Listopadové ohlédnutí za významnými jubilanty ČVS

Po absenci jubilantů v měsíci říjnu dnes připomínáme významné životní jubileum jedné z českých osobnosti světové volejbalové síně slávy - Volleybal Hall of Fame, kam byla uvedena v roce 2014 a zařazena do kategorie „lídrů“ za zásluhy o rozvoj světového volejbalu v oblasti metodické, trenérské a organizační, spojené s jeho funkcemi v FIVB. Druhé ohlédnutí věnujeme držiteli stříbrné medaile z ME 1950 a později úspěšnému trenérovi žen ÚDA a Dynama - Slavie Praha se ziskem 6 mistrovských titulů. Letos by se dožil 100 let. Posledním jubilantem je juniorský, akademický a seniorský reprezentant – olympionik, který 14 let oblékal reprezentační dres ČSSR a s reprezentací se rozloučil v roce 1986 na ME ve Francii. Dvojici žijících jubilantů přejeme do dalších let především co nejméně zdravotních problémů a co nejvíce duševní pohody!

85 let Miloslava Ejema, CSc.

(*5. 11. 1935)

mezinárodně uznávaného metodika, pedagoga a publicisty, Čestného člena ČVS, osobnosti Síně slávy českého volejbalu a od roku 2014 světové Volleyball Hall of Fame.

Pražský rodák, absolvent gymnázia v Michli a pražského ITVS (předchůdce FTVS), od roku 1975 kandidát věd za práci v oblasti teorie tělesných cvičení. Pracovní kariéru zahájil v roce 1958 ve vinohradském Domě pionýrů (PDJF) v roli trenéra mládeže, následně pracoval jako odborný asistent na Katedře sportovních her FTVS, byl tajemníkem Vědecké rady ČSTV, vedoucím Oddělení olympijských sportovních federací ČSTV, vedoucím výzkumné sekce Oddělení vrcholového sportu a pracovníkem výzkumného centra FTVS.

S volejbalem začínal jako hráč dorostu Sokola Michle s titulem Přeborníka ČSR v kategorii ml. dorostenců v roce 1952, v době VŠ studia hráč Slavie ITVS v oblastní soutěži (2. lize). Držitel nejvyšší trenérské kvalifikace a licence FIVB, od roku 1958 aktivní trenér doma (mj. žen Slavie VŠ Praha v I. lize a mužů Sparty v NL), profesionální trenér v Íránu (RD mužů a žen) a ve Finsku (klubový celek mužů). V letech 1955-76 rozhodčí I. třídy s 5 roky působení v extralize. Od roku 1974 pracoval v různých funkcích pro FIVB s počátečními aktivitami při trenérských kurzech FIVB nejvyšší úrovně. V roli lektora absolvoval více jak 90 kurzů po celém světě (vč. prestižních v Brazílii, Japonsku či USA), na dalších cca 20 kurzech působil jako vrchní organizátor a vedoucí. V letech 1978-92 byl postupně členem, sekretářem a prezidentem Trenérské komise FIVB, v letech 1994-2002 členem Technické komise FIVB a v souvislosti s touto funkcí členem organizačních a kontrolních štábů při vrcholných světových soutěžích (OH, MS, Světových pohárech). V rámci pražského MS žen v roce 1986 byl vedoucím organizačního výboru souběžně probíhajícího kongresu FIVB v Praze, v letech 1998-2002 členem Správní rady FIVB. V ČsVS a ČVS působil v řadě funkcí, byl ředitelem Rozvojového centra FIVB v ČR, sekretářem pro mezinárodní vztahy a metodické záležitosti, šéfredaktorem měsíčníku Zpravodaj ČVS, správcem webových stránek. Je autorem řady odborných publikací a statí z oblasti volejbalové metodiky, v roce 2016 se podílel na tvorbě Zlaté knihy volejbalu.

Nedožitých 100 let Václava Rabana

(*6. 11. 1920, †4. 3. 2000)

držitele stříbrné medaile z ME 1950 a titulu Vzorný trenér, osobnosti Síně slávy českého volejbalu.

Rodák z Prahy s volejbalovými začátky ve 30. letech na trampské osadě Tornádo u Mokropes, od roku 1943 hráč AC Sparta Praha, a to nejen jako volejbalista, ale i špičkový hráč stolního tenisu se ziskem 5 titulů Mistra ČSR ve dvouhře v letech 1937-1956, kdy byl spoluhráčem Váni, Votrubcové, Fürstové, Andreadise, Štípka či Vyhnanovského. Volejbal hrál za Spartu do roku 1956 se ziskem 3 titulů vicemistra v letech 1947. 1949 a 1950. Patřil k válečné generaci volejbalistů a za reprezentační tým ČSR si zahrál na ME 1950 v Sofii ve věku 30 let. V roce 1954 se ujal v roli trenéra nově ustaveného týmu žen při Ústředním domě armády (ÚDA Praha), se kterým získal v letech 1955-56 dva mistrovské tituly. Po zrušení družstva v roce 1957 přešel takřka kompletní tým volejbalistek na libeňský Starý ostrov do Dynama Praha a pod Vaškovým vedením pokračoval ve sběru dalších mistrovských titulů v letech 1959, 1962, 1963 a 1965. Družstvo, kterému byl v roce 1964 vrácen historický název Slavia Praha, vedl 15 let (1959-1974) a kromě uvedených titulů s ním vybojoval třikrát 2. a dvakrát 3. místo, tedy celkem 11 medailí. Úspěšnou trenérskou dráhu zakončil u ligového družstva žen Tatranu Střešovice s 2. místem v roce 1975 a s vrcholovým volejbalem se ve stejném roce rozloučil jako asistent Richarda Bönische u ženské reprezentace ČSSR s 5. místem na ME v Jugoslávii.

65 let Ing. Jaroslava Šmída

(*10. 11. 1955)

reprezentanta o olympionika, držitele stříbrné medaile z ME 1985 a titulu Zasloužilý mistr sportu, osobnosti Síně slávy českého volejbalu.

Narodil se v Karlových Varech, ale svou volejbalovou kariéru zahájil v roce 1966 v týmu žáků Vítkovic pod vedením trenéra Karla Kramoliše. Se staršími dorostenci si zahrál DL a v sezoně 1973/74 již oblékal dres mužů VŽKG Ostrava s 8. místem v EXL. Po zahájení studia na Stavební fakultě ČVUT v roce 1974 byl do roku 1986 oporou VŠ Praha s výjimkou roční vojenské služby v Dukle Liberec v sezoně 1981/82 s 2. místem. Další 3 tituly vicemistra ČSSR získal s týmem vysokoškoláků v letech 1981, 1983 a 1985. V letech 1986-1993 vystřídal několik zahraničních angažmá: působil v Itálii (Petrarca Padova v sérii A1, Pallavolo Pordenone v sérii A2), v Německu (Türcü GUCU Mnichov v 1. Bundeslize) a v Rakousku (Sokol Möma Wien s titulem Mistra Rakouska 1990, se Supervolley Enns postup z 2. ligy do Superligy). S výškou 194 cm a přezdívkou Medvěd hrál na postu blokaře.

Výčet úspěchů v reprezentačním dresu ČSSR:

1973    2. místo a stříbrná medaile na ME juniorů v Nizozemsku, trenér Peter Bohunský.
1975    2. místo a stříbrná medaile na ME juniorů v NSR, trenér Dušan Melíšek.
1977    2. místo a stříbrná medaile na Letní světové univerziádě (LSU) v Sofii
           a 6. místo na ME ve Finsku, trenér Petr Kop.
1978    5. místo na MS v Itálii, trenér Petr Kop.
1979    6. místo na ME ve Francii, trenér Petr Kop.
1980    8. místo na OH v Moskvě, trenér Pavel Schenk.
1981   10. místo na LSU v Bukurešti, trenér Dušan Melíšek.
1985    2. místo a stříbrná medaile na ME v Nizozemsku
            a 3. místo na Světovém poháru v Japonsku, trenér Karel Láznička.
1986    8. místo na MS ve Francii, trenér Karel Láznička.

Autor: Zdeněk Vrbenský