Opustil nás mistr světa a olympionik Pavel Schenk

S velkou lítostí oznamujeme volejbalové veřejnosti, že do volejbalového nebe odešla hráčská legenda „Zlaté éry“ 50. a 60. let minulého století. Ve věku 84 let zemřel pan volejbalista Pavel Schenk, dvojnásobný medailista z OH, z MS a z ME. Poslední rozloučení s Pavlem proběhne v pátek 9.1.2026 v Krematóriu Bratislava. Parte ZDE

Pavel Schenk

(*27. 6. 1941, †30. 12. 2025)

osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů, člen Síně slávy slovenského volejbalu, dlouholetý člen Komise vrcholového sportu, Trenérské rady a Komise mládeže SVF, spoluautor slovenské publikace „Volejbal“, lektor školení volejbalových trenérů a stálý dopisovatel časopisu „Trenér“, Zasloužilý mistr sportu, držitel státního vyznamenání „Za vynikající práci“.

Rodák z Borotína v okr. Blansko, od 5 let občan Brna se sportovními začátky v Sokole Žabovřesky, kde se kromě klasické sokolské gymnastiky věnoval basketbalu, fotbalu a stolnímu tenisu. S volejbalem se blíže seznámil v 15 letech.

Po krátkém působení v dorostu Spartaku ZJŠ v roce 1959 a ho již v tomto roce trenér Karel Láznička přeřadil na ligovou soupisku mužů, začal jej nazývat Pavčou a zasvěcovat do tajů vrcholového volejbalu. Na podzim 1960 narukoval do Dukly Kolín, kde získal v roce 1961 pod vedením internacionála Jaroslava Fučíka svůj první mistrovský titul. V letech 1963-1972 zpátky v Brně a byl stálou oporou Spartaku ZJŠ, resp. Zbrojovky Zetoru Brno (od roku 1969). S družstvem vybojoval dalších 5 titulů Mistra ČSSR, v letech 1968 a 1972 vítězství v prestižním PMEZ a dvojicí druhých míst v letech 1970 a 1971. Již po prvním mistrovském titulu v Kolíně si zajistil nominaci na MS 1962 v Moskvě (stříbrná medaile) a v následujících 10 letech se stal stálicí a smečařskou oporou reprezentace ČSSR.

Úctyhodná je jeho sbírka 6 medailí z prestižních soutěží - OH 1964 Tokio 2. místo, OH Mexiko 1968 3. místo, MS 1962 Moskva 2. místo, MS 1966 Praha 1. místo (zařazen do nejlepší šestky šampionátu), ME 1967 Istanbul 2. místo a ME 1971 Miláno 2. místo. K dalším hráčským úspěchům Pavči lze připočíst ještě 3. místo na premiéře Poháru světa v roce 1965 v Polsku a 2. místo na Turnaji pěti kontinentů 1969, hraném v uruguayském Montevideu a chilském Santiagu. V roce 1972 se rozloučil s reprezentací (za kterou odehrál na 400 zápasů).

Po zranění v roce 1973 Pavčo přijal nabídku trenérského postu u mužů ČH Bratislava a současně pozici šéftrenéra SVS MV. Družstvo vedl 17 sezon, v té první 1973/74 s ním vybojoval návrat do extraligy (kde se v předchozí sezoně neudrželo) a rozloučil 3. místem v sezoně 1989/90. Družstvo se pod jeho vedením probojovalo nejen mezi elitu čs. volejbalu (s trojicí mistrovských titulů v letech 1978-79 a 1981, trojicí druhých a dvojicí třetích míst), ale i mezi elitu evropských klubových celků se ziskem PMEZ v roce 1979 a PVP v roce 1981. V tomto roce získalo „hattrick“ v podobě titulu, vítězství v Čs. poháru a evropském PVP.

Jako funkcionář působil v Komisi vrcholového sportu ÚV ČSTV, byl členem Trenérské rady a Komise mládeže SFV.
Zájemcům nabízíme Pavčův podrobný volejbalový profil.  

Autor: Václav Věrtelář