Abychom v tréninku, ale především v utkání, podali požadovaný výkon, musíme být na tento výkon správně „nabuzeni“. Často se po špatném výkonu setkáme s tvrzeními, že hráči nebyli dostatečně motivování nebo že byli naopak „přemotivováni“. Zpravidla však tím máme na mysli úroveň aktivace organismu sportovce.
V dnešním a příštím článku si postupně vysvětlíme, co je to aktivace a jaký má vliv na sportovní výkon, představíme si tři teorie aktivace a výkonu: hypotézu obráceného U, hypotézu individuálních zón optimálního fungování a převrácenou teorii.
Aktivací máme na mysli stav mobilizace a pohotovosti organismu k podání výkonu. Míra aktivace dosahuje různých stavů: od nízké aktivace, která je spojena se stavy „kómatu“ a ospalosti, přes nízkou, zvýšenou až velmi vysokou. Aktivace je regulována centrální nervovou soustavou a u každého sportovce je optimální výše aktivace individuální. Bylo by tedy chybou považovat vztah mezi výkonem a aktivací za lineární (tedy čím vyšší aktivace, tím lepší výkon). Míru aktivace také ovlivňuje soutěžní situace (např. trénink či finále MS), motivace sportovce, vnější prostředí, ale i například charakter sportovního odvětví.
Vysoká úroveň aktivace se projevuje:
Hypotéza obráceného U vychází z Yerkes – Dodsonova zákonu, který zjednodušeně tvrdí, že nejlepší výkon podává hráč při optimální míře aktivace. Pokud je aktivace nízká, je nízký i výkon. Postupně rostoucí míra aktivace vede ke zlepšení výkonu. Tento růst však netrvá do nekonečna, ale při určité hodnotě je tato míra škodlivá a vede ke snížení výkonu. Laicky tento stav můžeme nazvat přemotivovaností.
Křivka obráceného U je sice obecně platná, ale v praxi je vhodné ji alespoň částečně individualizovat. Poměr míry aktivace a výkonu je ovlivněn:
1) individuálními rozdíly:
2) složitostí úkolu:
Pro podání optimálního výkonu je tedy podle teorie obráceného U nutné, aby byl hráč na výkon správně „nabuzen“. Optimální míra aktivace je určena individualitou každého hráče a charakterem sportovního výkonu.
Autor: Ing. Ondřej Foltýn
Literatura: Dovalil J. a kol., Lexikon sportovního výkonu, Karolinum (2008), Tod D., Thatcher J., Rahman R., Psychologie sportu, Grada (2012), Schmidt R. A., Lee T. D., Motorické učení a výkon, Mladá Fronta (2019)
čtvrtfinále: Mol / Sørum (NOR) – Perusič / Schweiner 2:1 (21:17, 23:21, 15:12)
Perušič / Schweiner – van de Velde / Immers (NED) 0:2 (21:23, 21:19), Perušič / Schweiner - George / Andre (BRA) 2:0 (21:17, 21:16)
Perušič / Schweiner – Brouwer / Meeuwsen (NED) 2:1 (18:21, 21:17, 15:12)
dívky finále: Česko – Polsko 2:1 (10:15, 15:13, 15:7) semifinále: Česko – Turecko 2 2:1 (15:4, 13:15, 15:8) chlapci finále: Česko – Polsko...
dívky: Gruzie 1 – Česko 0:2 (6:15, 8:15), Česko – Rumunsko 2:0 (15:8, 15:5) chlapci: Turecko 2 – Česko 1:2 (10:15, 15:9, 8:15)
chlapci: Česko – Gruzie 2 2:0 (15:12, 15:12), Česko – Bulharsko 2:0 (15:13, 15:13) dívky: Česko – Polsko 2:1 (15:10, 12:15, 16:14), Česko –...