Šedesátka Jana Hronka, 2008

V současnosti náš nejvytíženější volejbalový diplomat, Jan Hronek, se dnes (ve čtvrtek, 24. 1. 2008) dožívá krásných 60 let.

Šedesát let - v nichž jakoby dokumentoval slova jedné slavné písně z dílny tvůrců předválečného Osvobozeného divadla: „jednou jsi dole a jednou nahoře“ - ho v posledních dvou dekádách vyneslo až do čela bývalého československého volejbalu, do několika čelných pozic (opakovaně a řadu let viceprezidentem Evropské volejbalové konfederace) evropského volejbalu, v českém volejbalu pak jednak do několika období „místopředsedování“ a jednak do mnohaletého působení v roli předsedy beachvolejbalové asociace, za jehož „fungování“ dosáhl český beach svých největších úspěchů.

Na OH v Aténách ve společnosti prezidenta ČR, Václava Klause
a obou úspěšných beachových olympioniček Novákové a Ryšavé

Jako volejbalový delegát pak proměnil i pouhé členství v Českém olympijském výboru za další místopředsednictví, v němž podepíral jeho předsedkyni, Věru Čáslavskou, a osobně se podílel na řízení české olympijské delegace v americké Atlantě r. 1996.

Volejbal poznal skutečně ze všech stránek: jako hráč, trenér, rozhodčí (dokonce i mezinárodní) a samozřejmě funkcionář. Ani v tom volejbalu to však nebylo vždy jen blyštící, ale mnohdy musel zakoušet problémy a obtíže, na něž by někdy ani nepomyslel.

Řízení pravidelného zasedání výboru ČVS
patří k jeho častým domácím povinnostem

K tomu všemu mu vždy pomáhaly jeho osobní vlastnosti a schopnosti. Kdo z našich sportovních funkcionářů mluví plyně německy, anglicky, rusky a domluví se i italsky. Jeho diplomatické schopnosti a dovednosti jej často předurčují k různým i delikátním úkolům, s nimiž by druzí mohli mít velké potíže. Také jeho organizační schopnosti dopomohly nejen k organizaci několika významných volejbalových soutěží v Česku, ale s nimi i k zisku několika medailí, jejichž cena se v poslední době neustále zvyšuje.

Při Mistrovství Evropy kadetek 2007 ve společnosti
primátora R. Onderky a brněnských funkcionářů

Tak tedy, Honzo, Hanzi, Jendo, pane doktore, pane Hronku – a těch oslovení, i slangových, jsem slyšel mnohem více – hlavně hodně zdraví a trpělivosti do mnoha dalších let s českým i evropským volejbalem.

Miloslav EJEM, CSc.