V dnešním dílu Trenérského notesu se blížeji podíváme na faktory, které ovlivňují koučování a vedení týmu z pohledu šesti faktorového modelu komunikace Lothara Linze.
Oblastí, v nichž trenér vykonává svoji činnost, je mnoho. Vedle samotného trénování je doslova klíčovou funkcí přímé působení na hráče. Ať už se jedná o komunikaci na tréninku, v utkání, time-outu či předzápasové poradě, je velmi důležité, jak tato komunikace probíhá. Nabízíme vám 6 faktorů, které tuto komunikace ovlivňují:
1) Vztah
To, jaký vztah k hráči máme, zásadně ovlivňuje způsob a výsledek komunikace. Pokud nás o pomoc či radu požádá člověk, kterého dlouhodobě nemůžeme vystát, bude naše reakce určitě jiná, než když nás osloví sličná usměvavá blondýnka. Nejen, že jinak reagujeme, ale dokonce i v rámci komunikaci můžeme „slyšet“ jiný obsah či zkresleně vysíláme či přijímáme informace.
Než se pustíme do komunikace s hráčem či týmem, tak si vztah musíme ujasnit. Tým i hráče bychom měli ujistit, respektive musí z nás cítit, že za nimi stojíme i třeba přesto, že jsme na ně naštvaní. Kritika či dokonce případné tresty musí probíhat ve věcné rovině. Hráče nikdy neponižujeme, ani netrestáme „odepřením lásky.“ To, že hráč zasmečoval do autu neznamená, že bychom ho měli přestat mít rádi, stejně tak nahrávačka, která vybrala špatné řešení není „úplně blbá“.
2) Obsah
Ve věcném obsahu nejvíce využijeme onu „poctivou trenéřinu“. Jedná se o to, co chceme skutečně hráči či týmu sdělit: například v tajmu kudy vést útok, při poradě distribuci soupeřova týmu po dobrém příjmu či opravu techniky při tréninku. I přesto, že se zpravidla jedná o zřejmou věc, měli bychom mít zcela jasno, jaké sdělení k hráči chceme vyslat.
V obecné rovině nám při přenosu pomůže, pokud:
Uvedené zásady musíme samozřejmě využívat na základě kontextu dané situace. Velmi důležitá je i zpětná vazba, abychom věděli, že hráči plně rozuměli obsahu sdělení a že vnímají. Především v emočně vypjatých situacích, který je v zápase, ale dokonce i při tréninku, celá řada, se vyplatí získat zpětnou vazbu. Může nám k tomu pomoci oční kontakt, souhlasné přikývnutí, či položená otázka.
3) Struktura
Ještě, než začneme mluvit, je nutné mít strukturu, čili vědět, co kdy chceme říct, především pokud jsme pod časovým tlakem. Na úvod bychom měli říct, o čem vlastně chceme mluvit („teď si rozebereme koncovku prvního setu“). Při delších proslovech (i třeba minutových) či pokud jsou hráči pod emočním tlakem či v „transu“ vždy zdůrazněme klíčové sdělení ať už slovním upozorněním (teď dávej pozor, toto je důležité), zopakováním důležité věty, oslovením konkrétního hráče, dotekem či názornou ukázkou.
4) Řeč
Protože slova jsou velmi často špatný převodník informací, musíme být opatrní při jejich výběru. Hráči nám musí rozumět. Proto se vyjadřujme jednoduše, používejme slova, kterým rozumí (především u dětí pozor na cizí slova, odbornou terminologii či akademickou mluvu).
Dobrým pomocníkem nám může být:
5) Čas
Pokud mluvíme s hráčem či k týmu, tak jsme vždy omezeni časem. Někdy je pro nás omezujícím faktorem pozornost hráčů – čím mladší hráče a čím složitější téma hovoru máme, tím kratší dobu můžeme mluvit. Druhým omezujícím faktorem jsou vnější podmínky. Ať už se jedná o pravidla (čas mezi sety, při tajmu) či o například drahocenný čas na tréninku, je nutné vždy s těmito omezením dopředu počítat.
6) Emoce
Emoce do sportu patří! Právě při sportu zažíváme radost, smutek, strach i třeba frustraci. Trenér však s emocemi musí pracovat. Jak u sebe, tak u hráčů. Na příkladu si ukážeme dva extrémní přístupy: první trenér „žije se svým týmem“. Umí ho vyhecovat, „zblbnout“ i uklidnit. Věcný obsah i odbornost mu třeba i chybí, ale hráči za trenérem jdou. Ve druhém případě je vzdělaný a erudovaný trenér, který je ale příliš klidný a monotónní, neumí u hráčů probudit vášeň ani zapálení. Nemůžeme říct, že jeden trenér je lepší nebo horší. Oba mají svou cenu. V praxi je potřeba uplatnění kombinace obou. Trenér by si měl také uvědomit, ve které složce je silnější, na které naopak zapracovat. Rychlým pomocníkem může být i kolega, který „nás zastoupí“ právě v tom, co nám chybí.
Autor: Ondřej Foltýn
Zdroj: Lothar Linz: Úspěšné koučování týmu, Praha, 2016
čtvrtfinále: Mol / Sørum (NOR) – Perusič / Schweiner 2:1 (21:17, 23:21, 15:12)
Perušič / Schweiner – van de Velde / Immers (NED) 0:2 (21:23, 21:19), Perušič / Schweiner - George / Andre (BRA) 2:0 (21:17, 21:16)
Perušič / Schweiner – Brouwer / Meeuwsen (NED) 2:1 (18:21, 21:17, 15:12)
dívky finále: Česko – Polsko 2:1 (10:15, 15:13, 15:7) semifinále: Česko – Turecko 2 2:1 (15:4, 13:15, 15:8) chlapci finále: Česko – Polsko...
dívky: Gruzie 1 – Česko 0:2 (6:15, 8:15), Česko – Rumunsko 2:0 (15:8, 15:5) chlapci: Turecko 2 – Česko 1:2 (10:15, 15:9, 8:15)
chlapci: Česko – Gruzie 2 2:0 (15:12, 15:12), Česko – Bulharsko 2:0 (15:13, 15:13) dívky: Česko – Polsko 2:1 (15:10, 12:15, 16:14), Česko –...