
Ing. Vladimír Chour
(*2. 12. 1935, †7. 1. 2018)
akademický reprezentant ČSR a ČSSR, účastník čtyř Světových akademických her, resp. univerziád se ziskem 3 medailí (1. místo z Letní světové univerziády v Torinu 1959) a pěti ročníků prestižního mezinárodního turnaje akademiků o Pohár 17. listopadu (dvě 1. místa). Pětinásobný Mistr republiky se Slavii VŠ Praha a jedním v Dukle Kolín.
Rodák z Lozic u Chrudimi a od roku 1945 občan Mimoně, kde zahájil v místním Sokole svou sportovní dráhu. Volejbalu se začal věnovat na gymnáziu v České Lípě s gradací o prázdninách, při rekreačním volejbalu na březích Máchova či Hamerského jezera. Závodně jej začal hrát až po nástupu na Stavební fakultu ČVUT v roce 1953 za B-tým Slavie VŠ Praha v pražském přeboru. V roce 1956 jej trenér prvního týmu Břetislav Chvála přepsal na prvoligovou soupisku a následujících 11 sezon patřil Vladimír v roli nahrávače k oporám vysokoškoláků v nejvyšší soutěži (tehdy 1. celostátní liga) se ziskem 5 mistrovských titulů v letech 1956-59 a 1964, 4 titulů vicemistra v letech 1960-63 a bronzové medaile v roce 1965. O jeho herních kvalitách svědčí fakt, že se v tomto excelentním týmu na postu nahrávače udržel a uplatnil v konkurenci reprezentantů Zdeňka Malého a Josefa Musila a že nahrával takovým legendám, jakými byly či jsou Zdeněk Humhal, Miroslav Kemel, Milan Purnoch, Josef Stolařík či Václav Šmídl. Šestý titul mistra republiky získal v roce 1960 s Duklou Kolín v rámci prezenční vojenské služby po skončení VŠ studia.
Od roku 1957 byl stálým členem akademické reprezentace ČSR a ČSSR s premiérou v roce 1957 na Světových akademických letních hrách v Paříži. Tam se našemu týmu pod vedením trenéra Jaroslava Perútky z Bratislavy příliš nevedlo a skončil „až“ na 5. místě. Vynahradil si to o dva roky později v italském Torinu ziskem zlatých medailí na první Letní světové univerziádě (LSU) pod vedením oddílového trenéra B. Chvály. Další dvě medaile z LSU si jubilant dovezl z bulharské Sofie v roce 1961 (bronzovou) a z brazilského Porto Alegre v roce 1960 (stříbrnou).
V letech 1959-63 startoval na prvním a dalších 4 ročnících prestižního mezinárodního turnaje akademiků o Pohár 17. listopadu, pořádaných každým rokem v Praze. Na turnaji s 30tiletou tradicí startovali volejbalisté z Bulharska, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR ze zemí východního bloku, z Belgie, Francie a Itálie ze „západu“. V uvedených letech náš výběr na turnaji 2x zvítězil, 2x skončil druhý a jednou třetí.
S vrcholovým volejbalem skončil Vladimír v roce 1966 a začal se naplno věnovat své profesi stavaře a uznávaného odborníka na vodní stavby.
V roce 1968-1970 působil jako lektor na univerzitě v iráckém Mosulu.
Po návratu hrál volejbal dál pro radost a s obrovským elánem. S družstvem veteránů Lokomotivy Praha řadu let startoval v nižších třídách pražského přeboru a v roce 1999 si s nimi zahrál na 1. ročníku M-ČR superveteránů (nad 50 let) s 13. místem v poli 19 startujících celků. Byl pyšný na to, že až do roku 2013 (tj. do neuvěřitelných 78 let) si chodil 1x týdně „zapinkat“ s partou o jednu až dvě generace mladších nadšenců z řad vysloužilců.
Fotografie v záhlaví vpravo vznikla v květnu 2015 při setkání jubilantů ČVS v pražském Parkhotelu.
Úspěšnou volejbalovou minulost jubilanta připomínáme několika historickými fotografiemi.
Do prvoligového volejbalu vstoupil v roce 1956 a hned se ziskem titulu Mistra ČSR. Volejbalisté Slavie VŠ Praha v roce 1956, zleva stojí trenér B. Chvála, Špelina, Petr, Stolařík, Purnoch, Musil a M. Humhal., dole zleva Malý, Chour, Kemel, Z. Humhal a Vůjtěch.
Záběr z ligového utkání RH Praha – Slavia VŠ Praha pochází z roku 1959. Policejní tým hrál v té době soutěž na vinohradské Smetance, areál RH s kurty na Květnici byl vybudován až začátkem 60. let. Proti dvojbloku RH (Jonáš, Hlavsa) útočí Kemel a akci sledují jeho spoluhráči (odleva) Petr, Musil, Chour a Malý.
Na Letní světové univerziádě v Torinu v roce 1959 vybojovali akademici ČSR zlaté medaile v sestavě: nahoře zleva: Stolařík, Veselko, Petr, Hromada, trenér Chvála, Purnoch a Kemel, dole zleva: Z. Humhal, Pospíšil, Chour a Gregor.
Roční působení v armádní Dukle Kolín v sezoně 1959-60 připomíná snímek mistrovské sestavy roku 1960. Nahoře zleva Tesař, funkcionář J. Čáslava, trenér J. Fučík, velitel útvaru T. Ohnsorg, funkcionář R. Ort, Mrázek, Sochůrek, Lorenc a Vrtěl, dole zleva Veselý, Šmídl, Chour, M. Golian (mladší bratr Bohumila), Smolka, Paulus, Surma a Six.
Snímek z roku 1963, ve kterém volejbalisté Slavie VŠ Praha skončili na MR již v omlazené sestavě na 2. místě za Duklou Kolín. Zleva stojí vedoucí družstva V. Dolák, Musil, Purnoch, Chour (č. 12), Šopa, Pitter, trenér B. Chvála a Stolařík, v dřepu zleva Zenker, Pospíšil, v civilu se sádrou Melíšek, Straka a Humhal.
Poslední mistrovský titul vybojovala Slavie VŠ Praha v roce 1964, ze kterého pochází vložený snímek. Hráči se rozloučili se sezonou a svými fanoušky exhibici na Albertově, na které startovali (zleva): Musil, Humhal, Straka, Stolařík, Pospíšil a Matušek (světlé trenky), Purnoch, Šopa, Pitter, Zenker, Chour a Melíšek (tmavé trenky).
Snímek poslední je z května 2015, kdy se v pražském Park Hotelu sešli významní jubilanti ČVS z řad hráčů a trenérů. Vladimír Chour nalevo v debatě se svým bývalým spoluhráčem ve Slavii VŠ a v akademické reprezentaci ČSSR Borisem Perušičem (75 let). Bylo na co vzpomínat!
Autor: Václav Věrtelář
CEV Cup: Greenyard Maaseik (BEL) – VK ČEZ Karlovarsko 3:1 (25:23, 25:22, 26:28, 25:19) první utkání 2:3 – do čtvrtfinále postupuje...
VK Lvi Praha – Sir Sicoma Monini Perugia (ITA) 0:3 (13:25, 18:25, 17:25)
VK ČEZ Karlovarsko – Greenyard Maaseik (BEL) 3:2 (21:25, 25:22, 21:25, 25:19, 17:15)
muži: Malki / Takuma (JPN) – Brňák / Olšanský 2:0 (21:17, 21:16), Paterson / Reeves (AUS) – Brňák / Olšanský 1:2 (21:15, 16:21, 16:18), McManaway...
VK Dukla Liberec – TJ Sokol Šternberk 3:1 (16:25, 25:18, 25:23, 25:20) první utkání 3:0 - do semifinále postupuje Liberec
CEV Cup: VK ČEZ Karlovarsko – Olympiacos Piraeus (GRE) 3:2 (17:25, 25:21, 24:26, 25:17, 15:9) první utkání 3:1 - do play-off postupuje...