V osobě „Hadráka“ bude mít český volejbal zástupce ve finále CEV Champions League

Konečně to dokázal. Jan Hadrava se dostal do finále volejbalové Ligy mistrů 2022/23, s týmem Jastrzebski Wegiel porazil v semifinále tureckou Ankaru a nyní vyhlíží finále, kde nastoupí proti rivalskému týmu z Polska Kedzierzynu-Kožle. „Máme jim co vracet. Prohráli jsme s nimi v poháru, v lize, vloni nás vyřadili v semifinále v Ligy mistrů… Je co splácet,“ prohlásil Hadrava o soupeři, který ovládl předchozí dva ročníky. O trofej si Hadrava zahraje 20. května v Turíně. Vyhrát takto prestižní akci může jako sedmý český volejbalista.

Před třinácti lety sledoval v Praze Final Four a říkal si, že takové sportovní události chce být také součástí. Tehdy byl v akci Martin Lébl. Nyní bude o nejprestižnější klubovou trofej bojovat on.

Co pro vás znamená postup do finále volejbalové Ligy mistrů?

To bylo vždycky jedním z mých velkých cílů. Pamatuji si na Final Four v Praze před třinácti lety, které jsem sledoval naživo. Vždycky jsem si říkal, že by to byl sen se tam dostat. Jediné, co je škoda, že už koncept Final Four není, teď se to hraje formou Superfinále. Přitom turnaj pro čtyři týmy měl své kouzlo, sjely se na víkend nejlepší týmy Evropy, hodně naplno se hrálo také o třetí místo. Teď semifinalista vypadává a nemá za to nic. Postupu si ale opravdu cením, i když lepší by to bylo v minulém roce, kdy jsem na hřišti hrál více a byl prakticky furt vytěžovaný.

Popište ještě průběh té semifinálové série proti Halkbanku Ankara?

Bylo fajn, že senám podařilo vyhrát v Turecku za tři body. Navíc v Ankaře, kde se těžko hraje. Balony tam létají jinak, je to asi kvůli vlivu nadmořské výšky, hala je tisíc metrů nad mořem. Může to potvrdit jenom ten, kdo tam hrál, na servisu to prostě létá jinak. Doma jsme to nesehráli moc dobře, ale bylo důležité, že jsme ty dva sety sebrali. Mohlo se slavit. Nešlo to moc dlouho, protože začalo play-off za dva dny.

Ve finále Ligy mistrů na vás čeká Kedzierzynu-Kožle. Tým už o tuhle trofej bude hrát potřetí za sebou. Zabráníte hattricku?

Není to jen o Lize mistrů, musíme jim splatit všechny prohry za poslední dobu. Oni jasně nad námi vedou, prohráli jsme s nimi v poháru, v lize, vloni nás vyřadili v semifinále Ligy mistrů… Je co splácet. Snad nás to namotivuje, zase ne moc, aby nás to nesvázalo. Oni vyřadili největšího favorita italskou Perugii. Teď hrají výborně, naprosto bez chyb. Je potřeba je dostat na příjmu, aby nemohli hrát středem a museli jít do vysokých balonů. Technicky je tým skvěle vybavený, je schopný otáčet těžké zápasy.

Potvrzuje se, že polská liga je teď nejsilnější v Evropě?

Asi ano. Poslední výsledky ze tří let to ukazují. Myslím, že špička v Polsku je už srovnatelná s tou v Itálii. Není náhoda, že ve finále Ligy mistrů je polský tým tři roky po sobě. A letos dokonce dva.

A jste spokojený s průběhem letošního ročníku?

Bohužel nedostávám tolik šancí jako v loňském roce. Ano, byl bych raději, kdybych hrál více. Nevím, čím je to zapříčiněné. Vždycky, když jdu na hřiště, tak se snažím potvrdit, že mi může trenér důvěřovat a věřit mi. Jenže teď už je období play-off, každý tým se snaží vykřesat co nejvíce.

Minulou sezonu jste patřil k elitním hráčům celé polské ligy. Co se stalo?

Nevím, je to spíše otázka na trenéra. Na tréninku mu dokazuji, že mám na to být v zápasech. Nevím…

Navíc v Polsku dlouhodobě patříte k nejlepším univerzálům, vedl jste v minulosti Olštýn…

To bylo také dáno tím, že týmy, které jsou níž, tak to mají postavené na jednom dvou hráčích, které dostávají kvantum náher. Mají šanci hodně bodovat. Týmy, které jsou na vrcholu, tak mají produktivitu rozdělenou do většího počtu hráčů. Pokud jste součástí prvních třech týmů, tak je velmi těžké ovládnout individuální statistiky celé polské ligy.

Věříte ve zlom?

Těžko říci. Teď bude chtít trenér vykřesat maximum. Uvidíme, když můj konkurent nebude hrát dobře, tak jestli mi bude věřit. To se uvidí.

V čem se váš tým změnil oproti minulému roku?

Jen minimálně. Zapracovali jsme ale trochu na jiném stylu v rámci trénování. Hodně jedeme v posilovně, chodíme tam třikrát až čtyřikrát týdně, což loni třeba nebylo. Ale takový je jihoamerický styl, jelikož kondiční trenér je také Argentinec a působí jako kondiční trenér argentinské reprezentace. Nezvedáme moc těžké váhy. To je pro mě nové, protože já byl zvyklý spíše jezdit na sílu.

Jinak jste v Polsku spokojený?

Ano, jsem spokojený. Je to blízko hranic Česka, v podstatě za rohem.

Jaký je pro vás výhled na příští sezonu?

Mám tu smlouvu na příští rok ještě. Nabídky sice dostávám, ty ale teď neřeším, soustředím se na konec sezony.

A jak to máte s národním týmem? Počítáte letos s účastí?

Ano, mám v plánu. Ale tím, že končíme 20. května, tak jsme se domluvili s trenérem Novákem, že se mnou bude počítat asi až na druhou půlku. Mám navíc nějaké zdravotní věci, které potřebuji vyřešit. Za normálních okolností bych se mohl připojit totiž až v půlce června, což by nemělo moc význam. Takže jsme si řekli, že se kdyžtak připojím, když bude potřeba a budu zdravotně ready. A pokud budu v nominaci, tak se určitě zapojím v druhé půlce přípravy, což bude příprava na ME a na olympijskou kvalifikaci.

 

Autor: Jiří Uhlíř, foto Jastrzebski Wegiel, CEV