Dvořáková Jaroslava

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, Mistryně sportu

Jméno a příjmení: Jaroslava DVOŘÁKOVÁ roz. Baniová - Vandráková

Volejbalová přezdívka: B A Ň K A

Datum narození: 25. srpna 1950 v Ostravě

Charakteristika: 180 cm vysoká smečařka družstev NH Ostrava, Vinohrady resp. ČH Bratislava a Slavia UK Bratislava, mistryně republiky 1976. V letech 1970 - 1975 reprezentantka ČSSR s účastí na dvou MS a dvou ME se ziskem jedné stříbrné medaile. V roce 1980 hráčka Mladosti Záhřeb a vicemistryně Jugoslávie.

Nahlédnutí do soukromí:
Přestože původním povoláním pánská krejčová, po vyučení nastoupila jako referentka do Účelových zařízení NHKG. V rámci hráčského působení v Bratislavě (1971 - 1976) pracovala jako referentka a sekretářka sportovních klubů ČH a Slavia UK a při zaměstnání vystudovala Střední ekonomickou školu. V Bratislavě se stačila poprvé provdat (manželem Ing. Jan Vandrák) a po krátké době i rozvést. Po návratu do Ostravy se vrátila do NHKG, kde pracovala v ekonomickém úseku. V roce 1980 se podruhé provdala za Ing. Stanislava Dvořáka a v roce 1982 se jim narodila dcera Iva. Po mateřské dovolené nastoupila do Masokombinátu Ostrava-Martinov, kde pracovala přes dvacet let až do bankrotu firmy a nuceného odchodu do předčasného důchodu. Manžel Stanislav bez sportovních aktivit, dcera Iva (urostlá po matce - 180 cm) zahájila slibnou volejbalovou kariéru v NH Ostrava (trenéři Václav Peklo a Vilém Košťál), po 4 letech volejbalu zanechala a vrátila se k němu až v závěru svého pětiletého pobytu v Anglii, kde pracovala jako vychovatelka dětí („nany“) a věnovala se studiu angličtiny, jejíž výukou se dodnes živí. V Anglii si zahrála nejvyšší soutěž a volejbal dál hraje pro radost za VŠB Ostrava.

Sportovní a volejbalové začátky:
Jarku již od dětství přitahovaly veškeré pohybové aktivity, přelezla každý plot a vylezla na každý strom, s klukama hrála fotbal a milovala vybíjenou. Školu reprezentovala v atletice (běhy, skok do výšky, hod krikeťákem) a ve 13 letech ji kamarádka zlákala na první volejbalový trénink mladších dorostenek NH Ostrava. Za své volejbalové základy a odpovědnost ke kolektivu dodnes vděčí trenéru Pavlovi Zvolánkovi. Brzo byla ostaršena a díky tomu stihla účast na třech finálových turnajích Přeboru republiky starších dorostenek. Po dvou 4. místech skončily v roce 1968 dorostenky HN Ostrava v Prachaticích na druhé medailové pozici za RH Praha. Jejími spoluhráčkami v té době byly Beránková, Erbanová, Hanzlová, Honajzrová, Krimlová Jitka, Matějů M., Polášková, Sedlecká, Skácelová, Trnková, Uhrová. V 15 letech absolvovala první soustředění mladších dorostenek ČSSR v Dobřichovicích, o rok později sehrála svůj první zápas se lvíčkem na prsou za starší dorostenky ČSSR (v obou případech pod dohledem trenéra Jiřího Novotného).

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

S vrcholovým volejbalem se rozloučila v roce 1980, kdy si zahrála nejvyšší jugoslávskou soutěž za družstvo Mladost Bělehrad. Volejbalu zůstala věrná až do dnešních dnů a s partou seniorek si chodí 1 x týdně zahrát pro radost. Jejich dnešní partu tvoří převážně bývalé spoluhráčky z NH - Borošová, Erbanová, Kalvarová, Kaperová, Krupníková, Kuchařová, Matějů I., Motalová, Nemynářová, Nowaková, Porostlá, Rakusová, Rohanová, Tesařová, Tomášová, Utratová.

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:
Do ženské reprezentace ČSSR se dostala přes výběr juniorek (1966 - 1969), který na MEJ 1969 v Talinu skončil na 4. místě, trenérem byl Václav Hajný, mezi spoluhráčkami např. Gronová, Hádková, Hurinská, Jelínková, Kodajová, Malá, Petrů, Pomeislová, Svobodová. V roce 1970 byla přeřazena do ženské reprezentace jako jediná hráčka z nižší soutěže (NL). Mezi negativní vzpomínky na reprezentační období patří absence na OH 1972, na které byla původně nominována, ale do Mnichova nakonec odjela jiná hráčka.

Vrcholné soutěže:
1970      5. místo na MS v Bulharsku (trenér Stanislav Šneberger)
1971      2. místo na ME v Itálii (trenér Stanislav Šneberger)
1974      17. místo na MS v Mexiku (trenér Richard Bönisch)
1975      5. místo na ME v Jugoslávii (trenér Richard Bönisch)

FOTO:

Největším úspěchem Jarky v reprezentaci bylo 2. místo (za Sovětkami a před Polkami) na ME 1971 v Itálii a stříbrná medaile, kterou si přivezla z Reggio Emilia. O tento úspěch se zasloužil kolektiv ve složení: stojící zleva trenér Stanislav Šneberger, Svobodová, Moskalová, Baniová, Mališová, Vindušková, Semecká, lékař MUDr. Antonín Veselý a asistent trenéra Mikuláš Židišin, v podřepu zleva Jelínková, Mifková, Hálková, Vlasáková, Kodajová, Malá a Hádková (na ME nestartovala).

Největším úspěchem klubovým byl pro Jarku zisk titulu Mistryně ČSSR v sezoně 1975/76 a vítězství v evropském Poháru vítězů pohárů (PVP) v roce 1976 s týmem Slavia UK Bratislava. Na snímku stojí zleva lékař MUDr. Tibor Marček, Bendeová, Ďumbalová, předseda klubu dr. Eduard Nemeček, Kodajová, vedoucí družstva Ing. Pavol Bohunský, Vráblová a trenér dr. Vladimír Hančík, dole zleva Országhová, Baniová-Vandráková, Brunová, Růžičková, Sipľaková, Košková a Skačanová.

Poslední snímek Jarky Dvořákové je z letošního květnového (2010) setkání jubilantů ČVS z řad hráčů a trenérů ve Valdštejnském paláci (sídle Senátu ČR). Zde se nechala vyfotit s nejstaršími účastníky setkání, zleva s Jitkou Cvilinkovou-Hajmarovou z Brna, Jarmilou Hroudovou-Brožovou z Prahy a Stanislavem Linkem z Ostravy, kterým by jejich letošních 85 let jen těžko někdo hádal.

Autor: Zdeněk Vrbenský