Italští trenéři k evropským reprezentacím

O názor celkový názor na probíhající kvalifikaci jsme požádali také vynikajícího trenéra žen, Mirka ČADU - zde je.

Při olympijské kvalifikaci s účastí 8 družstev je jednou ze zajímavostí, že se u družstev prosazují italští trenéři: Rusko (Caprara), SRN (Guiletti), Polsko (Bonnita) a Turecko (Chiapinni).

Samozřejmě se nabízí otázka proč:

• nejlepší hráčky nejen Evropy hrají v Itálii,
• nejkvalitnější trénink, do kterého trenéři přenášejí nejrychleji prvky mužského volejbalu, probíhá v Itálii,
• využívání nejmodernější techniky při statistice, posilování, přenášení poznatků z různých vědních oborů,
• hráčky vracející se do svých reprezentací vyžadují úroveň tréninkového procesu jako v Itálii a pokud není kouč dostatečně připraven, vystoupí proti němu,
• italští trenéři na sobě nejvíce pracují, pídí se po nových poznatcích.

A nyní k samotné kvalifikaci.

Pro mě je největším favoritem Rusko. Obrovské penzum práce zde odvedl trenér Caprara, který změnil po svém příchodu vše. Družstvo se vždy pyšnilo výborným útokem a blokem, pro které mělo vynikající výškové předpoklady, ale špatně přihrávalo. Nejlepší hráčku nejen Evropy Sokolovou (Kilič) přesunul z postu diagonální hráčky na smeč a 202 cm vysokou Gamovou ze smeče na diagonální hráčku. Místo Godiny, která také špatně přihrává, nominoval 188 cm vysokou smečařku Safronovou. V útoku hráčky zrychlily ve všech sledech – tam je patrná největší změna – a spolu s vynikajícím blokem se staly největším favoritem kvalifikace.

Velice dobře hrají Polky, vedené Bonnitou. Tomu se podařilo přesvědčit k reprezentaci nejlepší domácí smečařku Baraňskou, která nahradila Swienievicz a určitě to byl nový impuls pro družstvo. Spolu s ní patří k oporám nejlepší polská volejbalistka Skowronska, dále Glinka a vsadil na mladou nahrávačku Sadurek, která nahradila Belčik.

Domácí Němky využily po sedmi letech služeb smečařky Pachale – v tom, že změnila názor na účast v reprezentaci sehrál zcela určitě velkou roli příchod trenéra Guilettiho. Druhou změnou u Němek byl přesun smečařky Grün na post diagonální hráčky, což družstvu také prospělo. Na nahrávce je stále nejlepší zkušená Weiss.

Holandsko hraje v posledních třech letech ve stejném složení, bylo vynikající v Grand Prix, nevyšla jim Evropa a vzhledem k tomu, že jsou v centralizované přípravě, kde mají vytvořeny vynikající podmínky, toto družstvo patřilo k favoritkám. Začátek to ale nepotvrdil a po prohře s Tureckem se asi vyřadilo za hry o postup. Výkony Flier v útoku a při smečovaném podání nestačí nahradit slabší přihrávku celého družstva, ve kterém se nemůže plně využít v útoku blokařka Visser.

Rumunsko je velkým překvapením předkvalifikace, kde se dostalo přes Bulharky, které hrály v domácím prostředí. Po šesti letech bojkotu reprezentace se vrátily Turlea, Butnaru a Nucu, tzn. hráčky hrající v italské A1. Rumunská federace jim pohrozila zaplacením vysokého transferu a hráčky přehodnotily svoji účast v reprezentaci. V utkání se Srbskem již vedly 2:0 a chybělo málo k obrovskému překvapení.

Srbsko stojí a padá s výkonem smečařky Nikolič, která odešla z Itálie do Japonska a stále patří k nejlepším evropským smečařkám. Další výbornou hráčkou je blokařka Čitakovič, která má zkušenosti z Itálie, Japonska i Turecka. Její útok za hlavou patří k nejrychlejším na světě.

Nejvíce změn se událo u hráček Turecka, vedených Italem Chiappinim. Nehrají dlouholeté opory nahrávačka Bahar, diagonální hráčka Neslihan, bez kterých nesehrály v minulosti Turkyně ani přátelské utkání. Svým vítězstvím nad Holandskem ukázaly, že stále patří k evropské špičce.

Chorvatsko disponuje mladým celkem, ve kterém se prosazuje smečovaným podáním a výborným útokem Popovič.

Návratem Žukové získala Ukrajina jistotu a zkušenosti na nahrávce, ale trpí nevyrovnanou hrou smečařek. Družstvu chybí několik opor z dřívějška, takže nepatří k favoritům kvalifikace.

Závěrem bych chtěl říct, že družstva se velice vyrovnávají, jsme svědky zrychlení hry v útoku, dominuje skákané plachtící podání, smečované podání dávají hráčky se zvládnutou technikou s minimem chyb. Blokování ze středu je u nejlepších družstev samozřejmostí, útok zadních hráček je nejčastější ze zóny VI.

PaedDr. Miroslav ČADA