufal. Věděli jsme, že ohlasy po turnaji jsou pozitivní, ale že přivítání bude takto velké, a že jsme tady naším výkonem na mistrovství světa udělali takový boom, to nikdo z nás kluků nečekal,“ přidal se Lukáš Vašina.

Jiří Novák zhodnotil vystoupení svého výběru na šampionátu s odstupem několika dnů. „Těší mě, že si kluci vyzkoušeli, jak musí hrát, aby byli schopní konkurovat týmům z vyšších pater žebříčku. Nezapomeňme, že v rankingu jsme pořád osmnáctí na světě, povedl se nám turnaj na mistrovství světa, což je super, ale nemusí to tak být každý rok. Využili jsme momentum, které jsme měli a energii, která do nás po prvním zápase vletěla. Všechno se nám sešlo, a pokud se to takto bude scházet častěji, beru to.“

Adam Zajíček v emotivním rozhovoru po utkání o bronz oznámil, že šlo o jeho poslední zápas v reprezentaci. „Bylo to asi před měsícem, kdy jsem odevzdával syna a viděl ho poprvé plakat, že ho mrzí, že zase odjíždím za volejbalem. Celou tu dobu to ve mně zrálo. K tomu jsem sotva stihl čtvrteční první narozeniny své dcery. To mě utvrdilo v tom, že už jsem tady dlouho. Za těch 14 let jsem zažil vrcholy i pády a víc jsem volejbalu v nároďáku asi už dát nemohl. Toho rozhodnutí nelituju. Odcházím se vztyčenou hlavou a mám radost z toho, jak to dopadlo. Čtvrté místo je dobré, i když za třetí bych byl raději. Musím ale být skromnější, soupeři v semifinále a v utkání o bronz byli silnější než my, a i když jsme tam nechali všechno, medaile si asi zasloužili víc. Skončit se má v nejlepším a já v tom nejlepším končím,“ vysvětlil blokař a kapitán týmu Zajíček.

Dnes teprve dvacetiletý Antonín Klimeš neskrýval po šťastném konci první sezóny u seniorské reprezentace nadšení. „Celá tato sezóna pro mě byla zázrak a boom, za který jsem moc rád. Výsledkem na mistrovství světa se to jen potvrdilo a doufám, že to bude pokračovat,“ shrnul blokař, který si vypracoval pevné místo v základní sestavě.

Autor: Štěpán Sedláček