Zyka Alois

Uznání a ocenění:
Čestný člen ČVS, osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie funkcionářů.

Jméno a příjmení: Alois ZYKA

Datum narození: 30. 7. 1912 v Brně

Datum úmrtí: 12. 5. 1986 ve Slavkově

Nahlédnutí do soukromí:
Narodil se v Brně do rodiny váženého živnostníka a jednoho z radních nedalekého Slavkova. Po obecné škole a maturitě na gymnáziu v Bučovicích absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde v roce 1938 získal diplom doktora práv. Po okupaci republiky se zapojil do protifašistického odboje, v lednu 1942 byl zatčen gestapem, obviněn z vlastizrady a odsouzen na doživotí. Po osvobození v roce 1945 a po čtyřech letech strávených v koncentračních táborech byl osvobozen a vrátil se do Slavkova, kde pak žil do konce svého života. Pracoval jako soudce (mj. byl členem skupiny právníků, shromažďujících důkazy proti nacistickým zločinům na našem území) a později jako prokurátor.

Od mládí byl Lojza Zyka sportovcem tělem i duší. Ve 30. letech byl zdatným gymnastou Sokola Slavkov s úspěchy v krajských i celostátních závodech a již v této době se začal zajímat o volejbal. Jeho sportovní růst a aktivity přerušila válka (zrušení Sokola v roce 1941), ale okamžitě po jejím skončení se zapojil do práce v tělovýchovném hnutí. V obnoveném Sokole Slavkov zastával řadu funkcí - ve výboru jednoty, ve cvičitelském sboru, v oddílech lehké atletiky, ledního hokeje, košíkové a odbíjené.

Když v roce 1947 rozhodl výbor Sokola Slavkov zahájit svépomocnou výstavbu sportovního stadionu, stal se Alois Zyka vedoucím stavebního odboru jednoty a „duší“ celé akce. Především zásluhou jeho nevšední iniciativy, nadšení a pracovního úsilí se kolektivu členů jednoty a dalších dobrovolníků z řad občanů města podařilo vybudovat sportovní areál, který se stal pýchou města a který dodnes slouží široké veřejnosti. A. Zyka sám na stavbě odpracoval každým rokem min. 500 hodin (za celý život jich byly tisíce) a stadion se stal jeho doživotní láskou a druhým domovem. Jeho zásluhy o výstavbu jsou zmíněny na mramorové pamětní desce, umístěné u vchodu do areálu stadionu.

Ze všech sportů to u něj nakonec vyhrál volejbal, kterému věnoval nejvíce času jako funkcionář, trenér a rozhodčí. Pod jeho vedením vyrostly ve Slavkově dvě generace volejbalistů, které vychoval od žákovského věku přes dorost až po muže. Dvacet let byl předsedou Jihomoravského KVS a vedoucím krajských školení volejbalových rozhodčí a trenérů, pořádaných za vydatné pomoci Leopolda Jebáčka a Karla Lázničky. Ještě krátce před smrtí byl místopředsedou krajského výboru svazu, předsedou jeho Disciplinární komise a členem Disciplinární komise VVS ČÚV ČSTV.

Za zásluhy o rozvoj našeho volejbalu mu byl udělen titul Čestný člen ČVS a byl zařazen do Galerie funkcionářů Síně slávy českého volejbalu. Řadu ocenění a medailí za rozvoj naší tělovýchovy obdržel od OV, KV a ÚV ČSTV (naposledy Veřejné uznání I. třídy) a nejvíce si vážil Pamětní medaile prezidenta republiky za zásluhy v boji proti fašismu, kterou mu 9. května. 1965 u příležitosti 20. výročí osvobození ČSSR udělil Antonín Novotný.

Nadšenou členkou Sokola Slavkov byla před válkou i jeho manželka Jana a ke sportu oba rodiče vedli odmala také syna Milana (ročník 1947). Po slibných volejbalových začátcích pod vedením svého otce Milan „zběhnul“ k cyklistice, resp. dráhové cyklistice. Stal se oporou Favoritu Brno a dotáhl to až do reprezentace s účastí na OH 1972 v Mnichově (člen družstva pro stíhací závod na 4 km - Dohnal, Mikšík, Tkáč, Zyka).

FOTO:

Na prvním snímku Alois Zyka (druhý zleva) při školení volejbalových trenérů v Lomnici u Tišnova v roce 1960. Pátý zleva Leopold Jebáček, legenda brněnského a čsl. volejbalu a světové proslulý rozhodčí.

Na druhém snímku trenér Alois Zyka se svými svěřenci, volejbalovými žáky Sokola Slavkov s dortem a diplomem po vítězném turnaji.

Zdeněk Vrbenský