Květnoví jubilanti roku 2025 z řad osobností ČVS

V tomto měsíci vzpomeneme na jubilanty z řad osobností českého volejbalu bez možnosti jim k jubileu, až na jednu výjimku, pogratulovat. Vzpomínku věnujeme čtveřici osobností zesnulých. První a poslední, podle data narození, byli předsedy Čs. volejbalového svazu. Vzpomínka je stručná, protože podklady k podrobnějšímu zpracování jejich aktivit se nedochovaly. Druhá osobnost je bývalá reprezentantka a osobnost Síně slávy českého volejbalu. Třetí osobnost byla kvalitním ligovým hráčem a čtyřnásobným Mistrem ČSR s družstvy SSK Život, ATK Praha a Slavia VŠ Praha, později trenérem a současně významným funkcionářem ČsVS, ČVS a FIVB. Přidáváme i připomínku na žijící osobnost - reprezentantku, trenérku reprezentace i oddílových družstev.

Nedožitých 115 let Jana Hejduka

(*3. 5. 1910, †27. 12. 1995)

Čestného člena ČVS, osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie funkcionářů, předsedy Ústřední sekce odbíjené ÚV ČSTV (1957-64).

Ve vrcholných svazových orgánech působil v letech 1950-1968, byl předsedou komisí vzdělávací, organizační, propagační.

Připomeňme si jej snímkem z roku 1957, kdy byl vedoucím zájezdu RD mužů do Rumunska. Na letišti spolu s ním zleva Synovec, Šašinka a Purnoch.

 

---

Nedožitých 80 let Stanislavy Švarcové roz. Kloudové
a po prvním sňatku Rehbergerové

(*13. 5. 1945, †22. 6.2019)

osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů. V letech 1962-1968 reprezentantky ČSSR s účastí na ME 1963 (6. místo, Bukurešť, ROM) a ME 1967 (Adana, TUR) se ziskem bronzové medaile.

Pražská rodačka se sportovními začátky v Sokole Prosek, tam si vyzkoušela všechny dostupné sporty. S volejbalem se seznámila na trampské osadě Komáří vrch u Káraného, volejbalisty byli otec Stanislav Klouda i starší bratr Václav.
Ve 14 letech začala hrát závodně za ml. dorostenky Spartaku ČKD Stalingrad na vysočanském Tyršově cvičišti. O dva roky později ji v té době reprezentační trenér Josef Češpiva „stáhnul“ do ligového družstva žen a již v 16 letech se Stáňa stala po „ostaršení“ tělovýchovným lékařem nejmladší prvoligovou hráčkou. Za Stalingrad hrála nejvyšší soutěž do roku 1966 s 2. místem v roce 1962 a s mistrovským titulem v roce 1964.

V roce 1966 podala Stáňa přestup do druholigové Lokomotivy Praha. Té pomohla v roce 1968 k postupu do nejvyšší soutěže a extraligu hrála na „Aksamiťáku“ (na dnes již neexistujícím stadionu Karla Aksamita v Holešovicích) do roku 1971 s nejlepším 5. místem v roce 1970.

V roce 1972 se ji narodila dcera Kateřina a k volejbalu se vrátila v letech 1974-79, kdy hrála již pouze pro radost 2. ligu za Spartak Čelákovice.

Premiéru „se lvíčkem na prsou“ si odbyla v roce 1962 na Světovém festivalu mládeže a studenstva v Helsinkách (3. místo). V roce 1963 startovala na ME v Bukurešti (6. místo) a na Předolympijském turnaji v Tokiu (4. místo) s exhibicemi v Hirošimě, Jokohamě a Ósace.
V roce 1967 si přivezla z ME (Adana, TUR) bronzovou medaili za 3. místo a podílela se na úspěšné kvalifikaci družstva žen ČSSR na OH 1968 v Mexiku. Účasti na olympiádě se z osobních důvodů vzdala.

Vložená fotografie v záhlaví vizitky je z roku 1964 a podrobnější informace i několik historických fotografií naleznou zájemci v profilu v rubrice Síň slávy – Hráči.

---

65 let Tatiany Krempaské roz. Rohovské

(*28. 5. 1960)

osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů, reprezentantky juniorské a žen ČSSR, trenérky reprezentačního družstva juniorek, žen, trenérky v Itálii. Extraligové hráčky VK Slávia UK Bratislava. Volejbalistky roku 1983 (1986 3. místo, 1987 2. místo). Držitelky titulu Zasloužilá mistryně sportu.

Opavská rodačka s volejbalovými začátky ve Slavii Minerva Opava a ve Vítkovicích (DL). Smečařka Slávie UK Bratislava (trojnásobná mistryně ČSSR z let 1977/78, 1981/82, 1982/83), v letech 1987-98 angažmá v italské Bologni (série A1), Veroně a Firenze (A2) a ve francouzském Calais (PRO A – vítězka fr. poháru). V mezidobí hráčka domácích celků KP Brno (1993/94), NH Ostrava (1996/97), Dolného Kubína ve slovenské extralize (1998/99) a Laposu Frenštát (mistryně ČR 1999/2000).

Juniorská reprezentantka ČSSR se startem na MEJ 1977 (stříbro), MEJ 1979 (bronz).
V RD žen od roku 1978 se startem na dvou MS a na šesti ME (1987 bronzová medaile).

Trenérka I. třídy u extraligových týmů žen Sokola Frýdek-Místek (2003-07) a VK Prostějov (2007/08).

V letech 2005-09 trenérka RD žen ČR se starty na ME 2007 a 2009.

Od roku 2010 trenérka družstev juniorek a žen (série C) v Itálii (Perugia, Passignano, Felcino).

Podrobnější informace naleznou zájemci v profilu v rubrice Síň slávy – Hráči.

---

Nedožitých 100 let Ing. Miloslava Humhala

(*30. 5. 1925, †31. 6. 2015)

Čestného člena ČVS, významného hráče, trenéra a funkcionáře Československého a Českého volejbalového svazu a FIVB.

Pražský rodák s volejbalovými začátky v pankráckém SSK Život, od roku 1943 hráč družstva mužů, se kterým získal v roce 1947 svůj první mistrovský titul. V roce 1948 se v rámci sjednocení tělovýchovy pod ČOS stali volejbalisté Života součástí Sokola Michle a jubilant byl v tomto roce spolu se spoluhráči bratry Karlem a Josefem Brožovými a Jaromírem Paldusem nominován do družstva ČSR pro zájezd do Polska s mezistátními zápasy ve Varšavě, Lublinu a Vratislavi.

V roce 1951 byl povolán na vojnu do PDA Plzeň, odkud byl druhým rokem přeřazen do výběrového ATK Praha. Zde se opět setkal s bratry Brožovými a v roce 1952 získal svůj druhý mistrovský titul. Po vojně se vrátil do Michle, ale již v roce 1953 přestoupil do nově ustaveného resortního DSO Slavia VŠ Praha, kde byl do roku 1955 hrajícím trenérem družstva mužů, za které hrál i jeho mladší bratr, reprezentant a olympionik Zdeněk Humhal (*1934, †2015). V roce 1956 předal trenérský post spoluhráči Břetislavu Chválovi a jako hráč družstvu pomohl v letech 1956-57 k zisku prvních dvou mistrovských titulů (pro něj již třetího a čtvrtého).

V roce 1956 trénoval starší dorostence a v letech 1956-57 ligové družstvo žen Slavie VŠ, v roce 1958 vedl akademický výběr žen ČSR při zájezdu do Polska a pobaltských republik SSSR. Sám hrál pro radost do roku 1989 (tj. do 64 let) za Baník a Hutní projekt Praha v soutěžích pražského přeboru. Také jeho funkcionářské aktivity byly úctyhodné:

1953-57	předseda volejbalového oddílu Slavie VŠ Praha a předseda Trenérské rady volejbalové sekce Vysokoškolského sportu při ČSTV,
1958-69	člen Ústřední trenérské rady Československého VS a od roku 1964 její předseda,
1969-72	předseda Trenérské rady Českého VS,
1973-79	člen výboru Českého VS a v letech 1977-79 předseda ČVS,
1979-85	člen Kontrolní a revizní komise Českého VS.

V letech 1969-1978 byl členem a místopředsedou Trenérské komise FIVB.

Rekapitulace funcionářských aktivit: 46 let aktivní hráč (z toho 14 sezon v nejvyšší soutěži), 36 let aktivní trenér I. třídy (z toho 5 let ve vrcholovém volejbalu) a 32 let funkcionář vrcholných orgánů (z toho 10 let FIVB).

---

Nedožitých 105 let JUDr. Otakara Berana

(*31. 5. 1920, †4. 5. 1993)

osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie funkcionářů, předsedy Ústřední sekce odbíjené ÚV ČSTV (1972-79).

Jednalo se o vrcholného funkcionáře naší tělovýchovy (tajemníka ÚV ČSTV), který volejbalový svaz na veřejnosti víceméně jen „reprezentoval“. A možná, že z pozice ředitele státního podniku SAZKA dokázal volejbalu „přidělit“ více financí z výnosů podniku, který spadal pod ČSTV a byl hlavním „sponzorem“ našeho sportu až do roku 2011.
Naši reprezentanti poznali dr. Berana již v roce 1960, kdy byl vedoucím výpravy na MS v Brazílii.

 

Autor: Václav Věrtelář