Trenérský notes 10/24: Herní systémy

V naší cestě jsme se konečně dostali již ke kompletnímu týmu. Hráči již nutně musí působit ve svých herních rolích a postech a veškeré činnosti realizují v kontextu celého týmu, tedy 6 hráčích. Do centra zájmu se tak dostávají týmové činnosti, které hráči realizují v herních systémech.

Herní systém je organizace hry celého družstva. Vždy tedy mluvíme o činnosti všech 6 hráčů na hřišti. Herní systémy máme 3 a dělíme je na systémy:

útoku – úsek hry, který začíná před podáním soupeře a končí naším prvním útokem. Jinými slovy, jedná se o příjem podání, přechod do útoku následný útok.

obrany – činnost celého týmu v úseku hry ve chvíli, kdy má míč soupeř, tedy po vlastním útoku či vlastním podání.

protiútoku – jedná se o úseky hry, kdy máme míč na své polovině po útoku soupeře (po vybraném míči), vykrytí vlastního útoku či například „neudrženého" míče, který přeletí rovnou na naši stranu.

Jednotlivé části výše uvedených systémů pak ještě dělíme na týmové činnosti, které mají dvě fáze. Fázi přechodovou (od přeletu sítě do doteku nahrávače) a realizační (od dotyku nahrávače k přeletu sítě). Vznikne nám tak 6 týmových činností - 2 v každém systému: přechod do útoku a útok (v rámci systému útoku), přechod do obrany a obrana (v rámci systému obrany) a přechod do protiútoku a protiútok (v rámci systému protiútoku).

Hráči v rámci tohoto učebního kroku:

•  plní role a funkce v rámci jejich herní specializace 

• plní taktické úkoly v rámci systému

• vnímají hru v kontextu celého týmu

V rámci učebního postupu pak doporučujeme postupovat: 

Vytvářet modelové situace bez soupeře, ve kterých vedeme tým ke konkrétním řešením. Například vyřadíme nahrávače z možnosti nahrát a namodelujeme řešení, kdy nahrává libero na konkrétního hráče. Následně namodelujeme stejnou situaci, ale řešení již necháme otevřené. 

Další variantou je modelovat situace, tentokrát však již se soupeřem. Tým tedy nejprve vedeme ke konkrétnímu řešení. Například budeme simulovat obranu s dvojblokem v zóně IV, kde útočí soupeř. Navázat na toto můžeme cvičením, kdy víme, že bude vysoká nahrávka, ale nevíme, jestli do zóny II nebo IV a tým tak má k řešení 2 uvedené situace. Připomínáme, že se jedná o činnost týmu, tedy je zapojeno všech šest hráčů.

V závěrečné části vytváříme situace, kdy je řešení na hráčích, trenér pouze určí, co se bude trénovat, například obrana soupeřova útoku po příjmu. Zahajujeme tedy podáním, ale nevíme, jak bude přihráno, ani jakou variantu útočných kombinací soupeř zvolí.

Ukázky a popis herních systémů naleznete na videoportálu Českého volejbalového svazu KOMPAS - VI. učební krok. Cena jednoho videa je 10 Kč a veškeré příjmy jsou majetkem ČVS a slouží na údržbu a provoz videoportálu. 

Autor: Ondřej Foltýn