Gratulace dubnovým jubilantům z řad osobností českého volejbalu ... 2016

S ohledem na větší kumulaci „aprílových“ jubilantů z řad osobností českého volejbalu rozdělujeme ohlédnutí na dvě části. Část první věnujeme trojici osobností, které jsou ještě mezi námi a můžeme jim k jejich významným životním jubileum popřát především pevné zdraví, pohodu a uspokojení ze všech současných aktivit a koníčků. První z jubilantů patří mezi známé osobností Brna, kde dlouhé roky působil jako trenér a funkcionář. Další dvojicí tvoří úspěšní reprezentanti a olympionici - držitelé medailí z Mistrovství Evropy 1967 a účastníci mexické olympiády v roce 1968. V další části se ohlédneme za osobnostmi, které nás již opustily, ale na jejichž úspěchy a zásluhy bychom neměli zapomenout.

---

85 let doc. PhDr. Vladimíra Sobotky, CSc. (*6. 4. 1931), Čestného člena ČVS a osobnosti Galerie funkcionářů Síně slávy českého volejbalu.

Rodák z Jičína, povoláním středoškolský profesor tělesné výchovy, češtiny a ruštiny, který po absolvování pedagogické a filosofické fakulty Masarykovy univerzity zůstal a dosud žije v Brně. V letech 1953-1981 působil jako odborný asistent Katedry tělesné výchovy (KTV) při Vojenské technické akademii (VTA), později přejmenované na Vojenskou akademii Antonína Zápotockého (VAAZ). V roce 1982 přešel na KTV Pedagogické fakulty MU, kde vyučoval specializaci „volejbal“ do roku 2001 (svých 70 let). Za bezmála 50 let své pedagogické činnosti se podílel na výchově stovek volejbalistů všech výkonnostních úrovní, které pro tento sport v době jejich studia v Brně dokázal pro volejbal získat.

Se sportem začínal po válce v Sokole Velké Meziříčí a kromě klasické sokolské gymnastiky se věnoval závodně lehké atletice (skok daleký a trojskok) a rekreačně volejbalu. V rámci VŠ studia získal znalosti ve všech oblastech sportu a v roce 1952 zahájil svou trenérskou činnost u volejbalového družstva žen PedF MU. Počínaje rokem 1953 se začal věnovat družstvu mužů VTA resp. VAAZ, složenému ze studentů a vojáků základní služby. Do roku 1960 s nimi ještě sám hrál, později své svěřence v roli trenéra dovedl z KP do II. ligy a po roce 1969 s nimi startoval také v nově vzniklé české národní lize. Mezi jeho svěřenci byla řada později známých ligových hráčů – mj. reprezentant a olympionik Milan Vápenka. V letech 1982-2000 vedl výběry volejbalistů Univerzity Brno při domácích akademických hrách a univerziádách s několika prvenstvími.

Byl aktivním rozhodčím II. třídy a držitelem trenérské „jedničky“. Od roku 1966 působil při KVS jako školitel trenérů II. třídy a v letech 1994-2001 krajská školení trenérů organizoval. Byl také členem Metodické komise Českého VVS a autorem okolo 40 odborných statí z oblasti metodiky TV a volejbalu. Byl předsedou oddílu a členem výboru VSK Univerzita Brno, předsedou MV ČVS Brno a dlouholetým organizátorem brněnské Velké ceny, členem Komise společenského významu a předsedou Revizní komise Jihomoravského KSV a v letech 1978-84 členem výboru Českého volejbalového svazu.

Volejbalisté Dukly VAAZ Brno v roce 1968, nalevo stojí trenér Sobotka, z později známých ligových hráčů např. Ivan Dostál (č. 2), Zdeněk Ovesný (č. 3) nebo Jindra Hejda (č. 5).

Na snímku z roku 1973 trenér Sobotka s další generací volejbalistů VAAZ, dole uprostřed s míčem Pavel Třešňák – o čtvrtstoletí později trenér mužské reprezentace ČR.

---

75 let Jiřího Svobody (*19. 4. 1941), Mistra sportu, osobnosti Síně slávy českého volejbalu a člena Klubu českých olympioniků.

Rodák ze Zubří u Rožnova p. Radhoštěm, kterého k volejbalu přivedl otec a starší bratr. Začínal ve Vedryni jako žák, pokračoval jako dorostenec v Rožnově (při studiu průmyslovky) a přes družstva mužů Frenštátu, Třince a Českého Těšína se propracoval až do prvoligových Vítkovic. Základní vojenskou službu absolvoval bez volejbalu, po vojně hrál v letech 1962-71 za VŽKG se ziskem mistrovského titulu v roce 1968.

Reprezentační dres v roli nahrávače oblékl poprvé v roce 1963 v B-týmu ČSSR, o rok později již byl zařazen do širšího výběru A-týmu, se kterým absolvoval přípravou na OH 1964 i na pražské MS 1966. Zahrál si na I. ročníku Poháru světa v Polsku v roce 1965 (3. místo), z ME 1967 v Turecku si přivezl stříbrnou medaili a z OH 1968 medaili bronzovou. Po mexické olympiádě využil možnosti zahraničního angažmá a v sezoně 1968/69 se stal s týmem Parmy mistrem Itálie. Po návratu přijal nabídku Aera Odolena Voda, za které hrál v letech 1971-76 se ziskem dvou titulů vicemistra v letech 1974-75. S reprezentací se rozloučil v roce 1975 startem na ME v Jugoslávii (6. místo) a v sezoně 1976/77 si podruhé zahrál italskou sérii A1 v Torinu (4. místo).

V letech 1981-87 byl asistentem trenéra Evžena Kroba u mužů Aera Odolena Voda s návratem družstva do extraligy v roce 1982 a ziskem mistrovského titulu v roce 1987. Dodejme, že s kvalifikací trenéra I. třídy po dálkovém studiu na pražské FTVS. Trenérské zkušenosti z Odolky využil při následných angažmá v Itálii jako trenér mužů a juniorů Belluna (1987-91) a juniorů Reviga (1991/92). První foto oslavence v záhlaví je z 80. let - dob trenérského působení, druhé z roku 2008 ze setkání volejbalových olympioniků v Dobřichovicích. Portréty doplňujeme několika snímky z jeho úspěšné kariéry.

Širší kádr volejbalistů ČSSR v přípravě před MS 1966 v Praze. V horní řadě zleva sedící Schenk a Golian, stojící trenér Matiášek, Kop, Šmídl, Groessl, Koudelka, Petlák a vedoucí Benda. Dole zleva sedící Perušič, Svoboda, Labuda, Mozr, Procházka, Musil, Smolka a masér Knížek. Procházka se Svobodou se do závěrečné dvanáctky pro šampionát nedostali.

Mistři ČSSR pro rok 1968 – volejbalisté VŽKG Ostrava. Zleva stojí vedoucí Vrba, Kubečka, Sokol, Tomáš, Kožuch, Potempa a lékař Novotný, dole zleva Kudláček, hrající trenér Volný, Jakubíček, Koutný a Svoboda.

Nejcennější trofejí jubilantovy hráčské kariéry se stala bronzová medaile z OH 1968 v Mexico City. Na snímku kompletní tým ČSSR, zleva stojí asistent trenéra Kaplan, Musil, Sokol, Petlák, Koudelka, Procházka, Golian a trenér Matiášek, v podřepu zleva Groessl, Smolka, Svoboda, Kop, Schenk a Zajíček.

Mistrovský celek Aera Odolena Voda v roce 1987. Zleva stojí trenér Krob, jeho druhý asistent Nekola, Mařík, Hacaperka, Vývoda, Bárta, Bláha, Zita, Kaláb, první asistent trenéra Svoboda a vedoucí Tichý. V podřepu zleva Váša, Koutecký, Mach, Džavoronok, Rajský, Jar. Novák, bratři Ivan a Jan Melicharovi, Kopsa a masér Štamfest.

---

75 let Věry Hrabákové roz. Derflové (*27. 4. 1941), Mistryně sportu, osobnosti Síně slávy českého volejbalu a členky Klubu českých olympioniků.

Přestože se narodila v Praze, dětství a mládí prožila v Prostějově, kam se rodina Derflových v roce 1950 přestěhovala. Oba rodiče byli zapálenými členy Sokoly a tak všechny své čtyři dcery vedly odmala ke sportu. V Sokole získala Věrka všestrannou tělesnou přípravu, volejbal začala hrát na střední škole a od roku 1956 závodně za družstvo dorostenek OP Prostějov u trenéra Aloise Doseděla. Od roku 1958 byla členkou výběru juniorek ČSR a o rok později již hrála II. ligu za ženy OP. Její spoluhráčkou a prvním volejbalovým vzorem byla teta Božena Donthová roz. Cigrová – jedna z prvních poválečných reprezentantek ČSR se ziskem tří medailí z ME a MS. V roce 1962 se Věra vrátila do Prahy a získala hráčské angažmá v prvoligovém Dynamu Praha, resp. Slavii Praha od roku 1964, kdy byl klubu navrácen historický název. S týmem „sešívaných“ volejbalistek získala pod vedením trenéra Václava Rabana v letech 1962, 1963 a 1965 mistrovské tituly a v roce 1967 titul vicemistra. V roce 1974 přešla s trenérem Rabanem do Tatranu Střešovice, kterému v roce 1975 pomohla k zisku 2. místa za RH Praha a před Slávií UK Bratislava. V roce 1976 si zahrála II. ligu za Slavoj Praha a do roku 1998 hrála pro radost za „starší dámy“ Slavie Praha IPS pražský přebor.

Členkou ženské reprezentace ČSSR byla v letech 1962-68. Startovala postupně na MS 1962 v SSSR (5. místo), na ME 1963 v Rumunsku (6. místo), na ME 1967 v Turecku (bronzová medaile) a na OH 1968 v Mexiku (6. místo). V roce 1963 se s výběrem ČSSR podívala do Japonska se startem na předolympijském turnaji v Tokiu (4. místo) a exhibicemi v Hirošimě, Jokohamě a Ósace. Snímek první v záhlaví je z olympijského roku 1968 a druhý ze setkání volejbalových olympioniků v Dobřichovicích v listopadu 2008. Věrčinu hráčskou kariéru a úspěchy připomíná několik dalších snímků.

Na fotce z roku 1959 jsou hráčské opory OP Prostějov ve II. lize, ex-reprezentantka Božena Donthová a budoucí reprezentantka Věra Derflová.

V roce 1962 se stala jednou z úderných sil ligového týmu žen Dynama Praha, které hrálo v tradičních červeno-bílých dresech ještě před navrácením historického názvu klubu – Slavia Praha – v roce 1964. V přední řadě zleva vbíhající nahrávačka Běla Paclíková, Naďa Špelinová a Heda Mikulecká, v zadní řadě zleva Alena Ursínyová, vyčuhující Věra Derflová a Libuše Šormová.

Mistrovský celek Dynama Praha v roce 1963. Zleva stojí trenér Raban, Hadašová, Ursínyová, Derflová, Kofroňová a Mikulecká, dole zleva Synovcová, Menčíková, Šormová, Vinšová a Špelinová.

Volejbalistky ČSSR na olympiádě v Mexiku 1968 obsadily 6. místo v sestavě (nahoře zleva): Tichá, Široká, Bendeová, Štruncová, Šašková, Hrabáková a Vlasáková, dole zleva Mifková, Poláková, Senecká, Mazúrová a Štefková. Trenéry družstva byli Metoděj Mácha a Stanislav Šneberger.

 

Zdeněk Vrbenský

(15650)