Metodický dopis č. 12/2013 – Rostislav Vorálek

Postoje a přesuny ve volejbale - na detailech záleží

Metodický dopis podává informace o postojích a přesunech ve volejbale, jejich významu a ukazuje na možnosti praktických cvičení k jejich nácviku a tréninku.

Limitujícím faktorem provádění volejbalových činností je dovednost být včas na správném místě ve správném postoji.

Realizace jakékoliv činnosti je součástí určitého sledu dočasných situací. Jedná se o přípravu, následně průběh akce a návaznou činnost, což vyžaduje zaujímání řady postojů a provádění přesunů mezi nimi podle toho, jak hráč sleduje a hodnotí aktuální situaci na hřišti. Z tohoto důvodu je nutné jim v tréninku mládeže věnovat zvýšenou pozornost a zařazovat do tréninkových jednotek množství rychlostně – koordinačních cvičení.

Postoje

Před každou konkrétní činností, nebo při ní, zaujímá hráč postoj, který hraje významnou roli při účinném zahájení pohybu. Důležitým kritériem je vybudování návyku stabilizovaného a vyváženého postoje se správným postavením chodidel, držením paží a rukou ještě před kontaktem s míčem. Základem vyváženosti je umístění těžiště těla nad základnu, tj. prostor, který vymezují chodidla. Je-li těžiště nad tímto prostorem, je postoj stabilizovaný a vyvážený, manipulace s míčem není ovlivňována nestabilitou postoje. Ve volejbale rozlišujeme postoj (tzv. volejbalový střeh) vysoký, střední a nízký.

Vysoký postoj

Vysoký postoj se nejčastěji používá při blokování. Popis: Hráč má nohy mírně pokrčené v kolenou, hmotnost těla spočívá na přední části chodidel, která jsou od sebe přibližně na šíři ramen. Trup je vzpřímený, nepatrně předkloněný. Hlava je zvednutá, aby oči mohly sledovat míč. Paže jsou v loktech ohnuté, předloktí je souběžné s rovinou těla, ruce ve výši ramen, dlaně otočené směrem od těla a prsty volně roztažené (obr. 1).

Střední postoj

Střední postoj se používá především při přihrávce a obraně v poli - vybírání. Popis: Hráč má nohy pokrčené v kolenou, hmotnost těla spočívá na předních částech chodidel. Obě nohy jsou od sebe na vzdálenost o něco větší, než je šířka ramen a jsou v jedné rovině, nebo je jedna předsunutá. Toto předsunutí vyplývá z postavení hráče na hřišti. Trup je mírně předkloněn, hlava je zvednutá, aby oči mohly sledovat míč. Paže jsou před tělem, mírně ohnuté v loktech. Předloktí jsou přibližně ve výšce boků a směřují dlaněmi nahoru a dovnitř (obr. 2).

Nízký postoj

Nízký postoj se používá převážně při obranné činnosti v poli - vybírání. Tento postoj umožňuje hrát míče velmi nízko nad zemí, což přináší prodloužení dráhy letu míče a tím i prodloužení použitelné reakční doby hráče. Popis: Hráč má nohy výrazně pokrčeny v kolenou. Hmotnost těla spočívá na předních částech chodidel. Nohy jsou široce rozkročené a jsou v jedné rovině, nebo je jedna předsunutá před druhou - ze stejného důvodu jako je tomu u středního postoje. Trup je předkloněn, hlava vzpřímena, aby oči mohly sledovat míč. Paže jsou před tělem v loktech mírně ohnuté, předloktí vytočené od sebe a dlaně směřují šikmo vzhůru (obr. 3).

Celý článek si můžete přečíst ZDE.

Rostislav Vorálek