*18.8.1922 - †23.6.2010
Funkcionář
Uznání a ocenění:
Čestný člen ČVS, osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie funkcionářů
Jméno a příjmení: Josef CÁBAL
Datum narození: 18. srpna 1922
Datum úmrtí: 23. června 2010
Narodil se v Zemské porodnici v Praze na Štvanici (v místech dnešního tenisového areálu ČLTK) a s oblibou o sobě tvrdil, že je „pražský Pepík, křtěný Vltavou“. Od svých 6 let vyrůstal pouze s matkou, která (aby je uživila) chodila posluhovat do bohatých dejvických rodin. V Dejvicích Pepa absolvoval klasické gymnázium a začal se věnovat atletice. Jeho mateřským klubem se stala SK Slavia, která měla tehdy areál na Letné nedaleko konkurenční AC Sparty. Jeho vzorem se stal čs. rekordman a reprezentant v běhu na 400 m Karel Kněnický, jehož manželka Marie byla jednou z průkopnic ženského volejbalu v mistrovském VS Marathon a Pepu učila na gymnáziu matematiku. Jeho trenérem byl atlet a novinář Evžen Rošický, popravený za heydrichiády. Zdá se, že Pepova atletická kariéra byla nadějná, což dokládají jeho běžecké úspěchy na mládežnických přeborech ČSR před válkou (3. místo v kategorii mladšího a 4. místo v kategorii staršího dorostu) a 5. místo mezi muži ve čtyřstovce na protektorátním přeboru 1942.
V roce 1943 byl totálně nasazen do „Reichu“ a přidělen berlínské firmě Siemens, která pak výrazně zasáhla do jeho dalších osudů. Pracoval tam v závodě Elektro a kalkuloval elektrické ruční nářadí, které se po válce začalo vyrábět v českolipské pobočce Siemensu. Koncem války z Berlína utekl, skrýval se v Praze u kamarádů a při Pražském povstání působil jako spojka povstaleckého štábu.
V září 1945 se oženil s Marií roz. Vykoupilovou (†2008), pracoval v pražské pobočce Siemensu, a jelikož v Praze nemohli sehnat byt, obrátili se na pobočku v České Lípě (po znárodnění krátce ČKD, později NAREX), která jim nabídla byt a Pepovi zaměstnání, kterému zůstal věrný až do důchodového věku. Při zaměstnání vystudoval strojní průmyslovku a dálkově VŠE (obor ekonomika plánování) v Ústí n. L. Za normalizace byl pro svůj negativní postoj k okupaci vojsky Varšavské smlouvy sesazen z funkce vedoucího technického rozvoje a plánování Narexu na post řadového referenta. V důchodovém věku pracoval dál jako účetní a v 70ti letech se ještě naučil pracovat na počítači. S manželkou Mirkou vychoval dvě dcery, starší Jaroslava zemřela ve věku pouhých 43 let (†1991), od mladší Aleny se dočkali a užívali dvou vnuček.
V České Lípě zahájil „atlet“ Pepa Cábal také svou volejbalovou kariéru. Stál u zrodu továrního družstva mužů (a později i žen), vybudování nových 3 kurtů u závodního Kulturního domu a s družstvem mužů hrál soutěže Libereckého kraje a později jej trénoval. Soutěže se hrály o víkendech turnajovým systémem, povinností účastníků bylo dodat i rozhodčího a tak Pepa začal pískat. V roce 1952 absolvoval školení rozhodčích 3. třídy a stal se členem Komise rozhodčích při Libereckém KVS. Za pár let již vlastnil průkaz rozhodčího 1. třídy, v letech 1958-1963 rozhodoval utkání nejvyšších republikových soutěží (extraligy) a později působil ještě jako svazový komisař rozhodčích.
Současně působil jako funkcionář na všech úrovních: byl předsedou oddílu, předsedou Okresního výboru svazu a členem OV ČSTV, předsedou Komise rozhodčích KVS v Liberci. Po sloučení Libereckého a Ústeckého kraje v kraj Severočeský v roce 1960 se stal předsedou krajské Komise rozhodčích a od roku 1967 na dalších 15 let předsedou Severočeského KVS. Současně byl členem Disciplinární komise, Organizační komise, pléna a předsednictva VVS ČÚV ČSTV. Po roce 1992 pracoval v Komisi společenského významu volejbalu ČVS jako její místopředseda a člen až do roku 2002.
Za celoživotní aktivity v tělovýchově mu byla (ač bezpartijnímu) udělena nejvyšší možná ocenění ČSTV (Medaile M. Tyrše, Medaile J. F. Chaloupeckého, vyznamenání Za zásluhy o rozvoj čs. tělovýchovy I. stupně), byl jmenován Čestným členem ČVS a zařazen do Galerie funkcionářů Síně slávy českého volejbalu.
FOTO:
Na prvním snímku z roku 1976 předává Pepa Cábal ve funkci předsedy Severočeského KVS ceny nejlepším účastnícím mezinárodního turnaje žákyň v Liberci.
Na snímku z roku 2001 Pepa Cábal (první zprava) ve společnosti dalších členů českolipského OV ČVS. Pod ním sedí tehdejší předseda ČVS Ing. Pavel Kučera, kterému byl v počátcích jeho soudcovských a funkcionářských aktivit rádcem a který jej přežil o pouhý rok (†2011).
Autor: Zdeněk Vrbenský
Rumunsko - Česko Alupei / Vaida – Dvorníková / Kleiblová 2:1 (21:17, 23:25, 15:9), Murgoci / Miu – Břínková / Žolnerčíková 0:2 (10:21,...
finále: Lorenzová / Tomasová – van Vegten / de Groot (NED) 0:2 (17:21, 18:21) o 3. místo: Spaansen / Veerbeek (NED) – Černá / Pospíšilová 2:0...
Česko - Slovinsko Dvorníková / Kleiblová – Javorník / Marolt 1:2 (21:18, 17:21, 12:15), Břínková / Žolnerčíková – Kotnik / Puckmeister 2:1 (18:21,...
Černá / Pospíšilová – Sonneville / Radstake (NED) 2:0 (21:19, 21:13), Kensinger / Race (USA) – Lorenzová / Tomasová 1:2 (8:21, 21:19, 9:15), Černá...
Lorenzová / Tomasová – Berntsen / Steinsvåg (NOR) 2:1 (21:15, 20:22, 21:19), Černá / Pospíšilová – Spaansen / Veerbeek (NED) 0:2 (15:21,...
Futures - Apeldoorn (NED): muži: Pála / Šotola – Topio / Viljamaa (FIN) 0:2 (12:21, 15:21) ženy: Kubištová / Tonová – Cassiane / Julia (BRA) 0:2...