Porážíme Poláky

4. 7. 09 Článek 7

Od ranního probuzení směřovalo a bylo vše podřízeno večernímu utkání s Polskem. Po snídani jsme odjeli do blízké haly (pro nás opět nové) a trénink byl zaměřen na činnosti, ve kterých bychom jasného favorita mohli přehrát a dostat pod tlak. Sice jenom hodinový, ale intenzivní trénink přišel všem k duhu.

Přímo u vchodu haly byla otevřená restaurace v asijském stylu ve které jsme se si objednali malé kafíčko na otupění nervozity před utkáním.

Samotné utkání se hrálo v nejdále situované hale pro volejbal - v 86 km vzdáleném Novém Sadu. Poláci si absolutně nepřipouštěli jakékoli herní problémy a i v univerzitních novinách se vyjadřovali, že si neberou žádné jiné umístění ve skupině než první místo. Jsem moc rád, že jim naše družstvo svým precizním a bojovným výkonem tuto myšlenku překazilo.

Opravdu po fantastickém výkonu vyhráváme 3:1 na sety a naše radost nezná konce.

Porazili jsme druhého silného soupeře a máme všechno ve svých rukách. V šestičlenné skupině nás čekají papírově slabší soupeři. Vedeme naší skupinu, ale do dalších zápasů jdeme s pokorou a odhodláním vítězit.

Na zápas se přijeli podívat i rodiče Honzy Václavíka, který má mimo jiné v české výpravě sestru, závodící v plaveckých disciplínách.

Zatím jsme všichni zdraví, což je další důležitý moment pro další vývoj v turnaji. Jsme příjemně unaveni a do vesnice přijíždíme něco po půlnoci.

Po příjezdu jsme zaregistrovali v jednom ze čtrnácti ubytovacích bloků velké rušno. Po vyslání zvěda jsme se dozvěděli, že v bloku u Korejců hoří. Nevíme, jak a proč požár vnikl, ale u požáru bylo osm hasících sborů, na sto padesát Korejců museli evakuovat, ale naštěstí se nikomu nic nestalo.

Jdeme spát s myšlenko zítřejšího volného dne a jednodenního odpočinku.

Výsledky volejbal: CZE – POL 3:1 ( 25:27, 31:29, 27:25, 25:23), utkání trvalo 122 minut

5. 7. 09 Článek 8

Ráno jsme se sešli v 10.00 hodin. Krátce jsme zhodnotili včerejší úspěšné utkání a protože jsme měli volný den a na sportovištích sportovalo mnoho českých sportovců, dohodli jsme se na individuální posilovně a návštěvě sportů.

Za celý den jsme stihli povzbudit naše stolní tenistky, plavání, gymnastky a asi nejvíce času jsme strávili na tenise, kde se hrála utkání jednotlivců a čtyřhry. Eva s Nikolou ve čtyřhře nemohli prohrát, protože jsme je hnali naším povzbuzováním (někdy prý na tenis až moc hlasitým) k vítězství nad Chorvatkami dvakrát v tie-breaku.

Převážná část kluků nebyla ani na obědě ve vesnici a vyzkoušeli jsme místní speciality. Mezi všemi vyhrálo mleté maso dělané na grilu (pleskavica) a většina se dorazila super velkou sladkou palačinkou.

Po sportu trochu něčeho jiného. Šli jsme se podívat asi na největší raritu Bělehradu, na hrad a rozsáhlé hradby, které se tyčí nad soutokem řek Dunaje a Sávy. Musím říct, že je to úchvatný pohled. Stiháme si koupit pár suvenýrů a spěcháme na sraz před večerkou, která je v deset hodin.

Prožili jsme super odpočinkový den a zítra nás čekají hráči Hongkongu, tak nám držte palce.

Luboš VAŠINA