Historie - ČTYŘICÁTÁ LÉTA

Další rozmach volejbalu v Československu tlumí druhá světová válka. V listopadu 1939 jsou uzavřeny české vysoké školy a zanikají střediska Vysokoškolského sportu. V říjnu 1941 je zrušen Sokol, slavné sokolské týmy nalézají azyl v tradičních sportovních klubech a dál sbírají protektorátní mistrovské tituly. Po skončení války dochází v březnu 1946 k rozdělení dosud společného volejbalového a basketbalového svazu na dva samostatné svazy a funkcionáři Československého volejbalového svazu (ČSVS) se podílejí na ustavení FIVB v Paříži v roce 1947. V tomto roce získávají naši volejbalisté v tomto městě titul Akademických mistrů světa a v roce 1948 v Římě první titul Mistrů Evropy. V roce 1949 hostí pražská Štvanice společné I. Mistrovství Evropy žen a I. Mistrovství světa mužů a na šampionátech získávají oba naše výběry stříbrné medaile po jediných prohrách s vítěznými celky SSSR.

40 léta

1940

Naposledy se konají Přebory ČOS a v obou kategoriích vítězí plzeňské týmy - v mužích Sokol Plzeň V. a v ženách Sokol Plzeň I. Tento ženský tým vítězí i na svazovém Mistrovství protektorátu Čechy - Morava, v mužích získává titul Sokol Vysočany.

1941

S odůvodněním zapojení členů Sokola do odbojové činnosti dochází v říjnu k likvidacím této organizace, ČOS a sokolské jednoty jsou rozpuštěny a jejich majetek nacisty zkonfiskován. Slavné volejbalové týmy Sokola přecházejí do „ilegality“ pod okupanty tolerované sportovní kluby a dál sbírají vavříny na protektorátních mistrovstvích ČVBS. V mužích získává prvenství pražský SK Philips (dosud Sokol Vysočany), v ženách SK Viktoria Plzeň (kde se sešly týmy žen Sokola Plzeň I. a mužů Plzně V.).

1942

Mistry protektorátu Čechy - Morava se v obou kategoriích stávají celky SK Viktoria Plzeň.

1943

V rámci finále mistrovství Čech a Moravy mužů ve Zlíně testuje tým lékařů Baťovy nemocnice tělesnou zdatnost účastníků turnaje. Zadavatelem úkolu je ČVBS s cílem vyvrátit na veřejnosti stále přetrvávající názor o malé fyzické zátěži volejbalistů a jeho víceméně jen rekreačním charakteru. Před zahájením turnaje hráči absolvují klinické vyšetření a v průběhu hry zátěžové kardiologické testy. Výsledky jsou zveřejněny až po válce s resumé, že volejbal je ve vrcholovém provedení fyziologicky stejně náročnou hrou, jako jiné kolektivní olympijské sporty. Mistrovský titul získávají muži SK Philips, v ženách obhajuje SK Viktoria Plzeň.

1944

Represe po atentátu na říšského protektora R. Heydricha v předchozím roce s sebou přinášejí omezení volného pohybu osob a pouze v Čechách je rozehráno mistrovství mužů formou dlouhodobé soutěže za účasti 12 nejlepších týmů. Po 7 odehraných kolech je i tato soutěž zrušena a mistrem protektorátu jsou dodatečně vyhlášeni volejbalisté SK Pardubice (Sokola Pardubice I. v ilegalitě), kteří v odehraných sedmi zápasech ani jednou neprohráli.

1945

Jak uvedeno v deníku Mladá fronta z 29. května, první velkou volejbalovou akcí v osvobozené vlasti se stává turnaj, uspořádaný Národním tělovýchovným výborem Prahy XIV ve spolupráci s SK JAWA. V kategorii mužů vítězí AC Sparta, v kategorii žen SK Slavia. Finále obnoveného svazového Mistrovství ČSR mužů se koná v říjnu ve Zlíně (vítězem SK Philips) a žen v Prostějově (vítězem tým SK Zaměstnanci m. Prahy).

1946

Rozhodnutím březnové valné hromady ČVBS dochází k rozdělení svazu na dva samostatné celky a ustavení Českého volleyballového svazu (dále ČVS). Dalším úspěšným krokem se stává dohoda se slovenským svazem a vznik prozatímního Československého volejbalového ústředí. V srpnu je na kurtech Sokola Královské Vinohrady sehráno první poválečné mezistátní utkání mužů ČSR - Francie, ve kterém náš výběr vítězí hladce 3:0. V předvečer utkání 26. srpna dochází k památné schůzce zástupců volejbalových svazů ČSR, Francie a Polska v zasedací síni smíchovského Staropramenu se závěrečným podpisem dohody o ustavení mezinárodní volejbalové federace FIVB.

1947

V dubnu se v Paříži koná ustavující kongres FIVB, mezi 14 zakládajícími národními svazy je ČVS a jeho předseda Jiří Havel se stává jedním ze dvou zástupců (viceprezidentů) P. Libauda z Francie, kongresem postaveného do čela FIVB. V rámci I. Světového festivalu mládeže a studentstva v Praze na přelomu července a srpna se koná na Štvanici mezinárodní turnaj mužů, v jehož finále se volejbalisté ČSR poprvé setkávají s týmem SSSR a prohrávají po boji 1:2 na sety. V srpnu se v Paříži konají první poválečné, v pořadí IX. Světové akademické letní hry (dále SALH), na kterých náš vysokoškolský výběr získává ve slabé konkurenci družstev Egypta, Francie a Libanonu beze ztráty setu titul Akademických mistrů světa. V říjnu absolvuje výběr mužů ČSR čtrnáctidenní zájezd do Francie a Alžíru, při kterém absolvuje 5 vítězných zápasů.

1948

V tomto roce dochází ke sjednocení tělovýchovy a sportu v Československu, které je po únorovém politickém puči již pod komunistickým vedením. Dosavadní tělovýchovné organizace a spolky jsou zrušeny, jejich majetek a členská základna jsou převedeny na ČOS a z ČVS se stává Ústředí odbíjené ČOS. V červenci mají Pražané možnost shlédnout atraktivní mezistátní utkání mužů ČSR - USA. Hraje se na ještě nezastřešeném Zimním stadionu pražské Štvanice a s podporou 6 tisíc diváků naši reprezentanti vítězí po boji 3:1. Podle tiskových zpráv díky lepší technice a razantnějšímu útoku. V září startují obě naše reprezentace na Balkánsko-středoevropských hrách v Sofii. Obě mají stejné soupeře v celcích Bulharska, Jugoslávie, Maďarska, Polska a Rumunska, nad kterými vítězí se ztrátou jediného setu družstva žen s Polskem. V září probíhá v Římě I. Mistrovství Evropy mužů, na kterém startuje 6 zemí a z východní Evropy překvapivě jenom naši volejbalisté. Hladce 3:0 poráží postupně Nizozemce, Portugalce, Francouze, Belgičany a Italy a získávají první titul Mistrů Evropy. V říjnu zakládá Armádní sokolský výbor ČOS v Praze výběrový Armádní tělocvičný klub (dále ATK), ve kterém jsou soustředěni nejlepší sportovci z řad vojáků základní služby a ustaven je i výběrový celek volejbalistů.

1949

V srpnu hostí Budapešť druhý Světový festival mládeže a studentstva, jehož součástí se po dohodě organizátorů stávají jubilejní X. SALH s volejbalovým turnajem. Startuje na něm po 5 týmech mužů a žen, naše akademické výběry získávají stříbrné medaile po prohrách s reprezentanty SSSR. Společnou premiéru I. Mistrovství světa mužů a I. Mistrovství Evropy žen hostí v září Zimní sta-dion pražské Štvanice. Početnému publiku (finálové boje sleduje 14 tisíc diváků) se představuje 10 družstev v kategorii mužů a 7 v kategorii žen. Hraje se ještě bez kvalifikací, pouze na základě došlých přihlášek a ty i v případě světového šampionátu mužů zasílají pouze evropské státy. Oba tituly získávají celky SSSR po finálových výhrách nad našimi celky: v případě mužů v poměru 3:1, v případě žen 3:0. Stínem šampionátů se stává neudělení vstupních víz jugoslávské výpravě, důvody jsou ryze politické (předchozí vyloučení Jugoslávie z mezinárodní Komunistické internacionály za „neochotu“ podřídit se diktátu SSSR) a šampionát je rozehrán až po hlasování delegátů kongresu FIVB díky převaze hlasů zástupců států tzv. lidově-demokratického zřízení, tedy již v područí SSSR.

Autor: Zdeněk Vrbenský

 
© ČVS 2015-2018