Tomu se říká věrnost klubu, Radek Mach "kroutí" v Jihostroji již 15. sezónu

To, že hráč vystřídá za svoji kariéru více klubů je asi normální a ničemu se nedívíme. Ale aby hráč v naší nejvyšší soutěži "kroutil" 15. sezónu v jednom klubu je rarita. To se podařilo hráči budějovického Jihostroje a členovi našeho letos úspěšného reprezentačního družstva Radku Machovi. Jak to vlastně bylo od začátku a co ho vedlo k tomu, že zůstal Jihostroji tak dlouho věrný, nám Radek odpověděl na lavičce budějovické haly.

Radku, kde jsi se poprvé potkal s volejbalem?

Můj první volejbalový trénink byl na ZŠ Brdičkova v Praze. Ale na začátku mě asi nejvíc daly roky u Ládi Pommera v Čelákovicích. A taky nesmím zapomenout na Honzu Malinu, pod kterým jsem vlastně hostoval v tehdejších Lužinách. V juniorech jsem byl už v Liberci a když mě skončily mládežnické kategorie, tak jsem hned odešel do Budějovic a kroutím tady už patnáctý rok (úsměv).

Sleduješ, ať už v extralize nebo v klubu, jestli vydržel někdo takto dlouho bez přestávky?

No, v extralize to nevím, ale v klubu to byl "Habi" (Habada), který zde působil 18 let. Sice měl "výhodu", že se zavádělo libero, ale 18 sezón v Jihostroji působil.

Ještě se vrátím k tvým začátkům. Vím, že jste volejbalová rodina, bylo hned jasné, že skončíš u volejbalu nebo si zkoušel jiný sport?

Jasné to nebylo, já jsem jako žák dělal plavání a hrál 4-6 let házenou. Díky tomu jsem s volejbalem začal poměrně pozdě, vlastně pořádně až v kadetské kategorii od roku 1996, to si pamatuji přesně, byly OH v Atlantě.

Přesto, že jsi prošel reprezentačními výběry kadetů i juniorů, tak do mužské reprezentace jsi se prosadil později, proč tomu tak bylo?

Bylo to opravdu později, myslím v roce 2011 si mě vytáhl trenér Svoboda. Asi jsem mě trochu smůlu, že v době, kdy jsem byl v situaci, kdy jsem ještě neměl žádné závazky, tak v nároďáku byla jména jako Rak, Lébl, Král - kluci co hráli nejvyšší evropské soutěže a jednoduše tam nebylo místo (smutný úsměv).

Letošní ME v Polsku ti podle mě vyšlo perfektně, přesto jsi reprezentační kariéru uzavřel, vysvětlíš to čtenářům?

Hodně jsem o tom přemýšlel, ale léta nikdo nezastaví a já mám již nyní jiné povinnosti, mám rodinu. A taky si myslím, že nároďák prochází tzv. generační změnou a je potřeba zabudovat mladšího blokaře, aby se trochu "otrkal".

Nemůžu se nezeptat. Několiknásobný mistr ČR, reprezentant, nelákalo tě angažmá v zahraničí?

Jasně , že lákalo (smích). Nicméně to byla ještě doba, kdy volejbaloví manažeři tady začínali, vše bylo v "plenkách". My jsme si to domlouvali sami a mě tenkrát skončila sezóna celkem brzy. Forma nebyla úplně nejlepší. Rozhodl jsem se, že budu studovat a v Budějovicích jsem k tomu měl výborné podmínky. V období 2007 - 2009, kdy bych ještě "ven" mohl jít probíhala ve světě ekonomická krize. Se sportem , resp. s výplatami to bylo všelijaké, tak jsem udělal další rozhodnutí a to, že budu pokračovat ve studiu na FTVS. Nicméně těchto rozhodnutí nelituji, jsem v Jihostroji rád a celkově v Českých Budějovicích se mi líbí. Před dvěma lety se nám narodila dcera a za ty léta tady mám mnoho známých a kamarádů.

 

A co dál. Myslím, že pár extraligových sezón máš ještě před sebou, ale co potom?

Jak jsem říkal, mám vystudované školy se zaměřením na sport a tělovýchovu. Na FTVS si dodělávám trenérskou jedničku, nicméně si myslím, že s trenéřinou začínají volejbalisté trochu dřív. Vzhledem k tomu, že jsem vždycky chtěl učit, tak asi jako tělocvikář ve škole? Uvidím, co život přinese, ale u sportu bych chtěl zůstat.

 

Radkovi děkujeme za rozhovor a přejeme mu, aby se mu dařilo jak na palubovkách, tak i v osobním životě. Budeme ho určitě sledovat, zda se stane "nejvěrnějším" klubovým hráčem v české extralize.

 

Autor: Jiří Carba