Čadilová Alena

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů.

Jméno a příjmení: Alena ČADILOVÁ

Datum narození: 19. července 1927 v Praze

Datum úmrtí: 18. září 1959 v Praze

Charakteristika: 
175 cm vysoká smečařka Sokola Žižkov, Sparty Praha (Spartaku ČKD Sokolovo) a Slavie VŠ Praha. V letech 1948 - 1952 reprezentantka ČSR s účastí na ME 1949 se ziskem stříbrné medaile. Akademická reprezentantka ČSR s účastí na třech Světových akademických letních hrách (SALH) se ziskem dvou stříbrných medailí.

Nahlédnutí do soukromí:
Narodila se a žila s rodiči a bratrem v rodinném domě na Žižkově. Po válce vystudovala Pedagogickou fakultu University Karlovy, studium dokončila v roce 1950 s aprobací tělocvik a zeměpis. Začátky pedagogické činnosti na základní škole v Dolních Chabrech, od roku 1953 pracovala na Katedře tělesné výchovy UK. Svobodná, bezdětná, zemřela náhle na selhání srdeční činnosti.

Sportovní a volejbalové začátky:
Od dětství členkou Sokola Žižkov, kde získala všeobecnou sportovní průpravu a kde začala hrát po válce i volejbal. Zde si ji všiml trenér ligového družstva Sparty Praha Josef Svoboda a v roce 1948 ji přivedl na Letnou.

Hráčské a trenérské působení v nejvyšší domácí soutěži:

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:

Vrcholné soutěže:
1949      2. místo a stříbrná medaile na ME v Praze (trenér Miroslav Rovný, spoluhráčky: Batková, Bernovská, Cígrová, Cvilinková, Dostálová, Hroudová, Krimlová, Marynčáková, Mirovická, Valášková, Zaplatílková)

Další významné soutěže:
1947     účast na Světových akademických letních hrách (SALH) v Pařiží. Nepřijely soupeřky a sehrána pouze exhibice s akademickým výběrem Francie.
1948     1. místo na Balkánsko – středoevropských hrách v Sofii
1949     2. místo na SALH v Budapešti
1950     2. místo na turnaji Mezinárodního svazu studentstva v Praze
1951     2. místo na SALH v Berlíně

FOTO:

V roce 1947 odjela A. Č. s naší akademickou výpravou na první poválečné Světové akademické letní hry (SALH) do Paříže. Naši muži tam získali zlaté medaile, ženy si bohužel zahrály pouze exhibici s výběrem Francie, protože další soupeřky na hry nedorazily. Na snímku jsou obě naše družstva společně s neznámými arabskými sportovci, v čele leží vlevo Alena Čadilová, napravo Jitka Cvilinková-Hajtmarová z Brna.

Prvním výrazným úspěchem v reprezentaci se pro A. Č. stalo vítězství na silně obsazeném turnaji v rámci Balkánsko-středoevropských her v Sofii 1948, kde z elity chyběly pouze Sovětky. Na snímku naše vítězná sestava, zleva Marynčáková, Cvilinková-Hajtmarová, Zaplatílková-Jílková, Naarová, Lukešová-Valášková, Winterová, Čadilová, Straková, Volková a Mirovická-Mathauserová. Družstvo na turnaji vedla Anna Stibitzová.

Na dalších SALH v Budapešti 1949 si naše volejbalistky již zahrály a vybojovaly stříbrné medaile. Na společném snímku s Italkami zleva stojí „se lvíčkem na prsou“ naše hráčky Kučerová (č. 8), Mirovická-Mathauserová (1), Gazdová-Lútočková (3), Vojnarová (5), Cvilinková-Hajtmarová (2) a Žáková (6), dole zleva Čadilová (4) a Burianová-Balunová (7). Na snímku chybí Zdena Černá, družstvo na hrách vedl Ing. Vladimír Míka.

Nejcennější ve sbírce trofejí A. Č. se stalo stříbro z prvního ME 1949 v Praze na Štvanici. Na snímku s prezidentem Klementem Gottwaldem (přítomným alespoň na obřím plakátu) stojí zleva Batková-Holá, Cígrová-Donthová, Čadilová, trenér „Miro“ Rovný z Bratislavy, Hroudová-Brožová, Valášková a Marynčáková, dole zleva jediná Slovenka Bernovská, Cvilinková-Hajtmarová, Mirovická-Mathauserová, Zaplatílková-Jílková a Krimlová. Chybí Broňa Dostálová-Hrbková, vyloučená za hrubý kázeňský přestupek (fandila Belgičanům při jejich nerovném souboji ve skupině se Sověty).

V roce 1950 byla A. Č. v přípravě na druhé ME v Sofii, ale do konečné nominace se nedostala. O té rozhodly i kádrové profily, za hranice nebyl puštěn ani trenér družstva Zdeněk Liška, za kterého naše reprezentantky v Sofii koučoval trenér mužů Jan Fiedler. Na snímku ještě širší kádr reprezentantek na soustředění v Ostravě (duben 1950). Zleva stojí trenér Z. Liška, Cígrová-Donthová, Hroudová-Brožová, Lútočková, Šrůtová, Zaplatílková-Jílková, Mirovická-Mathauserová, Kučerová, Batková-Holá a Vojnarová, dole zleva Čadilová, Krimlová, Daňhelová-Skronská, Myrynčáková, Burianová-Balunová a Černá.

V roce 1951 byla A. Č. opět oporou našeho akademického výběru na SALH v Berlíně, odkud si přivezla další stříbrnou medaili. Na snímku z Berlína stojí zleva Čadilová, Kučerová, Lútočková, Svobodová-Příhodová, Hajtmarová, Richtrová, Černá, Štulcová-Paclíková, Balunová a trenér ing. Vladimír Míka se smotanou státní vlaječkou v ruce nad hlavou.

S reprezentací se A. Č. rozloučila přípravou na MS 1952 v Moskvě, ale do závěrečné nominace se opět nedostala. Snímek je ze soustředění v Lomnici n. Popelkou, zleva trenér M. Rovný, Svozilová, Dostálová-Hrbková, Čadilová, Valášková, Kučerová, Lútočková, Roobová, Svobodová-Příhodová, Matalíková-Obadálková, Černá a Štulcová-Paclíková. Z těchto hráček nebyla do Moskvy (kromě A. Č.) nominována ani Lenka Kučerová.

V letech 1948-1952 byla A. Č. smečařskou oporou Sparty Praha (v té době Spartaku ČKD Sokolovo), odkud musela po reorganizaci tělovýchovy v roce 1952 (ustavení resortních DSO) přejít do nově ustavené DSO Slavia VŠ Praha, kde svou hráčskou kariéru v roce 1956 zakončila. Na snímku z roku 1952 ženy Sparty na MR ve Zvolenu (3. místo), zleva stojí Batková-Holá, Ženíšková, Nečasová-Ursínyová, Štěpánková a Černá, dole zleva Zaplatílková-Jílková, Břinková, Čadilová a Svobodová-Příhodová. Jejich trenérem byl Ing. Vladimír Míka.

Zdeněk Vrbenský