Naše volejbalistky srdnatě vzdorovaly favorizované Číně

Do druhého týdne Ligy národů 2025 vstoupily české volejbalistky utkáním s domácími Číňankami, a hned v první sadě si vypracovaly tři setboly. Ani jeden se jim sice nepodařilo proměnit, v druhém setu ale přeci jen vyrovnanou koncovku získaly. Po jednoznačném čínském zisku setu číslo tři se svěřenkyně Giannise Athanasopoulose snažily o prodloužení utkání. Rozhodující část zápasu ovšem těsně prohrály. Kapitánka Michaela Mlejnková nasbírala v zápase 18 bodů, Helena Grozer o bod méně. V pátek od 11:00 se české volejbalistky utkají s Bulharkami.

Česko – Čína 1:3 (27:29, 25:23, 15:25, 22:25)

Rozhodčí: Koutsoulas Michail (GRE), Firouzi Ebrahim (IRI)

Sestavy (od zóny I):

Česko: Valková, Grozer, Koulisiani, Brancuská, Mlejnková, Jehlářová, libera Digrinová, Dostálová. Střídaly: Kneiflová, Grabovská, Bukovská, Svobodová, Jedličková

Čína: Wu, Wang Y., Gong, Zhuang, Wan, Zhang, libero Ni. Střídaly: Yang, Dong, Tang, Wang A., Zou

Statistika ZDE

České ohlasy po utkání:

smečařka Eva Svobodová: „Mrzí mě především první set, ve kterém jsme měly setboly a chybělo malinko, možná jen štěstí. Druhý set jsme zvládly. Čína byla favorit a v určitých momentech ukázaly, proč jím jsou. Jejich převaha na bloku byla vidět, a i v poli nás čapaly, takže bylo těžké složit. Je to škoda, protože jsme předvedly srdnatý výkon a možná jsme si bodík a tiebreak zasloužily. Před zápasem jsme byly zdravě nervózní, protože jsme v této hale trénovaly jenom jednou. Co se týče atmosféry, když to srovnám s Brazílií, tak je to trošku slabší, ale hrát proti domácímu týmu mělo zase něco do sebe. I když bylo publikum samozřejmě pro domácí, tak jsme podporovaly holky z lavičky a tu kulisu si umíme udělat i samy.“

blokařka Ema Kneiflová: „Holky bojovaly statečně. Byl to zase první zápas s jinou atmosférou a jinou halou. Myslím, že na nás byly Číňanky velmi dobře připravené, měly výborný příjem, takže pro nás na bloku bylo těžší číst hru. A ještě horší to bylo pro obranu. Ale řekla bych, že jsme se s tím dobře popraly a podaly dobrý výkon. Jsem zvyklá vstupovat do zápasů v koncovkách, i když jsem někdy trochu nervózní. Už to ale spíš nevnímám. Spíš to beru tak, že to nechci holkám pokazit a spíš tam nasolit eso. Jsem moc ráda, když se dostanu na hřiště a můžu sdílet euforii, kterou tato liga přináší. Jsem vděčná za každou minutu na hřišti a doufám, že si to s holkama užijeme.“

trenér Giannis Athanasopoulos: „První, druhý a čtvrtý set byly velmi vyrovnané a rozhodovaly malé detaily. Čína hrála pěkný volejbal s neuvěřitelnou obranou. My jsme také předvedly statečný boj a jsem na hráčky pyšný za to, jak zabojovaly. Nechaly na hřišti úplně vše. Ty malé detaily mohly hrát v náš prospěch už v prvním setu, ale to se nepovedlo. Rozhodně jsem viděl velké zlepšení od posledních zápasů v Brazílii, což nám dává naději, že se další utkání povedou lépe.“

Vstup do utkání se českým volejbalistkám podařil a nad soupeřkami si vypracovaly vedení 5:2. Číňanky šly do vedení za stavu 8:7, tvrdě útočily, úspěšně bránily a vypracovaly si náskok. Do kontaktu se Češky vrátily, když Brancuská technickým úderem snížila na 17:18. Po technických chybách Číňanek se v koncovce dostaly o bod napřed české volejbalistky, které neproměnily tři setboly.

Vedení 5:2 pro český tým se opakovalo i v druhé sadě, stejně jako čínský obrat na 8:7. Týmu kouče Athanasopoulose se podařilo zapojit do hry střídající hráčky. Svobodová a Kneiflová dotáhly český výběr do kontaktu a stav 17:18 z úvodní sady se také zopakoval. Eso Grozer přineslo srovnání na 19:19 a agresivní útočná hra Mlejnkové přinesla Češkám zisk setu.

Ve třetím setu se výrazně lépe dařilo domácím volejbalistkám Číny, které získaly výhodu 14:5. Na hřiště se tak dostaly všechny české náhradnice. Odpočaté hráčky základní sestavy držely s Číňankami v setu číslo čtyři krok. V útoku se prosazovaly především smečařky Grozer a Mlejnková. Domácí odskočily do trháku 14:10, Češky snížily na rozdíl jediného míče, do koncovky šly ale ve vedení čínské hráčky, které proměnily druhý mečbol.

Autor: Štěpán Sedláček, foto Matouš Müller