Kyndr Antonín

Uznání a ocenění:
Čestný člen ČVS, osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie funkcionářů, Vzorný a Zasloužilý trenér

Jméno a příjmení: Antonín KYNDR

Datum narození: 22. srpna 1930

Datum úmrtí: 17. září 2002

Charakteristika:
trenér ligových družstev žen Tatranu Střešovice SSŽ (šestinásobných mistryň republiky a dvojnásobných finalistek PMEZ), Slavie Praha IPS a SV Vilsbiburg v německé bundeslize. V letech 1957 - 1959 trenér akademiček ČSR se ziskem stříbrných medailí na Světových akademických letních hrách v Paříži 1957. V letech 1958 - 1960 asistent trenéra Josefa Češpivy u ženské reprezentace ČSR (stříbro na ME 1958, bronz na MS 1960), v letech 1961 - 1963 a 1976 - 1980 trenér družstva žen ČSSR s účastí na dvou MS a třech ME (bez medailového zisku). Zahraniční metodické a trenérské působení v Japonsku, Alžírsku, Togu a v Indii. Významný funkcionář volejbalové sekce ÚV ČSTV resp. ČSVS a ČVS - člen trenérské rady, metodické komise, komise vrcholového sportu, mezinárodní komise a koncem 90. let manažer ženské reprezentace ČR (bronz na ME 1997 v Brně).

Nahlédnutí do soukromí:
Absolvent Reálného gymnázia Na Smetance a Pedagogické fakulty UK s aprobací TV a zeměpis, po škole pracoval postupně jako vedoucí školícího střediska ČSTV (1953), odborný asistent katedry sportovních her na pražském ITVS (1954 - 1958) a na katedře tělesné výchovy FEL ČVUT (1958 - 1992). Od roku 1953 ženatý, manželka Libuše (roč. 1930, absolventka PedF UK, obor TV a čeština, učitelka a později redaktorka nakladatelství Orbis), dcera Dana (roč. 1955, PhDr., absolventka Filosofické fakulty UK, obor ruština-francouzština, po škole působila na katedře jazyků FSI ČVUT a AMU, od roku 1992 volná fotografka).

Volejbalové začátky:
Dětství a mládí prožil s rodiči v Hostivaři, v jehož Sokole zahájil svou sportovní činnost. V životopisu (sepsaném pro ČVS koncem 90. let) jako první volejbalové aktivity uvedl působení v oddílu odbíjené Sokola Hostivař, v rámci reorganizace tělovýchovy v roce 1952 přejmenovaném na DSO Baník Pérovna Hostivař (hráč a vedoucí oddílu v letech 1949 - 1953). Svou trenérskou dráhu zahájil u družstva žen Slavie ITVS (1954 - 1957), kde v té době učil. Významným mezníkem v jeho trenérské kariéře se stal rok 1957, kdy u ligového družstva žen Tatranu Střešovice nahradil trenéra Františka Černého.

Trenérské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

Trenérské působení v zahraničí:

Trenérské působení u reprezentačních družstev ČSR a ČSSR:

Funkcionářské aktivity ve vrcholných svazových orgánech:
Od r. 1955 člen Trenérské rady, Metodické komise a Komise vrcholového sportu
1976 - 1980    člen Mezinárodní komise
1996 - 1998    manažer ženské reprezentace ČR u trenérů Řeřábka a Mitáče (bronzové medaile na ME 1997 v Brně)

Dodatek:
V roce 1980 vydala Libuše K. v nakladatelství Olympia knihu Rytmus černé Afriky – s odbíjenou v Togu, která byla později přeložena do ruštiny. Text doprovázely fotografie Dany Kyndrové.

V roce 2009 uspořádaly Libuše a Dana K. ve Francouzském institutu v Praze společnou výstavu svých černobílých fotografií Algérie-Togo a současně nakladatelství Kant vydalo i stejnojmennou výpravnou fotografickou publikaci (autorkou fotografií z Alžírska je Libuše, fotografií z Toga Dana). Úvod publikace obsahuje věnování:
Antonínu Kyndrovi in memoriam, který působil jako volejbalový trenér v letech 1964 - 1966 v Alžírsku a v letech 1974 - 1975 v Togu a my jsme jej doprovázely. Libuše, manželka a Dana, dcera.

FOTO:

V roce 1957 nastoupil Antonín Kyndr na post trenéra ligového družstva žen Tatranu Střešovice a zahájil více jak 20 let trvající a mimořádně úspěšnou trenérskou práci v tomto pražském oddílu, sponzorovaném podnikem Stavby silnic a železnic (SSŽ). Při této jeho premiéře skončilo družstvo v lize na 7. místě a k jeho oporám patřily reprezentantky Jarka Mathauserová (první stojící zleva), Líba Kyselková-Herštová (po pravici trenéra Kyndra) a Broňa Dostálová-Hrbková (po trenérově levici).

Do programu OH 1964 v Tokiu byl poprvé zařazen volejbal (zatím jen mužský) a pořadatelé her (se zajištěnou účastí svých reprezentantů) potřebovali metodickou pomoc pro přechod z tradičního asijského volejbalu (hraného o 9 hráčích) na volejbal „šestkový“. Tohoto úkolu se ujal a se ctí a uznáním zhostil Antonín Kyndr, který během své tříměsíční stáže v roce 1961 navštívil 20 japonských měst a absolvoval na 30 odborných a propagačních přednášek. Na snímku s předsedou japonské volejbalové federace panem Nagasakim.

V roce 1961 vybojovaly hráčky Tatranu Střešovice svůj první mistrovský titul. Na snímku část mistrovského celku, v horní řadě zleva předseda oddílu a vedoucí družstva Vašek Mikuláš, Drahoslava Křížová-Kopová, Obadálková, Dostálová-Hrbková, Baráčková, Jonáková-Brzická a trenér Antonín Kyndr, dole zleva Lvovská, Kyselková-Herštová, Fialová-Vedrová a Jana Křížová-Salingerová.

V rámci MS 1962 v Moskvě došlo k setkání našich reprezentantek s prvním návštěvníkem kosmu Juriem Alexejevičem Gagarinem. Zleva stojí Svatušková, Kopová, Obadálková, Herštová, trenér Kyndr, J.A.Gagarin, jana Křížová-Salingerová a Mikulecká, dole zleva Derflová-Hrabáková, Bendeová, Špelinová, Tolarová, Holubová a Hrádková. Dodejme, že naše ženy na tomto šampionátu obsadily 5. příčku.

V letech 1964 - 1966 působil Antonín Kyndr v Alžírsku jako poradce Ministerstva mládeže a sportu pro rozvoj odbíjené v rámci škol a dobrovolné TV a současně jako trenér reprezentačních družstev mužů a žen Alžírska. Na snímku s dcerou Danou a manželkou Libuší.

Na přelomu 60. a 70. let minulého století získaly hráčky Tatranu Střešovice pět mistrovských titulů za sebou (1969 - 1973), staly se hlavní zásobárnou reprezentace ČSSR, na domácí scéně byly takřka neporazitelné a věhlas získaly i za hranicemi opakovanou účastí a úspěchy v PMEZ, korunovanými dvojnásobnou finálovou účastí v letech 1971 a 1972. Na snímku z roku 1969 (?) stojí zleva trenér Antonín Kyndr, Kaliberková, Němečková, Vlasáková, Duroňová, Mifková a Václav Mikuláš (od roku 1954 předseda oddílu, manažer a vedoucí družstva), v podřepu zleva Šašková, Poláková-Moskalová, Svobodová, Obadálková a Kadeřávková. Z tehdejších opor na snímku chybí reprezentantky Tolarová, Hálková-Vápenková a Kaldová-Bardová.

Dlouholeté působení ve Střešovicích ukončil A. Kyndr v roce 1977, kdy na další „olympijský“ cyklus (1977 - 1980) převzal podruhé reprezentační tým ČSSR. Po skončení reprezentačních povinností přijal v roce 1981 nabídku pražské Slavie IPS s cílem návratu družstva žen do nejvyšší soutěže, ze které v tomto roce sestoupilo. Cíl byl splněn v roce 1986 prvenstvím v I. NL a v extraligové sezoně 1986/87 družstvo skončilo na úctyhodném 4. místě.

Zdeněk Vrbenský