Olympiáda je o rok odložena! Nepřekvapivé, říkají Sluková s Hermannovou

Potřebovaly získat ještě pár dobrých výsledků, aby se kvalifikovaly na olympijské hry v Tokiu, ale koronavirus byl proti. Včera však kvůli nemoci Covid-19 rozhodl mezinárodní olympijský výbor o odložení her na rok 2021 a většině sportovců tím nejspíš ulevil. Své si k aktuální situaci řekly i nejlepší české beachvolejbalistky Markéta Nausch Sluková a Barbora Hermannová pro Sport Invest.

O odložení olympiády na rok 2021

Hermannová: „Nějakým stylem jsem to očekávala, jelikož jsem celou situaci sledovala a s vývojem situace, jak to gradovalo v posledních dnech, tak už jsem neočekávala jinou možnost, než že se olympiáda odloží, nebo zruší. Pozitivní je, že se nezrušila. Že se odložila jen o rok, to je taky pozitivní. Mohla se odložit o dva roky, to už by byla horší varianta. Já s tímhle rozhodnutím souhlasím, zdraví je nade vše. Nezbývá nic jiného, než se s tím nějakým stylem srovnat, adaptovat se na tu situaci, připravit se na příští léto a chtít zkusit znovu zabojovat o náš olympijský sen.“

Nausch Sluková: „Ke mně se informace o tom, že se olympiáda definitivně o rok odkládá, dostala s několikahodinovým zpožděním, protože se momentálně nacházím v Los Angeles, takže jsem se probudila do téhle novinky. Musím říct, že to pro mě není šok nebo velké překvapení, vnímám to tak, že se nacházíme v celosvětové krizi a trvat na tom, aby se olympiáda konala v původním daném termínu, to si myslím, že by opravdu nebylo rozumné.“

O tom, jak velká komplikace je přeložení olympiády

Hermannová: „Je to spíš taková speciální situace, nedá se naplánovat, nedá se předvídat, je to spíš změna plánu. Chtěla bych vyzdvihnout, že tím, že se tohle všechno prodlužuje a olympiáda se o rok odkládá, i Maki odkládá svůj velký plán o rodině a já jí za to moc děkuju. Rozhodla se, že se mnou celou tu přípravu odpinká, odehraje. Není úplně jednoduché tyhle věci přeplánovat, ale jako tým se tomu postavíme čelem, počkáme si na to, co nám vyleze i s případnými turnaji na celou sezonu, vezmeme to, jak to přijde, a připravíme se na příští rok tak jako bychom se připravovaly letos, ne-li ještě lépe.“

Nausch Sluková: „Komplikace je to samozřejmě velká. Na jednu stranu převažuje zklamání, protože všechno směřovalo k přelomu července a srpna. Najednou jsme dostaly další rok na další přípravu, další tréninky, další plánování. Je to něco, s čím jsme nepočítaly. Musíme si na to jako celý tým sednout, rozvrhnout, naplánovat. Není to nic, co bychom mohly ovlivnit, pro všechny sportovce je to stejné. Nějak si s tím budeme muset poradit.“

O tom, jestli by byly olympijské hry férové, pokud by se konaly v původním termínu

Hermannová: „Příprava spousty sportovců byla tímhle vším velmi ovlivněná, někteří to měli náročnější, někteří to měli jednodušší, každopádně si myslím, že by nebylo fér, kdyby tahle situace rozhodovala o tom, kdo bude mít jaké možnosti připravit se na nejlepší výkony, které všichni chceme na olympiádě předvádět. Tohle rozhodnutí bylo určitě správné, dává nám to nějakou jistotu toho, že si přípravu později můžeme udělat takovou, jakou chceme my, a ne takovou, jakou nás ji nutí udělat pandemie.“

Nausch Sluková: „Je určitě pravda, že kdyby se trvalo na původním termínu olympiády, což je za pár měsíců, bylo by to opravdu zvláštní, divoké. Momentálně se nacházíme ve skoro až beztréninkovém vakuu, člověk má sice možnost se připravovat, ale vůbec se to nedá srovnávat s plnohodnotnou přípravou, tak jak by měla vypadat před olympiádou. Většina z nás by neměla žádné turnaje, závody, spousta sportů nemá uzavřená kvalifikační kritéria. Nikdo by až do olympiády nezávodil, nic nedělal. Najednou by nás vypustili do arén a stadionů, a my bychom tam měli předvést to nejlepší, co v nás je. Myslím, že by to bylo hodně zvláštní a zkreslené, co se výsledků týče. Sama si nedovedu představit, kdyby se konala olympiáda v daném termínu a my další dva měsíce seděly doma a nemohly se připravovat, jak bychom chtěly.“

O dalších plánech

Nausch Sluková: „Momentálně trochu vstřebávám fakt, že je olympiáda opravdu odložená. Doufala jsem v to, že se nám kvalifikace do Tokia podaří, že se nám Tokio podaří, pak jsem měla v plánu založit rodinu. Pro mě je to veliká čára přes rozpočet, trošičku s tím bojuju. Na jednu stranu je to zklamání, jsem člověk, co má rád nějaký plán a vizi, a najednou je to z týdne na týden všechno jinak. Na druhou stranu cítím pořád tu obrovskou motivaci, vášeň a zapálení do sportu – Tokio bych strašně chtěla, a pokud to znamená všechny plány, co jsem měla, odložit o rok, tak to tak bude. Co se našich dalších tréninkových plánů týče, tak tím, že nevíme, kdy nám začne letos sezona, jestli vůbec začne, máme momentálně pauzu do konce května. Super jsme se připravovaly až doteď a najednou máme další dva měsíce. Já jsem pořád v Americe, Bára doma v Česku, protože se chtěla vrátit za rodinou, já chtěla zůstat, protože možnost tréninku je tady pořád lepší než doma. Půjdeme si na to jako celý tým sednout, po fyzické stránce se udržujeme fit, následující čtyři týdny věnujeme spoustu energie do fyzické přípravy, bude tam spousta kardia, fitness, jakmile se znovu setkáme a vylezeme spolu na kurt, abychom byly připravené do toho pořádně naskočit. Musíme být hodně kreativní, spontánní, nikdo nemá žádné informace a všechno se může změnit z týdne na týden.“

Zdroj: Sport Invest, editace: Petr Sixta