ME U20 v beachvolejbale očima Přemysla Kubaly

Nedávno skončené ME U20, které hostil brněnský Sokolák, hodnotí manažer mládežnické reprezentace a bývalý olympionik Přemysl Kubala.

Před zahájením domácího šampionátu ME U20 jsme měli, s ohledem na dosavadní výsledky a předvedenou hru našich mládežnických týmů v české tour, docela velká očekávání, protože některé týmy udělaly během roku velmi výrazný výkonnostní posun. Pár dnů před zahájením ME jsme však dostali těžkou ránu pod pás jménem Covid-19 a na základě pozitivních testů u některých hráčů jsme museli změnit složení hned tří týmů, což se pochopitelně odrazilo na jejich výkonu, protože souhra je v beachvolejbale a zvláště v tom mládežnickém naprostý základ. Z šestice týmů tak zbyly pouze dva, které spolu dlouhodobě hrají a trénují.

U chlapců to byla dvojice Semerád / Šépka, letos bronzový tým na MČR dospělých, která potvrdila na šampionátu nejlepší výkonnost ze všech českých dvojic a i přes prohru v osmifinále s pozdějšími finalisty z Německa, na mě tato dvojice udělala nejlepší dojem. Tento tým vznikl po skončení loňské sezóny na doporučení vedení úseku beachvolejbalu zodpovědného za reprezentaci. Je složen z hráčů dvou různých klubů a jsme velmi rádi, že se nám tento tah vyplatil a že se kluby mezi sebou dokážou domluvit na spolupráci.

Všeobecně se dá říct, že se v mužské části prosadily týmy složené z typického vysokého blokaře a specialisty na obranu v poli. Až na výjimky kluci nahrávají naprosto precizně prsty a dominuje tvrdý útok. Technicky jsou hráči první čtyřky v Evropě rovněž velmi slušně vybaveni. 

U dívek zanechala nejvýraznější stopu dvojice Honzovičová / Šulcová šestým místem, kterým děvčata vybojovala spot pro ČR na mistrovství světa do 21 let, které proběhne v průběhu příštího roku. Tento tým těžil především ze své dlouholeté spolupráce a „šestkového“ pojetí beachvolejbalu a opět se ukazuje, jak je souhra dvou hráčů důležitá. 

Tak jako u chlapců, tak i u dívek první čtyřky převažuje nahrávka prsty a hrozba velmi tvrdého úderu. Výjimku snad tvoří jen vítězný tým Lotyšek, které svůj úspěch postavily na mimořádných atletických schopnostech a na „ball controllu“, zvláště pak v obranné činnosti v poli a i přes svůj výškový handicap dokázaly tento turnaj ovládnout. Zda to bude stačit i do budoucna ukáže až čas, ale naprosto se zde ukázala krása ženského sportu, který smazává nejrůznější rozdíly, a to nejen výškové.

Autor: Přemysl Kubala – manažer reprezentace mládeže, foto CEV