Barbora Hermannová našla novou parťačku i nového trenéra

Už po olympijských hrách v Tokiu bylo jasné, že si Bára Hermannová bude muset shánět novou spoluhráčku. Markéta Nausch Sluková totiž ohlásila přerušení kariéry. Měla k tomu ten nejkrásnější důvod, chce založit rodinu. Po zralé úvaze tak Bára oslovila Marii Sáru Štochlovou a po zatěžkávací zkoušce na mistrovství Evropy se obě hráčky rozhodly spojit síly i v této sezoně. První turnaj je čeká v brazilské Itapemě, kde pod novým trenérem Sebastianem Menegozzo nastoupí v hlavní soutěži čtyřhvězdičkového turnaje světové tour.

Báro, po olympiádě v Tokiu bylo jasné, že si budeš muset hledat novou spoluhráčku. Podle čeho jsi se rozhodovala a proč právě Marie Sára Štochlová?

Ano, volba nové spoluhráčky pro mě začala být intenzivní až po Tokiu, do té doby jsem sledovala, co se na našem českém písku děje, kdo jak hraje. Měla jsem nějaké tipy, jednalo se asi o dvě až tři holky. Maruška byla hned od začátku první volba, viděla jsem v ní mladý energický talent, který se dá hodně tvarovat. Líbila se mi loni na mistrovství republiky, kdy nám se svojí tehdejší parťačkou zavařily v zápase o postup do semifinále. Líbila se mi její energie na hřišti, bojovnost, cílevědomost. Bavila jsem se o ní i s Markétou a Simonem, i jim přišla Maruška jako jedna z nejlepších, které by pro mě mohly být pravou volbou. Poté, co jsme spolu odehrály mistrovství Evropy ve Vídni, mě to jen utvrdilo. Vyzkoušela jsem si, jaké je to stát s ní na hřišti, bavilo mě to, přišlo mi, že bychom se mohly sejít po lidské i herní stránce. I přesto, že jsme obě blokařky, budeme se moct v poli vystřídat, nebo bude Maruška víc v poli, protože ukázala, že je rychlá a baví jí to. Měla jsem docela jasno někdy v polovině srpna, čekala jsem jen, až Maruška dohraje se svojí parťačkou sezonu, abych ji oslovila a ona se mohla rozmyslet.

Trenérem se stal Sebastian Menegozzo. Proč právě on, Báro?

Sebastiana jsem přivedla já, znám ho ze Světové série, fungoval na Slovensku u jejich nejlepšího týmu, pak v Německu, poslední tři roky trénoval nejlepší španělský tým, se kterým byl na olympiádě. Věděla jsem, že španělské holky se budou rozcházet, protože jedna končí kariéru, druhá možná bude chtít dítě, takže jsem měla tušení, že Sebastian bude volný. Jeho tréninky, které jsem na různých soustředěních zažila, se mi líbily, cvičení měla smysl, líbilo se mi, jakou práci udělal s týmy, se kterými pracoval. Potřebovaly jsme někoho, kdo má zkušenosti s turnaji, které bychom chtěly objet. Maruška mi v tomhle dala úplnou svobodu a důvěru. Už když jsem se jí přišla po sezoně zeptat, tak jsem trenéra měla víceméně domluveného. Takže jsem jí ho prezentovala už jako celkovou součást našeho možného budoucího týmu a ona s tím souhlasila. Hned ze startu vložila důvěru do toho, jak jsem Sebastiana prezentovala a jak ho vnímám. Stejně tak mi Sebastiana podpořil Simon, na volejbalové federaci se tenhle nápad také líbil.

10. listopadu vás čeká první turnaj v Brazílii. S čím do Itapemy jedete?

Hlavně chceme hrát ostré zápasy, zjistit nějaké informace o našem herním stylu, o situacích, které potřebují vypilovat. Pojedeme tam s ambicemi získat nějaké body, které se nám můžou hodit do žebříčku, jelikož Maruška může akorát bodově získat, já zase nebudu velké body ztrácet. Pro nás je to benefit v mnoha aspektech. Výsledek není úplně směrodatný, jsme spolu krátce, trenér se rozmýšlel, jestli vůbec do Brazílie jet. Není s námi tolik času, aby potrénoval úplně všechno, co by chtěl, abychom to pak představily i na turnaji. Bude to křest ohněm, spíš jde o to získat o našem týmu informace a zkusit si hned na první dobrou zahrát proti světovým týmům, odnést si zkušenosti, body i nějaké znalosti, jak to může na turnajích vypadat, jak to může mezi námi fungovat.

Máří, jak složité pro tebe bylo rozhodování, jestli přijmout nabídku Báry?

Rozhodování, jestli přijmout, nebo nepřijmout nabídku Báry, pro mě určitě nebylo jednoduché: měla jsem za sebou poměrně úspěšnou sezonu s mojí bývalou parťačkou Martinou Williams, kdy jsme se sešly tak nějak na poslední chvíli, cíle jsme si nenandaly nějak vysoko, a nakonec máme dvě medaile. Od toho se nějak oprostit nebylo jednouché. Na druhou stranu se už nějakou dobu vědělo, že Markéta se Simonem chtějí rodinu, takže byla možnost, že by Bára hledala novou spoluhráčku. Lhala bych, kdybych řekla, že to nebyl můj sen a cíl, aby se ta situace nastala - chtěla jsem být v tu chvíli pro Báru první možnost a dělala jsem pro to vše, co bylo v mých silách.

Společně jste hrály už na mistrovství Evropy. Byl to pro tebe signál, že by to mohlo klapat?

Jsem hrozně ráda, že jsme měly možnost zahrát si mistrovství Evropy ve Vídni, byl to jeden z důležitých elementů v mém rozhodování. Můj pocit byl takový, že jsme si lidsky sedly, neměly jsme možnost si zatrénovat, sehrát se, ale na hřišti v zápase tam nějaká hráčská chemie proběhla. Bára není nadarmo hráčkou s velkým H, ať už v českém beachvolejbale, ale i v tom světovém. Nabídka od ní pro mě byla velká pocta. Pokus dostat se na olympiádu a mezi světovou elitu byl vždycky můj sen, na tuhle spolupráci se těším.

Sebastiane, jak vidíte nově složený tým?

V Marušce vidím mladý talent, v Báře zase osvědčenou zkušenost. Na obou je ale vidět hlad po nových výzvách. Chceme se naučit co nejvariabilnější styl, vytvořit si svou vlastní herní identitu, se kterou budeme schopní postavit se a konkurovat soupeřkám. Pokud se nám podaří využití individuální potenciál Báry i Marušky, tak nemám obavy, že bychom nedosáhli našich cílů.

Autor: Radim Trusina