Dnešní ohlédnutí patří zbývající trojici osobností, narozených v měsíci máji. Dva z nich slaví letos významná životní jubilea a přejeme jim hodně zdraví a pohody do dalších let. Ohlédnutí třetí patří legendě „zlaté éry čs. volejbalu“, která zemřela v emigraci a předčasně v pouhých 60 letech. Jedná se o uznávaného smečaře, který byl a pamětníky stále je považován za našeho nejvíce technicky vybaveného hráče. S výškou 186 cm vzbuzoval u našich největších soupeřů té doby (Sovětů, Rumunů či Bulharů) větší respekt, než dvoumetrový „zabiják“ Josef Tesař. Paleta jeho úderů byla mimořádně široká a problém mu nedělal ani sebelépe postavený blok. S tím si dokázal poradit vytlučením do autu, ulívkou či technickým sklepnutím do nekrytého prostoru soupeře.

65 let Pavla Řeřábka(*21. 5. 1952)
reprezentanta a olympionika - nejlepšího volejbalisty ČSSR roku 1981, reprezentačního a svazového trenéra - několikanásobného vítěze ankety o nejlepšího trenéra roku. Mistra sportu, osobnosti Síně slávy českého volejbalu a Síně slávy unie profesionálních trenérů ČOV.
Pražský rodák, absolvent elektrotechnické průmyslovky na Příkopech a dvou semestrů ČVUT FEL, původním povoláním projektant v ČKD. V letech 1976-84 státní zaměstnanec a od roku 1985 profesionální trenér. S volejbalem se seznámil na ZŠ Špitálská při hodinách TV a při cestách ze školy kolem vysočanského Tyršova cvičiště se stal pravidelným divákem a fanouškem prvoligových volejbalistek ČKD Praha. Po diváckých zážitcích při pražském MS mužů v roce 1966 vstoupil do družstva dorostenců Praga Praha v DL (trenér Ivo Temnyk). Od roku 1970 byl členem výběrů Prahy a juniorů ČSSR a začal pendlovat do družstva mužů Pragy ve II. lize (trenér Milan Purnoch). S nástupem na ČVUT hrál dvě sezony extraligu za Slavii VŠ Praha (trenér Rostislav Vorálek) a po zanechání studia nastoupil v roce 1974 základní vojenskou službu do Rudé hvězdy Praha. Členem SVS MV zůstal i po vojně, za RH Praha odehrál 10 sezon, pomohl k zisku 2 mistrovských titulů (1982 a 1984) a k vítězství v evropském PVP 1978. Vedli jej postupně trenéři Milan Vápenka, Zdeněk Groessl a Zdeněk Pommer. V roce 1984 byl uvolněn ze svazku MV, odešel do Itálie, kde hrál do roku 1989 postupně za klubové celky Ravenny, Udine, Cervia a současně trénoval klubové přípravky a mládež.
První mezistátní „přátelák“ v dresu ČSSR si zahrál v roce 1973, v letech 1975-83 již patřil k oporám a s reprezentací se rozloučil 6. místem na ME 1983 v NDR. Startoval na dvou olympijských turnajích (Montreal 1976, Moskva 1980), dvou MS a pěti ME s umístěním od 4. do 9. místa pod vedením trenérů Petra Kopa, Pavči Schenka (OH 1980) a Dušana Melíška.
Po návratu z Itálie v roce 1989 zahájil neméně úspěšnou trenérskou dráhu u extraligových žen Slavie Praha IPS, které vedl do roku 2002. V letech 1991-94 byl asistentem Milana Kafky u ženské reprezentace ČSFR s 5. místem na ME 1991 v Itálii a stříbrnou medailí z ME 1993 v Brně. Po Kafkově úmrtí v roce 1994 tým převzal jako první trenér a vedl při dalších dvou ME a jednom MS s dvojicí 9. míst a bronzovou medailí na ME 1997, pořádaném opět v brněnské hale Rondo po odstoupení Řecka z pořadatelství.
V letech 1998-2005 pracoval na ČVS ve funkci svazového trenéra a v roce 2002 se stal asistentem věhlasného trenéra J. Velasca u mužské reprezentace ČR. Toho po neúspěchu na MS v Argentině (13. místo) nahradil a mužský „nároďák“ vedl do roku 2004. V roce 2003 skončil tým pod jeho vedením na ME v Německu na 9. místě a překvapil 4. místem ve Světové lize v roli náhradníka za Argentinu. Za úspěch roku 2004 bylo považováno vítězství v premiéře Evropské ligy mužů s finálovým turnajem v Opavě. V sezoně 2006/07 vedl muže ČZU Praha s postupem do nejvyšší soutěže (mistrovství ČR) a od roku 2007 trénoval B-tým a v současnosti trénuje C-tým ČZU Praha v druhé nejvyšší soutěži.
Dodejme, že jako funkcionář byl ve dvou volebních obdobích členem výboru ČVS a do roku 2011 pracoval ve výboru VK Slavia Praha. Jeho trenérské kvality byly oceněny v únoru 2015 uvedením do Síně slávy Unie profesionálních trenérů při ČOV. Podrobný volejbalový profil jubilanta s několika fotografiemi naleznou zájemci ZDE.
Nedožitých 90 let MUDr. Františka Schwarzkopfa(*25. 5. 1927, †28. 8. 1986)
reprezentanta ČSR, Mistra Evropy z Bukurešti 1955 a Mistra světa z Paříže 1956, Zasloužilého mistra sportu a osobnosti Síně slávy českého volejbalu.
Pražský rodák, absolvent reálného gymnázia (maturita 1947) a Lékařské fakulty UK (promoce 1952). Lékařskou dráhu zahájil na umístěnku v tanvaldské nemocnici, v letech 1955-1968 pracoval jako chirurg a od roku 1966 primář chirurgického oddělení OÚNZ Praha 9 ve Vysočanech. V srpnu 1968 byl s rodinou na dovolené v Itálii, kde je zastihla okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy, a rozhodli se pro emigraci. Po krátkém pobytu ve Vídni se usadili natrvalo v německém Lohru nedaleko Freiburgu, kde se vypracoval na post přednosty anesteziologicko - resuscitačního oddělení místní nemocnice. Zemřel předčasně ve věku 60 let.
Ke sportu jej přivedl otec a pod jeho dohledem se věnoval basketbalu, fotbalu, lyžování, plavání a tenisu. Víkendy trávila rodina na trampských osadách na Berounce v okolí Mokropes, kde se ve 13 letech seznámil s volejbalem a od 17 let hrál osadní turnaje za Tornádo Kazín. Starší spoluhráči Václav Raban a Vladimír Vodička jej v roce 1946 přivedli do ligového týmu AC Sparta. Se Spartou resp. Sokolem Bratrství Sparta po roce 1948 získal v letech 1947-52 čtyři tituly vicemistra ČSR. V letech 1952-53 hrál oblastní přebor (II. ligu) za Sokol Liberec – to bylo v době pracovní umístěnky v Tanvaldu. Na vojnu byl povolán v roce 1953 do ÚDA Praha, se kterým získal v letech 1954 a 1955 dva mistrovské tituly. V letech 1956-57 byl oporou Dynama Praha. Po roce 1957 se začal věnovat naplno svému povolání a volejbal hrál do roku 1964 již jenom pro radost za Slovan Penicilin Roztoky s postupem do II. ligy. Současně hrál rekreačně nohejbal a tenis.
Křest v reprezentaci ČSR si odbyl v roce 1948 na Balkánsko-středoevropských hrách v Sofii (1. místo) a rozloučil se na jaře 1957 vítězstvím na silně obsazeném mezinárodním turnaji v Istanbulu. Startoval na dvou MS se ziskem stříbrné medaile v Praze 1949 a zlaté v Paříži 1956, byl Mistrem Evropy z Bukurešti 1955. Další 3 stříbrné medaile si přivezl ze Světových akademických her v letech 1949 (Bukurešť), 1951 (Východní Berlín) a 1954 (Budapešť). V roce 1955 se zúčastnil historického zájezdu volejbalistů ÚDA do Číny s desítkou vítězných zápasů a jednou porážkou (od reprezentace Bulharska, startující na turnaji ve Wuhanu). Zájemcům nabízíme podrobný sportovní profil jubilanta, jehož součástí je i několik historických fotografií.
70 let Františka Chrpy(*31. 5. 1947)
levorukého nahrávače juniorské, akademické a seniorské reprezentace ČSSR.
Pražský rodák s volejbalovými začátky v Dynamu Strašnice u trenéra Josefa Mejsnara (3. místo na MR 1965 starších dorostenců v Rožnově p. R.). V roce 1966 startoval s družstvem juniorů ČSSR na prvním MEJ v Budapešti, odkud náš výběr pod vedením trenérské dvojice Ladislav Drobný – Zdeněk Malý přivezl bronzové medaile. Současně zahájil studium FTVS UK a v letech 1966-70 hrál nejvyšší soutěž za Slavii VŠ Praha postupně pod vedením trenérů Josefa Stolaříka, Ivo Kunze a Rostislava Vorálka. V letech 1966-70 byl akademickým reprezentantem ČSSR se startem na třech ročních prestižního mezinárodního turnaje akademiků o Pohár 17. listopadu s vítězstvím v letech 1967 a 1969 pod vedením Zdeňka Malého. V roce 1970 startoval s trenérem Ivo Kunzem na Letní světové univerziádě v Torinu (5. místo). V roce 1970 zanechal studia a nastoupil na vojnu do RH Praha, kde působil do roku 1976 a po skončení prezenční služby jako člen SVS a zaměstnanec MV. Pod vedením trenérů Petra Kopa a od roku 1974 Milana Vápenky získal v roce 1972 titul Mistra republiky, tři druhá a jedno třetí místo v extralize. V letech 1974-75 byl členem mužské reprezentace ČSSR se startem a 5. místem na MS 1974 v Mexiku a 6. místem na ME 1975 v Jugoslávii (6. místo) pod vedením Petra Kopa.
Bronzoví dorostenci Dynama Strašnice na přeboru ČSSR v roce 1964. Zleva stojí Veselský, Sommer, Vančura, Hranáč, trenér Josef Mejsnar, Lamař, Langer a Jareš, dole zleva Kačírek, Chrpa, Duchek a Doležal.
Akademici ČSSR na LSU 1970 v italském Torinu (5. místo) - zleva stojící Kalina, Lehký, Chrpa, Miller, Hanzálek a trenér Ivo Kunz, v podřepu zleva Maršálek, Balkóci, Střečok, I. Třešňák a Jelínek.
Volejbalisté RH Praha – Mistři ČSSR 1972. Nahoře zleva Káral, Groessl, Němec, trenér Petr Kop, Vápenka, Penc, šéftrenér SVS MV Karel Brož, vedoucí A. Housar a lékař J. Kubíček, dole zleva Lebeda, M. Lehký, Čížek, Vrbovec, M. Pavlík, Chrpa a Fiala.
Reprezentační výběr ČSSR v roce 1974, zleva stojí první trenér Petr Kop, Kapera, Šlambor, Jeřábek, Petlák, Stančo, Vondrka a druhý trenér Evžen Krob, v podřepu zleva Mikunda, Pipa, Nekola, Chrpa, Jiří Svoboda a Řeřábek.
Autor: Zdeněk Vrbenský
o 3. místo: Dumek / Westphal – Likhatskyi / Likhatskyi (UKR) 0:2 (17:21, 17:21) semifinále: Bedritis / Rinkevics (LAT) – Dumek / Westphal 2:0...
muži: Oliva / Kurka – Dumek / Westphal 1:2 (19:21, 21:18, 11:15), Oliva / Kurka – Ntallas / Sideris (GRE) 2:0 (21:15, 21:19) ženy: Kubištová /...
muži: Roberts / Lorenz (USA) – Oliva / Kurka 2:0 (21:15, 21:19), Dumek / Westphal – Kubo / Sackermann (GER) 2:1 (12:21, 21:16, 15:12), Oliva /...
Volejbal Brno - Volley Näfels (SUI) 0:3 (21:25, 23:25, 18:25)
VK Benátky nad Jizerou – Aero Odolena Voda 0:3 (17:25, 19:25, 20:25)
ženy: Guignan / Ferreira (FRA) – Kubištová / Tonová 0:2 (13:21, 15:21), Grünig / Sorrensen (SUI) – An. Šimíčková / Ad. Šimíčková 2:0 (21:9,...