Tobolka Augustin

Uznání a ocenění:
Čestný člen ČVS, osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie funkcionářů,
držitel titulů Vzorný a Zasloužilý trenér, Zasloužilý rozhodčí a celé řady dalších čestných uznání za rozvoj čsl. volejbalu.

Jméno a příjmení: Augustin TOBOLKA

Datum narození: 17. listopadu 1921 v Rakovníku

Datum úmrtí: 6. července 2009 v Praze

Stručná charakteristika:
Hrající trenér SK Rakovník v zemské lize, první profesionální metodik ČSVS a dlouholetý člen jeho Ústřední metodické komise a Trenérské rady, autor řady odborných publikací a trenérských příruček, šéfredaktor časopisů Košíková-Odbíjená (1952 - 1958) a Odbíjená. Rozhodčí I. třídy s účastí na přeborech republiky dospělých a mládeže. Trenér I. třídy, od roku 1956 trenér z povolání, v letech 1953 - 1956 asistent trenéra Metoděje Máchy u reprezentačního družstva žen ČSR (s podílem na zisku zlaté medaile z ME 1955 v Bukurešti), asistent trenérů a metodik několika generací reprezentačních družstev juniorek ČSSR a ČR s účastí na MEJ a MSJ. V letech 1970 - 1972 klubový trenér mužů a juniorů v Kuvajtu. Od roku 1975 držitel licence mezinárodního trenéra FIVB s delegacemi na semináře a školení trenérů africké oblasti (Ghana, Egypt, Libye).

Nahlédnutí do soukromí:
Absolvent rakovnického gymnázia a po válce ČVUT Praha. Po dokončení studia a získání inženýrského titulu přijal v roce 1952 nabídku nově ustaveného Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport (od roku 1957 ČSTV) a stal se prvním profesionálním metodikem jeho volejbalové sekce. Na volejbalovém svazu pracoval až do důchodového věku a dál pokračoval jako dobrovolný funkcionář MK. Ženatý, manželka Irena, syn Gustav, dcera Irena, vnuci Michal a Martin.

Volejbalové začátky a hráčské aktivity:

Od dětských let členem Sokola Rakovník, kde se jako dorostenec seznámil s volejbalem a stal se obdivovatelem sokolského družstva mužů, patřícího v té době mezi nejlepší v Krušnohorské župě, pod kterou spadal rakovnický okrsek. Jeho prvními vzory byli Donát, bratři Cívkové, Lukeš, bratři Trinerové a další, kterým chodil podávat míče a snažil se pochytit základy techniky a taktiky volejbalu. S dalšími začátečníky založil konkurenční SK Rakovník (Bláha, Brabec, Jirka, Klatovský, Krejčí, Krob, Müller, Nachtigal, Pikrt, Zápal, Zima) a stal se jeho hrajícím trenérem a organizátorem. Objížděli známé turnaje v okolí (Křivoklát, Kladno-Kročehlavy, Braník, Podolí, Plzeň) a nechyběli na žádném z trampských turnajů v povodí Berounky. Sokolové z Rakovníka nad nim zpočátku vítězili, ale již po první porážce se rozpadli a městský primariát přenechali mladému týmu SK. Narůstající úspěchy na turnajích vzbudily zájem nejlepších pražských týmů o přátelská utkání a např. věhlasný SK Philips se vracel do Prahy jen s těsným vítězstvím 3:2. V rámci zájezdu reprezentantů Francie do ČSR v roce 1946 bylo Rakovníku přiděleno jedno z mezistátních utkání, ve kterém domácí SK s podporou 2 000 diváků a za přítomnosti předsedy FIVB P. Libauda zvítězil 3:2. V témže roce se muži SK Rakovník kvalifikovali do zemské ligy, hrané poprvé jako dlouhodobá soutěž. Předposlední 11. místo v konkurenci nejlepších týmů Čech znamenalo návrat do divize. V té době vykonával Gusta i funkci tzv. správce rakovnického volejbalového okrsku a zastupoval Krušnohorskou župu na valných hromadách ČSVS. Všechny jeho rakovnické volejbalové aktivity ukončilo v roce 1947 vysokoškolské studium v Praze, kam se později natrvalo přestěhoval.

Trenérsko-metodická činnost:

Krátce po skončení války v roce 1945 se zúčastnil prvního kurzu volejbalových trenérů, který v Mariánských Lázních uspořádalo Ministerstvo školství. Kurz vedli internacionál Josef Svoboda z AC Sparta a zkušený (později reprezentační) trenér Jan Fiedler ze ZMP. Přestože úspěšné dokončil ČVUT a získal inženýrský diplom, neodolal nabídce nově zřízeného Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport (od roku 1957 ČSTV) a stal se prvním profesionálním metodikem jeho volejbalové sekce. V letech 1955-1956 vystudoval trenérskou školu při ITVS s aprobací trenéra z povolání. Cenné trenérské zkušenosti získal jako asistent trenéra Antonína Nohýnka u ligového družstva mužů Dynama Praha (2. místo na MR 1954 v Sokolově), za který v té době hrál i jeho bývalý spoluhráč z SK Rakovník Evžen Krob a dále reprezentanti Mikota, Paldus, Synovec, Votava a také dlouholetý sekretář svazu Vladimír Vyoral. Krátce trénoval i muže Sparty resp. Spartaku Sokolovo (mezi hráči Josef Brož). Z titulu svazového metodika se stal asistentem trenéra Metoděje Máchy u reprezentačního družstva žen ČSR (1953 - 1956) a podílel se na zisku zlaté medaile z ME 1955 v Bukurešti a mezi úspěchy lze započítat 4. místo na MS 1956 v Paříži. Později metodicky spolupracoval s trenéry reprezentačních družstev juniorek ČSSR (Václavem Hajným, Stanislavem Šnebergerem) a ČR (mgr.Vladimírem Pechem, Josefem Smolkou ml.) s účastí na MEJ (2. - 3. místo) a MSJ (5. - 8. místo). V letech 1970 - 1972 trénoval muže a juniory Kazma Clubu v Kuvajtu (junioři byli mistry, muži vicemistry země). V roce 1975 získal licenci mezinárodního trenéra FIVB a byl delegován na semináře a školení trenérů africké oblasti (Ghana, 5 x Egypt, Libye).

Editorská a publikační činnost:

V letech 1952 - 1958 byl odpovědným redaktorem časopisu Košíková-Odbíjená, později samostatného měsíčníku Odbíjená. Z ruštiny přeložil Vzorové tréninkové hodiny (1957-58) a byl autorem celé řady trenérských příruček, především pro mládež: Taktika odbíjené (1959), Odbíjená mládeže (1963), Program sportovní přípravy TSM (1979), Metodika minivolejbalu (1984) a řady dalších.

Zdeněk Vrbenský