Květnová jubilea významných osobností ČVS roku 2022

Tento měsíc je šest osobností, kterým je třeba pogratulovat k jejich významnému jubileu nebo věnovat alespoň ohlédnutí v případech, že již nejsou mezi námi. Nabízíme vizitky žijících osobností - dvou ex-reprezentantů (v jednom případě i úspěšného trenéra) a jednoho významného funkcionáře, kterým do dalších let přejeme především pevné zdraví a co nejvíce pohody na těle i na duši. Vzpomínku věnujeme dvěma ex-reprezentantům a významnému moravskému funkcionáři.

 

80. let Miroslava Charváta

(10. 5.1942)

Čestného člena ČVS, držitele Medaile Ing. Vladimíra Spirita a Medaile Dr. Otakara Koutského.

Předseda TJ Sokol Čestice (od roku 1971), člen OVS Rychnov nad Kněžnou, člen Výboru Královéhradeckého KVS, člen KSV ČVS.

Hlavní pořadatel (do 2016) finálových turnajů Národního finále ČR soutěže vesnických a zemědělských družstev mužů a žen v Česticích. Organizátor dalších turnajů pořádaných v Čestlicích - jarní turnaj O vepřové speciality, turnaje veteránů a seniorek.

Rozhodčím volejbalu je od roku 1976, V období 1987 - 2010 řídil lidové soutěže jako rozhodčí 1. třídy (od 1987).

Od roku 1987 byl členem předsednictva Oblastního volejbalového svazu v Hradci Králové, po transformaci na Královéhradecký krajský svaz v roce 2001 zastává funkci místopředsedy, předsedy STK a člena komise společenského významu volejbalu. Od roku 1980 je členem výboru okresního volejbalového svazu v Rychnově nad Kněžnou. Od roku 2006 řadu let pracoval v komisi společenského významu volejbalu Českého volejbalového svazu Praha.

V roce 1981 byl Miroslavovi udělen bronzový Pamětní odznak u příležitosti 60. let vzniku volejbalu, v roce 1996 pamětní odznak Za zásluhy o rozvoj českého volejbalu u příležitosti 75 let volejbalu. V roce 2007 mu byl udělen Čestný odznak ČSTV za výjimečný přínos k rozvoji tělovýchovy a sportu. V roce 2012 pak byly uděleny Medaile Dr. Otakara Koutského a Ing. Vladimíra Spirita. V roce 2016 obdržel titul Čestný člen ČVS.

---

Nedožitých 75 let Jany Vápenkové roz. Hálkové

(*14. 5. 1947, †3. 2. 2020)

osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, reprezentantky a olympioničky, Mistryně sportu.

Rodačka z Děčína, kde absolvovala gymnázium a začala hrát závodně volejbal za místní Dynamo (kadetky) a Lokomotivu (juniorky). S tímto celkem vybojovala v roce 1963 na přeboru republiky v Žacléři stříbrnou medaili a byla poprvé zařazena do výběru juniorek ČSSR (trenéři Augustýn Tobolka a Václav Hajný). Po maturitě v roce 1965 začala studovat v Ústí n. Labem Pedagogickou fakultu a za ženy Spartaku Armaturka Ústí hrála 2. ligu. Po dokončení PF v roce 1965 přijala angažmá v prvoligovém Tatranu Střešovice, se kterým pod vedením Antonína Kyndra získala v letech 1970-73 čtyři mistrovské tituly a jehož dres oblékala dlouhých 13 sezon.

Z juniorek byla v roce 1966 přeřazena do širšího kádru ženské reprezentace, ve které se prosadila až začátkem 70. let pod vedením Stanislava Šnebergera. V roce 1970 startovala na MS v Bulharsku (5. místo), z ME 1971 v Itálii si přivezla stříbrnou medaili a s reprezentací se rozloučila 7. místem na OH 1972 v Mnichově. Pro radost hrála volejbal až do roku 1993 (svých 46 let) v nižších soutěžích.
Jako tělocvikářka působila na ZŠ Jižního Města, v závěru pracovních aktivit jako sportovní manažerka Komerční banky a organizátorka celostátních sportovních her mezi pobočkami.

Byla mimořádně aktivní členkou Klubu českých olympioniků, v letech 2003-2011 iniciátorka a organizátorka několika srazů volejbalových olympioniků a jednou z patronek Odznaku všestrannosti olympijských vítězů, který v roce 2009 založili a s pomocí dalších olympioniků mezi mládeží propagovali desetibojaři Robert Změlík a Roman Šebrle. Z jedné z těchto akcí je i vložený portrét.
Podrobný volejbalový profil jubilantky s několika historickými fotografiemi ZDE.

---

65 let Ing. Cyrila Krejčího

(*18. 5. 1957)

osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, reprezentanta a olympionika, Zasloužilého mistra sportu a nejlepšího volejbalisty ČSSR let 1982 a 1985.

Rodák z Havlíčkova Brodu, absolvent místní střední zemědělské školy a VŠZ v Brně, zemědělský inženýr a soukromý zemědělec – farmář v Dobrovízi nedaleko Prahy. Po prvních pokusech s různými sporty (fotbal, lední hokej) se začal v roce 1964 věnovat volejbalu v družstvu dorostenců Jiskry HB pod vedením trenéra Jana Hylyše. V rámci VŠ studia v Brně získal angažmá u trenéra Karla Lázničky ve Zbrojovce, za kterou hrál v letech 1976-81. Následovala vojna v Rudé hvězdě Praha u trenéra Zdeňka Pommera s mistrovským titulem v roce 1982, v následující sezoně 1982/83 pomohl Lokomotivě Nymburk k postupu z NL do extraligy a v roce 1984 se vrátil do RH se šňůrou 3 mistrovských titulů po sobě v letech 1984-86 (trenéři Z. Pommer a Milan Žák) a se startem ve finále PMEZ a dvojicí 4. míst. S výškou 194 cm hrál „Cyrda“ na postu blokaře popř. smečaře a hráčskou kariéru zakončil v letech 1987-91 v Sokole Vídeň se ziskem 4 titulů mistra Rakouska.

V širším reprezentačním výběru ČSSR se objevil v době angažmá ve Zbrojovce Brno a premiérou na významné mezinárodní akci se stal start na OH 1980 v Moskvě, kde náš tým v roli náhradníka obsadil pod vedením Pavla Schenka 8. místo. Pod vedením trenérské dvojice Dušan Melíšek - Václav Šmídl si zahrál na MS 1982 v Argentině (9. místo) a největší úspěch se dostavil v roce 1985, kdy v roli kapitána dovedl náš celek ke stříbrné medaili na ME v Nizozemsku a byl vyhlášen nejlepším hráčem šampionátu. Ve stejném roce získal ještě bronzovou medaili na Poháru světa v Japonsku. To již pod vedením dvojice K. Láznička - Miroslav Nekola, pod kterou si zahrál ještě na MS 1986 ve Francii (8. místo).
Podrobný volejbalový profil jubilanta s několika fotografiemi z jeho úspěšné hráčské kariéry ZDE.

---

Nedožitých 80 let Antona Švedy

(*20. 5. 1942, †28. 7. 2011)

Čestného člena ČVS, osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie funkcionářů, dlouholetého významného volejbalového funkcionáře Brna, Jihomoravského KVS, ČSVF (poslední předseda před rozdělením federace) a ČVS.

Odešel zcela nečekaně ve věku nedožitých 69 let a krátce po tom, kdy zorganizoval v květnu 2011 v brněnském Městském divadle zdařilé oslavy 90 let existence našeho organizovaného volejbalu.

Rodák ze Spišské Nové Vsi, absolvent Střední zdravotnické školy v Košících s maturitou v roce 1960, po základní vojenské službě až do roku 1976 voják z povolání, v letech 1967-69 vedoucí armádního celku volejbalistů Dukly Jihlava. Od roku 2001 občan Brna.

V mládí byl aktivním hráčem, později trenérem a rozhodčím I. třídy s aktivitami v krajských soutěžích a již souběžně funkcionářem všech stupňů svazové hierarchie. V letech 1982-93 byl posledním předsedou „národního“ Českého volejbalového svazu v rámci Čs. volejbalové federace (ČSVF), po rozdělení státu v roce 1992 a volejbalové federace v březnu 1993 členem správní rady a výboru již samostatného ČVS, později členem Legislativní komise a předsedou Revizní komise. Současně působil jako sekretář a místopředseda Jihomoravského KVS, předseda krajské Komise společenského významu volejbalu a jako referent registračního pracoviště ČVS v Brně.

Profil jubilanta s několika fotografiemi naleznou zájemci ZDE, vzpomínku Jak jsme dělili federaci ZDE,  několik snímků ze soukromí - s manželkou Juliánou, se syny a vnukem (zleva syn Anton ml., Anton st., vnuk Ondřej, synové Martin a Petr) a s vnučkou Klárou ve své brněnské svazové kanceláři.

---

70 let Pavla Řeřábka

(*21. 5. 1952)

osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, člena Síně slávy Unie profesionálních trenérů ČOV, držitele ocenění Ministerstva školství a tělovýchovy „Za vynikající reprezentaci vlasti“, Mistra sportu, reprezentanta a olympionika, nejlepšího volejbalisty ČSSR roku 1981, reprezentačního a svazového trenéra - několikanásobného vítěze ankety o nejlepšího trenéra roku.

Pražský rodák, absolvent elektrotechnické průmyslovky na Příkopech a dvou semestrů ČVUT FEL, původním povoláním projektant v ČKD. V letech 1976-84 státní zaměstnanec a od roku 1985 profesionální trenér. S volejbalem se seznámil na ZŠ Špitálská při hodinách TV. Po diváckých zážitcích při pražském MS mužů v roce 1966 vstoupil do družstva dorostenců Praga Praha v DL (trenér Ivo Temnyk). Od roku 1970 byl členem výběrů Prahy a juniorů ČSSR a začal pendlovat do družstva mužů Pragy ve II. lize (trenér Milan Purnoch). S nástupem na ČVUT hrál dvě sezony extraligu za Slavii VŠ Praha (trenér Rostislav Vorálek) a po zanechání studia nastoupil v roce 1974 základní vojenskou službu do Rudé hvězdy Praha. Členem SVS MV zůstal i po vojně, za RH Praha odehrál 10 sezon, pomohl k zisku 2 mistrovských titulů (1982 a 1984) a k vítězství v evropském PVP 1978. Vedli jej postupně trenéři Milan Vápenka, Zdeněk Groessl a Zdeněk Pommer. V roce 1984 byl uvolněn ze svazku MV, odešel do Itálie, kde hrál do roku 1989 postupně za klubové celky Ravenny, Udine, Cervia a současně trénoval klubové přípravky a mládež.

První mezistátní „přátelák“ v dresu ČSSR si zahrál v roce 1973, v letech 1975-83 již patřil k oporám a s reprezentací se rozloučil 6. místem na ME 1983 v NDR. Startoval na dvou olympijských turnajích (Montreal 1976, Moskva 1980), dvou MS a pěti ME s umístěním od 4. do 9. místa pod vedením trenérů Petra Kopa, Pavči Schenka (OH 1980) a Dušana Melíška.

Po návratu z Itálie v roce 1989 zahájil neméně úspěšnou trenérskou dráhu u extraligových žen Slavie Praha IPS, které vedl do roku 2002. V letech 1991-94 byl asistentem Milana Kafky u ženské reprezentace ČSFR s 5. místem na ME 1991 v Itálii a stříbrnou medailí z ME 1993 v Brně. Po Kafkově úmrtí v roce 1994 tým převzal jako první trenér a vedl při dalších dvou ME a jednom MS s dvojicí 9. míst a bronzovou medailí na ME 1997, pořádaném opět v brněnské hale Rondo po odstoupení Řecka z pořadatelství.

V letech 1998-2005 pracoval na ČVS ve funkci svazového trenéra a v roce 2002 se stal asistentem trenéra J. Velasca u mužské reprezentace ČR. Toho po neúspěchu na MS v Argentině (13. místo) nahradil a mužský „nároďák“ vedl do roku 2004. V roce 2003 skončil tým pod jeho vedením na ME v Německu na 9. místě a překvapil 4. místem ve Světové lize v roli náhradníka za Argentinu. Za úspěch roku 2004 bylo považováno vítězství v premiéře Evropské ligy mužů s finálovým turnajem v Opavě. V sezoně 2006/07 vedl muže ČZU Praha s postupem do nejvyšší soutěže (mistrovství ČR) a od roku 2007 trénoval B-tým a později C-tým ČZU Praha v druhé nejvyšší soutěži.
Jako funkcionář byl ve dvou volebních obdobích členem výboru ČVS a do roku 2011 pracoval ve výboru VK Slavia Praha. Jeho trenérské kvality byly oceněny v únoru 2015 uvedením do Síně slávy Unie profesionálních trenérů při ČOV.
Podrobný volejbalový profil jubilanta s několika fotografiemi naleznou zájemci ZDE.

---

Nedožitých 95 let MUDr. Františka Schwarzkopfa

(*25. 5. 1927, †28. 8. 1986)

osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, reprezentanta ČSR, Mistra světa z Paříže 1956, stříbrného z MS v Praze 1949, Mistra Evropy z Bukurešti 1955, Zasloužilého mistra sportu.

Pražský rodák, absolvent reálného gymnázia (maturita 1947) a Lékařské fakulty UK (promoce 1952). Lékařskou dráhu zahájil na umístěnku v tanvaldské nemocnici, v letech 1955-1968 pracoval jako chirurg a od roku 1966 primář chirurgického oddělení OÚNZ Praha 9 ve Vysočanech. V srpnu 1968 byl s rodinou na dovolené v Itálii, kde je zastihla okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy, a rozhodli se pro emigraci. Po krátkém pobytu ve Vídni se usadili natrvalo v německém Lohru nedaleko Freiburgu, kde se vypracoval na post přednosty anesteziologicko - resuscitačního oddělení místní nemocnice. Zemřel předčasně ve věku 60 let.

Ke sportu jej přivedl otec a pod jeho dohledem se věnoval basketbalu, fotbalu, lyžování, plavání a tenisu. Víkendy trávila rodina na trampských osadách na Berounce v okolí Mokropes, kde se ve 13 letech seznámil s volejbalem a od 17 let hrál osadní turnaje za Tornádo Kazín. Starší spoluhráči Václav Raban a Vladimír Vodička jej v roce 1946 přivedli do ligového týmu AC Sparta. Se Spartou resp. Sokolem Bratrství Sparta po roce 1948 získal v letech 1947-52 čtyři tituly vicemistra ČSR. V letech 1952-53 hrál oblastní přebor (II. ligu) za Sokol Liberec – to bylo v době pracovní umístěnky v Tanvaldu. Na vojnu byl povolán v roce 1953 do ÚDA Praha, se kterým získal v letech 1954 a 1955 dva mistrovské tituly. V letech 1956-57 byl oporou Dynama Praha. Po roce 1957 se začal věnovat naplno svému povolání a volejbal hrál do roku 1964 již jenom pro radost za Slovan Penicilin Roztoky s postupem do II. ligy. Současně hrál rekreačně nohejbal a tenis.

Křest v reprezentaci ČSR si odbyl v roce 1948 na Balkánsko-středoevropských hrách v Sofii (1. místo) a rozloučil se na jaře 1957 vítězstvím na silně obsazeném mezinárodním turnaji v Istanbulu. Startoval na dvou MS se ziskem stříbrné medaile v Praze 1949 a zlaté v Paříži 1956, byl Mistrem Evropy z Bukurešti 1955. Další 3 stříbrné medaile si přivezl ze Světových akademických her v letech 1949 (Bukurešť), 1951 (Východní Berlín) a 1954 (Budapešť). V roce 1955 se zúčastnil historického zájezdu volejbalistů ÚDA do Číny s desítkou vítězných zápasů a jednou porážkou (od reprezentace Bulharska, startující na turnaji ve Wuhanu).
Zájemcům nabízíme podrobný sportovní profil jubilanta, jehož součástí je i několik historických fotografií.

 

Autor: Václav Věrtelář