Ohlédnutí za Mistrovstvím ČR kadetů očima Michala Provazníka za ŠSK Beskydy

Po čtyřech dnech bojů o titul kadetského Mistra ČR jsme se v pondělí všichni vzbudili a zjistili, že už to je za námi. Bylo to hektické, bylo to rychlé, ale uteklo to jako voda. S potěšením musím konstatovat, že celá akce dopadla s ohledem na to, kolik času a prostředků bylo na přípravu, dle mého soudu na výbornou. Navíc jsem si ověřil, že v klubu funguje skvělý tým, který ode mě dostal zadání, jak bych si to představoval, a víc jsem se téměř nemusel starat. S radostí jsem všechny pozval na závěrečnou „afterparty“, která však měla vzhledem k nashromážděné únavě velmi krátké trvání.

(13152/provaznik.jpg)

Celá akce se konala premiérově, čili bez jakéhokoliv nasměrování, bez předchozí předlohy toho, jak by to vlastně mělo vypadat. Celou akci jsme tedy zorganizovali tak, jak jsme si představovali, že by měla vypadat. Poděkování patří Českému volejbalovému svazu, který dal klubu důvěru a relativně volnou ruku.  Ačkoliv jsme se v průběhu turnaje i přes veškerou snahu nevyvarovali chyb, snažili jsme se je všechny co nejlépe a nejrychleji napravit a vyřešit, což se nám doufám podařilo ke spokojenosti všech. Doufám, že průběh turnaje vyhovoval i zúčastnivším se klubům, alespoň co se organizace týká, protože výsledkově samozřejmě nemohou být spokojeni všichni. Věřím, že i trenéři reprezentačních týmů dostali to, pro co sem přijeli. Viděli nejen své svěřence, ale třeba objevili někoho nového, zajímavého. Jsem také moc rád, že jsem se po večerech mohl sejít s trenéry a neformálně s nimi pohovořit o tom, jak to chodí u nich v klubech, jak oni řeší některé situace, jak k nim přistupují a jsem jim velmi vděčný za to, že toto srovnání mám. Rádi se pojedeme podívat za 14 dní do Brna na juniorské finále, abychom nasbírali další nové zkušenosti, případně „odkoukali“ to dobré, co funguje.

Samozřejmě, že vždycky je co zlepšovat a i já vidím, že některé věci nebyly zcela dotažené, nebo že jsme na některé drobnosti zapomněli. Za sebe mohu říct, že cítím jako dluh nedostatečné vyzdvihnutí sponzorů, kteří nám s celou akcí pomohli, na závěrečném ceremoniálu. Takže bych rád poděkoval zpětně alespoň touto formou několika důležitým lidem, firmám a institucím, bez kterých by se celá akce neuskutečnila.

Na prvním místě to je určitě Vávra Pečinka, bez jehož osobnosti a bez jeho firmy ANAJ by celý projekt ŠSK Beskydy ani nezačal ani nepokračoval. Dalším z těch, kterým patří dík, je náš dlouholetý partner Střední průmyslová škola, kde má náš klub základnu, dále město Frýdek-Místek, jehož vedení nám i přes tak krátkou dobu, kterou jsme měli na realizaci, dokázalo pružně zajistit podporu, abychom mohli uspořádat akci na důstojné republikové úrovni. Stejná slova díků patří Moravskoslezskému kraji, který byl taktéž postaven do situace, kdy bylo potřeba rychlého jednání a rozhodování.

V neposlední řadě bych rád ocenil přístup významných osobností společenského a sportovního života, které si našly čas a zúčastnily se jak finálových bojů jako diváci, tak jako předávající cen nejlepším týmům a hráčům a dodali tak akci patřičného významu, který jí právem patří. Jmenovitě to byli pan Evžen Tošenovský, europoslanec a sám bývalý špičkový volejbalista, pan František Kopecký, místopředseda ČVS a bývalý reprezentant, který pomáhá volejbalovému dění v kraji, samozřejmě dále zástupce města Frýdek-Místek, primátor pan Michal Pobucký, který ukázal, že má ke sportu blízko a náměstek primátora pan Karel Deutscher, jež se ujal úvodního slova, pan Martin Tobiáš, ředitel SPŠ, za což jsme moc rádi, protože na vlastní oči viděl, že to, co se snažíme dělat v prostorách jeho školy má nějaký smysl a nějakou úroveň a doufám, že to přinese i zviditelnění školy v regionu. Nemohu samozřejmě opomenout zástupce ČVS v čele s panem Zdeňkem Haníkem, který, ačkoliv se nemohl zúčastnit závěrečného ceremoniálu, nás svou účastí podpořil, čehož si velmi vážíme. Nechyběl ani pan Robert Urbánek, místopředseda ČVS, pan Petr Juda, který tento šampionát de facto prosadil, a jehož zásluhou se turnaj mohl odehrát na Taraflexu, což bylo dle mého mínění jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem zažil, protože celková kultura, pocit a vjem ze zápasů byly úplně jiné, než kdybychom celý turnaj odehráli na standardním povrchu. Rádi jsme přivítali také pana Jiřího Zacha, trenéra mládežnické reprezentace a zástupce všech zúčastněných i nezúčastněných klubů, kteří se přijeli na šampionát podívat. No a vynechat nemůžu ani naše věrné fanoušky, rodiče, prarodiče, sourozence, přítelkyně a další podporovatele, kteří nám přišli povzbudit své favority.

Moc rád bych zmínil také jméno Milana Labašty, ke kterému jsme v průběhu turnaje našli – ač se to mnohým nemusí zdát možné – cestu a strávili s ním čtyři neuvěřitelné dny z našeho pohledu bez jediného problému a jako dlouholetí spolupracovníci. Dík patří i všem rozhodčím, kteří, jak jsem přesvědčen, pískali dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Svůj díl práce odvedl také Petr Vurbs, který aktuálně zařazoval informace a postřehy z dění na turnaji na stránky ČVS.

Kromě již zmíněných partnerů a sponzorů bych touto cestou a veřejně ještě jednou rád poděkoval týmu složenému z Miloslava Chrobáka, Alice Zemanové, Radky Drabinové, Hany Valové, Jardy Tomise, Michala Gilla a všech našich kluků, kteří se podíleli na chystání, úklidu, natáčení, komentování a dalších důležitých drobnostech a také našim nadějím z řad mladších žáků a Beskyďáčku, kteří byli podavači míčů na semifinálových a finálových zápasech.

Takže závěrem snad jen všem, kterým se u nás líbilo, i těm, kterým se u nás třeba nelíbilo, bych vzkázal, že se na ně budeme těšit za dva měsíce na finále MČR žáků, na kterém se pokusíme vytvořit minimálně stejně dobrou atmosféru, jakou – jak se domnívám – se nám podařilo vytvořit tady.

Ještě jednou díky všem!

Za ŠSK Beskydy Michal Provazník