Ještě nejsme na olympiádě #1 – fenomén druhého míče

Hodně věcí se v českém volejbale v posledních letech změnilo k lepšímu. Začalo to minivolejbalem v barvách, zvýšil se důraz na mládež, došlo k mnoha úpravám v technologii fungování v rámci ČVS a přišly úspěchy v chlapeckých mládežnických reprezentacích. O některých standardech v metodice už se nediskutuje, výrazně se zvýšila úroveň extraligy. Je tu snaha prosadit nový projekt dívčí centralizace. Ovšem český volejbal stále nemá zastoupení na olympijských hrách, a to už 40 let. Snažíme se s kolegy přemýšlet o tom, jak zvýšit konkurenceschopnost volejbalového Česka. A tak bych rád prostřednictvím tohoto miniseriálu postupně odhaloval, jaké volejbalové detaily nám schází doladit, abychom hráli ještě lepší volejbal. Dostat se na olympiádu je strašně komplikovaná věc pro malou zemi, ale musíme dělat ve všech úsecích ČVS maximum pro to, aby šance účasti postupně vzrůstala.

Začnu takovou zdánlivou maličkostí, na niž mě upozornili Honza Svoboda a Jirka Zach. Nazvu ji „fenomén druhého míče". Oba zmínění poukazují na to, že na úrovni mládežnických reprezentací nedostatečně řešíme situaci, kdy buď vybereme tvrdou smeč v poli nebo odrazíme příjem podání soupeře tak, že na něj nemůže reagovat nahrávač. Oba unisono tvrdí, že naši konkurenti tuto situaci, kdy je potřeba zkrotit druhý míč a připravit útok nebo protiútok, řeší lépe. Vyvodil jsem si z toho 4 body, které by měl mít trenér na paměti v tréninku:

• zaprvé, vypěstovat u hráče mentální nastavení na to, že každý druhý míč se ho může týkat, i když není nahrávač

• zadruhé, přimět hráče číst vývoj hry a poznat, kdy tato situace nastane

• zatřetí, dosáhnout, aby v těchto situacích byl hráč vždy nastaven na případnou reakci

• začtvrté, vybudovat u hráče dovednost s druhým míčem něco provést, zpravidla nahrát nebo aspoň zachránit vzniklou situaci

Ber tedy trenérský kolego „fenomén druhého míče" jako samostatnou herní činnost, kterou je nutno vedle klasických tří režimů bagru a vybírání pravidelně pilovat v tréninku.

Příště téma „hybrid".

Autor: Zdeněk Haník