Lednové ohlédnutí za významnými jubilanty ČVS roku 2016

Nový rok otevíráme medailonky a gratulací dvojici osobností Síně slávy českého volejbalu. První ohlédnutí je věnováno trenérské legendě mužského volejbalu s dosud rekordním ziskem 11 mistrovských titulů svých svěřenců v kategorii mužů (v kategorii žen již byl předstižen Miroslavem Čadou). Druhý hráčce, která v 70. letech minulého století patřila k oporám volejbalistek RH Praha a také ženské reprezentace ČSSR.
Oběma si dovolujeme popřát do dalších let především pevné zdraví a spokojenost v osobním životě a při všech stávajících aktivitách.

70 let Mgr. Zdeňka Pommera

(*9. 1. 1946)

člena Galerie funkcionářů Síně slávy českého volejbalu a osobnosti Síně slávy Unie profesionálních trenérů Českého olympijského výboru.

Pražský rodák, 182 cm vysoký nahrávač známý jako „Pompe“ s volejbalovými začátky u trenéra Jaroslava Kunce v Dynamu Praha na libeňském Starém Ostrově. K prvním úspěchům lze započítat 2. místo na Přeboru ČSSR st. dorostu v jihočeské Blatné za vítězným Spartakem Brno ZJŠ trenéra K. Lázničky (mj. Drahoš Koudelka, Vláďa Petlák, Petr Schenk, Lubomír Zajíček). Od 16 let člen juniorské reprezentace ČSSR, po vojně v Dukle Mladá (1965-67) hráč Lokomotivy Praha (v obou případech II. liga), extraligového týmu VŠ Praha EXICO (1969-77), Potrubí Praha (I. NL) a Tatry Smíchov (II. NL). Pro radost hrál ještě řadu let pražský přebor za Slavoj Praha 7 (později VK Páča Maniny, nazvaném po oblíbeném a předčasně zesnulém trenérovi Pavlu Pačesovi).

Po skončení hráčské kariéry úspěšný extraligový trenér s premiérou v sezoně 1978/79 u žen Slavie Praha IPS jako asistent trenéra Josefa „Buldy“ Musila. V roce 1979 vyhrál konkurz na post prvního trenéra mužů SVS MV při RH Praha (od roku 1991 PVK Olymp Praha) a ve vršovické hale v Přípotoční ulici působil 15 sezon se ziskem 7 mistrovských titulů (první v roce 1982, poslední 1992). Dálkovým studiem FTVS získal trenérskou kvalifikaci I. třídy a magisterský titul a po jeho boku v roli asistenta působili Jiří Ebert a od roku 1986 celoživotní kamarád Milan „Winni“ Žák. Trenérský post v RH resp. Olympu by si udržel pravděpodobně i nadále, kdyby v roce 1993 nerozhodlo vedení klubu o zrušení mužské složky, po kterém se excelentní hráčský kolektiv rozutekl do konkurenčních klubů.
Trenér Pommer se čtveřicí nejvěrnějších hráčů (Blížil, Brom, L. Černoušek a Jeslínek) přešel do Spolchemie Ústí n. Labem, v roce 1994 zde získal titul vicemistra a v roce 1995 další mistrovský titul. Po ročním angažmá v Dukle Liberec (se 3. místem v sezoně 1995/96) se do Ústí vrátil a s týmem Setuzy získal v letech 1997 a 1998 další dva tituly. Následovala trenérská angažmá v Benátkách n. Jiz. v sezoně 1999/2000 (s neúspěšným pokusem o postup do EXL), Jihostroji České Budějovice v letech 2001-2006 a ziskem titulu v roce 2002, druhá sezona u VK Karbo Benátky (2006/07) a konečně sezona v ČZU Praha (2008/09). S úspěšnou kariérou klubového trenéra se rozloučil v důchodovém věku se ziskem dosud rekordního počtu 11 titulu Mistra republiky s celky mužů a za tyto úspěchy byl v roce 2013 oceněn uvedením do Síně slávy Unie profesionálních trenérů při Českém olympijském výboru.

Jeho trenérské kvality byly využity také u federální reprezentace mužů ČSFR v letech 1990-91. V roce 1990 stál po boku trenéra Rudolfa Matejky v přípravě a při startu na MS v Brazílii s 9. místem, které lze (dnešním pohledem) považovat za úspěch. Méně již dělené 9. místo na ME 1992 v NSR, kde byl u týmu jako první trenér spolu s Jaroslavem Tomášem v roli asistenta. Závěrem tohoto ohlédnutí stojí za pozornost uvést, že volejbalový klan Pommerů se zviditelnil již za první republiky (s účastí týmu „Pomráků“ na trampských turnajích) a drží tradici dodnes.

Zdeňkova manželka Eva (Evelína či „Noha“) roz. Václavíková hrála nejvyšší soutěž za Lokomotivu Praha, syn Zdenda Pommer junior sbírá momentálně trenérské úspěchy se ženami TJ Ostrava a dcera Vendulka spojila svůj život s Tomášem Johnem (úspěšným trenérem mládeže ČZU Praha). Jejich přičiněním by neměla rodinná volejbalová tradice díky vnoučatům zaniknout ani v letech budoucích. Pro zájemce přidáváme jubilantův podrobný profil z roku 2011, jeho zpověď zveřejněnou na www. olympic.cz v roce 2013 a na závěr několik historických fotografií.

Výběr juniorů ČSSR v roce 1962. Stojící zleva druhý trenér Jiří Němeček, Thurzo, Klementík, Mozr, Flaišinger, Slanec, Štěpánek, Medonos a první trenér Jaroslav Kunc, dole zleva P. Černý, Bzdúch, Olšan, Fritz, S. Novotný a Pommer.

Trenérské začátky v RH Praha na počátku 80. let připomíná snímek z „lavičky“, nalevo v roli statistika asistent Jirka Ebert, napravo nahrávač Tomáš Sýkora.

V roce 1983 si to v rámci semináře extraligových trenérů v Nymburce „rozdali“ účastníci mezi sebou. Jeden z týmů tvořili (zleva): Karel Láznička, Jirka Ebert, Zdeněk Pommer (na hlavě s dámskou koupací čepicí), Josef Smolka st., Jirka Medřický, Miloš Zika, Marcel Staša a Petr Musil (v té době na vojně u ASVS Dukla Liberec v roli metodika).

V roce 1993 vytvořili ligoví trenéři tým a zahráli si na Volejbalové Dřevěnici. Zleva s míčem Josef Novotný senior (otec známého reprezentanta), Milan Čuda, Zdeněk Pommer, Jirka Ebert, Milan Žák a Josef Smolka st.

Snímek poslední je z roku 2013 a uvedení Zdeňka Pommera a dalších trenérských osobností do Síně slávy Unie profesionálních trenérů. Nad laureáty stojí předseda ČOV Jiří Kejval.

---

65 let Zuzany Mrklasové

(*22. 1. 1951)

rozené Malé a v prvním manželství Kačmáčkové (*22. 1. 1951),

Mistryně sportu a osobnosti Síně slávy českého volejbalu.

Pražská rodačka s volejbalovými začátky v roce 1964 ve Slavoji Braník u trenéra Jiřího Němečka. K volejbalu ji přivedl otec Miloslav Malý, volejbalista Torkasu, resp. Sokola Pivovaru Braník s účastí v nejvyšší soutěži let 1951-52. Pro svůj mimořádný talent hrála Zuzana vždy o jednu kategorii výš – jako žákyně za dorostenky, jako dorostenka za tým žen Braníka ve II. lize. Nemohla uniknout pozornosti trenérů juniorek ČSSR a dres se lvíčkem na prsou oblékla poprvé na MEJ 1969 v Rize a Tallinnu (4. místo) a následně i na MEJ 1971 v italském Cecine (5. místo). V roce 1970 získala angažmá v ligovém týmu žen RH Praha, kde pod vedením trenérů Metoděje Máchy a od roku 1971 Jiřího „Strejce“ Novotného prožila nejúspěšnější léta své volejbalové kariéry. S výškou 175 cm hrála nejdříve na postu smečařky, v ženách RH Praha byla „přeškolena“ na nahrávačku. K jejím klubovým úspěchům s RH Praha patřily 3 mistrovské tituly v letech 1974, 1975 a 1977, dvě 2. místa v letech 1973 a 1976 a 3. místo v roce 1972. V roce 1974 přispěla ke 2. místu RH Praha v PVP a v roce 1976 k vítězství v PMEZ. Premiéru v ženské reprezentaci si odbyla v roce 1971 na ME v italském Reggio Emilia, odkud naše ženy pod vedením trenéra Stanislava Šnebergera přivezly stříbrné medaile. Druhým startem na vrcholné soutěži se stala účast na MS 1974 v Mexiku, kde na naše ženy pod vedením trenéra Richarda Bönische zbylo jen 17. místo. Jak to už žen bývá zvykem, povinnosti sportovní vyměnila za mateřské. Svůj život spojila s volejbalistou Braníka Karlem Kačmáčkem, v roce 1975 se jim narodila dcera Lucie a v roce 1977 syn Karel. Po narození syna již byla nucena zanechat vrcholového volejbalu, ale pro radost hrála dál za druholigové pražské týmy Pragovky, Střížkova a naposledy Škody Mladá Boleslav, které pomohla k postupu z KP do II. ligy. A ještě nedávno se objevovala na turnajích smíšených družstev 4+2.

Ještě dodejme, že také druhým manželem naší jubilantky se stal volejbalista - Libor Mrklas, bývalý ligový hráč Aera Odolena Voda, mistr republiky 1977 a reprezentant ČSSR. Zájemcům nabízíme podrobný profil jubilantky z roku 2011 a několik snímků dnes již historických.

Na snímku z roku 1966 Zuzana Malá třetí zleva ještě s týmem dorostenek Slavoje Braník, napravo trenér Jiří Němeček.

Zuzana s oblíbeným trenérem žen RH Praha „Strejcem“ Novotným.

Zuzana při obětavém zákroku v poli.

Stříbrný tým volejbalistek ČSSR v roce 1971 před startem na ME v Itálii. Zleva stojí první trenér S. Šneberger, Svobodová, Moskalová, Baniová, Mališová, Vindušková, Semecká, lékař A. Benda a druhý trenér M. Židišin, dole zleva Hübnerová, Mifková, Hálková, Vlasáková, Kodajová, Malá a Tušková (náhradnice).

Oficiální komentář na fotografii mistrovského týmu RH Praha sezony 1973/74 doplňujeme jmény osob. Nahoře zleva trenér Jiří Novotný, Petrová, Dittrichová, Holešovská, lékařka týmu MUDr. Koseková, Pařízková, náčelník SVS J. Kehár a vedoucí družstva J. Reicha. Dole zleva Kučerová, Tušková, Kačmáčková, Klímová a Kanalíková.

V roce 1976 vybojovala s týmem RH Praha prestižní Pohár mistrů evropských zemí. Na snímku z tohoto roku stojí zleva trenér J. Novotný, Pencová, Bartošová, Pechanová, Holešovská a Pařízková, dole zleva Klímová, Tušková, Dittrichová, Buštová, Kučerová a Zuzana Kačmáčková.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský