Trenérský notes 3/25: Emoční výzvy na hřišti - negativní emoce

V minulém díle jsme se zaměřili na pozitivní emoce a jejich přínos pro volejbal. Tento díl se věnuje náročnějšímu tématu – negativním emocím, které jsou nedílnou součástí sportu. Současně se podíváme, jak by bylo možné s negativními emocemi pracovat.

Zklamání a ztráta: smutek a jeho vliv na volejbalisty

Smutek je negativní emocionální stav, který se u volejbalistů může objevit po špatném výkonu v tréninku, zranění během zápasu, prohraném důležitém utkání nebo na konci úspěšné sezóny. Projevuje se pocity zklamání, ztráty a někdy i hlubší skleslostí.

• Projevy ve volejbale: sklopené držení těla po zkaženém podání, pláč po prohraném finále, stažení se od spoluhráčů po chybě, snížená motivace k tréninku, ztráta zájmu o sledování volejbalu, změny v jídelních nebo spánkových návycích před důležitým zápasem a zvýšená podrážděnost během tréninku. Hráč může být viditelně skleslý po tom, co zavinil prohru setu zkaženým útokem.
• Psychologické pocity: zklamání z vlastního výkonu, skleslost po prohře, pocit beznaděje po sérii neúspěšných tréninků, nízké sebevědomí před dalším zápasem a obviňování sebe sama za chyby.
• Dopad na výkon: snížená energie a úsilí při dalším tréninku, zhoršené soustředění a koncentrace na pokyny trenéra, horší rozhodování v klíčových momentech hry a celkový pokles výkonnosti v následujících zápasech.

Příkladem může být hráč se slzami v očích po prohraném klíčovém zápase v play-off nebo tým s viditelným zklamáním a tichem po sérii zkažených servisů, které vedly k prohře setu. Dlouhodobý nebo intenzivní smutek může být známkou hlubších problémů a vyžaduje pozornost trenéra, spoluhráčů a v případě potřeby i odbornou pomoc.

Strach z chyby: jak překonat obavy ve volejbale

Strach je nepříjemná emoce vyvolaná vnímanou hrozbou, jako je strach z neúspěchu při smeči, strach ze zranění při dopadu nebo strach z negativního hodnocení trenérem, spoluhráči či rodiči.

• Projevy ve volejbale: snížení razance při úderu, zvolení ulívky místo tvrdé smeče, opatrná hra v poli, vyhýbání se riskantním herním situacím, jako je „rychlík“, snížená asertivita při blokování, fyzické napětí v ramenou při podání, třes rukou před důležitým servisem a zrychlený srdeční tep před nástupem na hřiště. Hráč může váhat smečovat míč naplno ze strachu, že ho zkazí.
• Psychologické pocity: obavy z chyb v důležitých momentech, strach z neúspěchu před zraky diváků, strach ze zranění při skoku a strach z negativní reakce týmu na chybu.
• Dopad na výkon: snížená koordinace pohybů, zhoršené rozhodování při výběru útoku, snížené sebevědomí a bojovnost v obraně a celkový pokles výkonnosti v průběhu zápasu.

Představte si hráče, který s váháním smečuje ze strachu z chyby, nebo tým, který hraje příliš opatrně v klíčovém zápase ze strachu z prohry, nevolí určité herní kombinace či řešení, která by mohla vést k chybě. I když v malé míře může strach zlepšit soustředění a opatrnost, příliš mnoho strachu brání plnému rozvinutí potenciálu a kreativity na hřišti.

Horká hlava: jak hněv ovlivňuje vaši hru (a jak ho zvládnout)

Hněv je silný pocit nelibosti, často vyvolaný vnímanou nespravedlností rozhodčího, frustrací z vlastního špatného výkonu nebo provokací ze strany soupeře.

• Projevy ve volejbale: křik na rozhodčího po sporném výroku, hádky se soupeři u sítě, agresivní gesta po prohraném bodu, házení s ručníkem nebo lahví s vodou, negativní vnitřní řeč po zkaženém útoku a obviňování spoluhráčů za chyby. Po zkaženém útoku hráč vztekle kopne do reklamního panelu.
• Psychologické pocity: podráždění z opakovaných chyb, frustrace z neschopnosti prosadit se, rozhořčení nad rozhodnutím rozhodčího, zuřivost po prohraném setu a touha po odvetě vůči soupeři.
• Dopad na výkon: krátkodobě může poskytnout výbuch vzteku nárůst energie, který vede k razantímu útoku smeči, ale často vede ke zhoršenému úsudku při nahrávce, špatnému rozhodování o dalším tahu, zvýšenému svalovému napětí, které ovlivňuje přesnost, a bezohledné hře, která může vést k chybám nebo žluté kartě. Může také negativně ovlivnit týmovou atmosféru a soudržnost.

Příkladem může být hráč křičící na rozhodčího po sporném výroku o autu nebo tým, jehož výkon klesá kvůli vzájemným hádkám hráčů na hřišti po sérii neúspěšných akcí. Hráči či trenéři se „zaměří“ na svůj vztek a odvádí svoji pozornost od hry samotné. I když zdravá dávka asertivity je důležitá, nekontrolovaný hněv má na volejbalový výkon a týmovou morálku převážně negativní dopad.

Další negativní emoce a jejich projevy ve volejbale

• Znechucení: může se objevit v reakci na nesportovní chování soupeře (např. úmyslné zdržování hry) nebo nečisté hrací prostředí (např. mokrá podlaha) a vést k viditelné nechuti a vyhýbavému chování. Hráč se může s odporem odvrátit od soupeře, který se po sporném bodu provokativně raduje.
• Úzkost: projevuje se obavami z nadcházejícího těžkého zápasu, napětím před důležitým servisem a nervozitou z možnosti zklamání. Může vést k neklidu na lavičce a sníženému výkonu na hřišti. Před důležitým zápasem hráč nemůže usnout a přemýšlí o možných chybách.
• Frustrace: vzniká, když se volejbalistovi opakovaně nedaří provést určitou techniku na tréninku, nebo když tým nedokáže překonat slabšího soupeře. Může vést ke zvýšenému úsilí bez úspěchu, negativní vnitřní řeči a podrážděnosti vůči spoluhráčům. Nahrávač je frustrovaný, když se mu opakovaně nedaří přesně nahrát a spoluhráči z jeho nahrávek jen ulívají.
• Zoufalství: stav naprosté ztráty naděje, často po opakovaných prohrách nebo po vážném zranění, které ohrožuje kariéru. Projevuje se vzdáváním se během zápasu, sníženým úsilím a vyjadřováním pocitů beznaděje. Po prohraném setu o mnoho bodů hráč rezignovaně svěsí ramena.

Závěr 2. dílu

Negativní emoce jsou přirozenou součástí volejbalu. Je důležité je rozpoznávat, pochopit jejich dopad na výkon a naučit se je efektivně zvládat. To zahrnuje techniky pro regulaci emocí jako je hluboké dýchání, pozitivní vnitřní řeč a vizualizace úspěchu. Dále je klíčové budování mentální odolnosti a podpora pozitivního týmového prostředí, kde se hráči cítí bezpečně a nebojí se sdílet své pocity. Pamatujte, že schopnost zvládat své emoce je stejně důležitá jako fyzická a technická připravenost pro dosažení trvalého úspěchu ve volejbale.

Autor: Ondřej Foltýn