Analýza současného stavu v ČVS a návrh řešení

7. Konference ČVS 2009

Pro objasnění tehdejší situace považuji za nutné, abychom se fakty vrátili k 7. Konferenci ČVS.

Co se vlastně událo?

Stř. KVS vlastní chybou – tj. porušením Stanov (celá procedura je popsaná v materiálu „Kauza Středočeši“) vyřadil své možné zástupce z účasti na tomto jednání. S ohledem na důležitost tohoto jednání bylo pochopitelné, že osoby stejné zájmové skupiny měly zájem i přes tuto skutečnost, tj. bez respektování faktického a právního stavu, účast těchto osob na jednání a volbách prosadit – což konference odmítla.

Z průběhu jednání však bylo zřejmé, že konference měla většinovou vůli „dovolení Středočechů“ do výboru do budoucna napravit. Bohužel i přes upozornění a výhrady LK, zvolila konference řešení, které - jak se ukázalo na základě soudního rozhodnutí z 28.4.2010 - nebylo v souladu se Stanovami ČVS a dovolení „Středočechů“ tímto způsobem není možné.

Svolání mimořádného výboru

SR ČVS rozhodla, že s ohledem na ekonomické a faktické důvody bude svolávat výbor 1 x ročně, a to v květnu (program jednání orgánů ČVS zveřejnila na internetu dne 29. 6. 2009.

Dne 7. 9. 2009 byl ČVS soudním přípisem informován, že platnost Usnesení bodu D 7. Konference ČVS byla soudně napadena.

Dne 23. 12. 2009 byla doručena na ČVS žádost 24 členů výboru ČVS o svolání mimořádného výboru s programem, mimo jiné i naplnění bodu D usnesení 7. Konference ČVS, tj. dovolení zástupců Středočeského KVS do Výboru ČVS.

SR ČVS svolala dne 13. 1. 2010 konání mimořádného výboru na 25. 4. 2010.

Toto rozhodnutí někteří členové vnímali jako obstrukci ze strany ČVS, ale termín byl zvolen s ohledem na datum daňového přiznání, tj. 31. 3. a rovněž tento termín dával reálnou naději, že rozhodnutí soudu v kauze neplatnosti usnesení konference o „dovolení Středočechů“ výborem již bude známo.

Dne 12. 3. 2010 bylo na ČVS doručeno předvolání k soudnímu jednání k dané kauze, a to na den 28. 4. 2010.

Na základě tohoto předvolání SR 29. 3. 2010 rozhodla o sloučení jednání mimořádného výboru plánovaného na 25. 4. 2010 s jednáním řádného výboru ČVS 16. 5. 2010.

Data jsem zvýraznil úmyslně, aby si každý mohl ujasnit časovou posloupnost kroků SR, ze kterých je jasné, že se nejednalo z naší strany o obstrukci, ale o rozhodnutí, která byla učiněna v čase a podložena racionálními důvody, a to v zájmu ČVS.

Jeden z našich kritiků nám vyčítá, že se neřídíme „většinovou vůlí výboru“. Povinností SR však je řídit svaz podle platných předpisů a zabezpečit, aby se ČVS nedostal do situace právní nestability a nevratných kroků, a tuto povinnost SR, přestože byla vystavena neoprávněnému tlaku, splnila.

Obezřetnost a správnost postupu SR potvrdil svým výrokem soud, který rozhodl 28. 4. 2010, že usnesení konference nebylo v souladu se Stanovami ČVS a dovolení „Středočechů“ není možné.

Nikdo z nás si neumí představit rozsah dopadů, které by mělo případné rozhodnutí naplnění „vůle“ dovolení Středočechů na výboru 25. 4. 2010, neboť tímto aktem by byla zpochybněna legitimita všech orgánů svazu a svaz by se ocitnul v právně destabilizované situaci, která by prakticky paralyzovala jeho činnost a možnost ekonomického řízení svazu.

Tuto situaci může legislativně „nezpochybnitelně“ vyřešit pouze konference (detailněji popsáno v materiálu LK „Stanovisko k možnosti odvolání předsedy ČVS“).

Zástupci Středočechů se do té doby mohou zúčastňovat jednání výboru s hlasem poradním. Stř KVS i přes „neplnohodnotnou“ účast svých členů ve výboru má „zajištěnou kontrolu“ řízení ČVS, a to prostřednictvím předsedy KRK p. Huka, který se pravidelně zúčastňuje všech jednání SR.

Odvolání předsedy ČVS

Oficiální detailní výklad Stanov k odvolání předsedy jste obdrželi od LK, a proto právní aspekty komentovat nebudu, spíše bych připomněl faktické souvislosti.

Předsedou ČVS jsem byl loni zvolen na základě předložené koncepce rozvoje, a to na 4leté funkční období. K realizaci této koncepce byli na můj návrh zvoleni členové SR ČVS, kteří se s realizací cílů ztotožnili. A to, jak se nám podařilo splnit první rok našeho nového funkčního období, můžete posoudit ve Zprávě předsedy o činnosti ČVS, kterou jste již obdrželi.

Jak vzniklo současné napětí a snaha o odvolání vedení svazu?
Jaké jsou důvody snahy o odvolání?

Pro pochopení souvislostí spojených s tímto stavem se rovněž musíme vrátit do minulosti.

Prvním a zřejmě nejdůležitějším momentem byl rok 2003. Tehdy dva kluby - Odolena Voda a Perštejn - nasadily v jednom kole ve svých sestavách dva stejné hráče (Koláčný, Holubec) a tím narušily regulérnost soutěže.

Proti tomuto postupu podala stížnost většina klubů EXL a SR proto provedla ihned opatření, kterým těmto přesunům zamezila. Toto rozhodnutí, které jsme učinili v zájmu ochrany ostatních klubů, se paradoxně „otočilo“ a promítlo především do osobního vztahu aktérů – svazu a zástupců EXL klubů a dosavadní „relativně dobrý vztah“ dostal nesmiřitelný a nenávistný osobní obsah.

Vztahová propast se začala prohlubovat, neboť u majitelů extraligových klubů převládly názory, že EXL soutěž patří extraligovým klubům (jsou to oni, kteří soutěž a hráče financují), a proto by měla být vyvedena (vlastněna a řízena výhradně kluby, a to subjektem s vlastní právní subjektivitou) mimo svaz, kde by kluby měly možnost a pravomoc rozhodovat o:

• počtu účastníků,
• uzavření soutěže,
• marketingových a televizních právech,
• podmínkách, za jakých budou uvolňovat „své“ hráče pro potřeby reprezentace apod.

Kluby nerespektovaly fakt, že:

• soutěž je majetkem svazu a slouží k rozvoji volejbalu, jeho propagaci a výchově reprezentantů,
• neocenily vytvořený projekt Český volejbal, který zabezpečil extraligovým soutěžím televizní prezentaci (byli jsme prvním sportem v ČT, na který se pak navázaly basketbal a házená),
• nevážily si příjmů z prodeje marketingových práv, který každoročně znamenal přínos pro EXL-M – 3,5 mil. Kč + 500 hracích míčů + sítě, pro EXL žen 1,0 mil. Kč + 300 hracích míčů + sítě,
• a to v situaci, kdy si ČVS ve svém držení ponechal jen:
  • 30 % reklamních ploch na hrací ploše, jméno generálního partnera soutěže, reklamní prostor na síti a reklamní prostor na dresu o obvodu 12 cm.
  • Všechna ostatní marketingová práva převedl ČVS k užívání extraligovým klubům, a to včetně reklamních ploch „druhé řady“.

Ať si každý srovná prohlášení typu „že svaz marketingově okrádá kluby a nedává jim žádná práva“ – domnívám se, že v rámci možných podmínek se jednalo o korektní řešení, neboť i svaz, pokud se má rozvíjet, musí mít možnost příjmů ze svých produktů – a extraligové soutěže patří k nejdůležitějším segmentům marketingového produktu svazu „Český volejbal“.

Kritika klubů neustále narůstala, i když např. v basketbalu a házené ze strany federace podpora klubům byla prakticky nulová. A co bylo horší, kromě kritiky začalo mediální dlouhodobé trvalé poškozování projektu Český volejbal i mé osoby.

Druhým důležitým momentem v těchto vztazích bylo období před volbou předsedy v roce 2004, kdy jsem AVOKu v případě jejich podpory mé kandidatury, ve snaze vyhovět jeho snaze podílet se na řízení soutěží, několikrát nabídl následující:

Můj návrh byl odmítnut se slovy: že „AVOK se nebude podřizovat rozhodnutím nějakých hlupáků ve SR“ a že nic jiného než právní subjektivita extraligy (tj. vznik subjektu vlastněného kluby, stojícího mimo svaz), je nezajímá.

Od tohoto okamžiku bylo zřejmé, že dohoda není možná a že jsem osoba, která klubům stojí v jejich cestě a brání realizaci jejich dlouhodobých zájmů.

Po volbě předsedy v roce 2004, přestože mediální kampaň byla nekorektní (doprovázená několika anonymními udáními na finanční úřad, a to jak na mou fyzickou osobu, tak ČVS s.r.o.), jsem vyzval všechny ke spolupráci pro volejbal. Věděl jsem, že jako předseda nemám právo nadřadit své osobní pocity nad zájmy volejbalu.

Má výzva se minula účinkem, nejen že nedošlo ke spolupráci, ale opozice neuznala výsledky voleb, v negativní kampani a činnosti pokračovala, a to v celém období 2005 – 2009. Tento stav nebyl způsoben, jak je mi vyčítáno, „mojí komunikační neschopnosti“, ale komunikační nevolí „opozice“, která se rozhodla bojkotovat jakoukoliv spolupráci se svazem a rozhodnout na konferenci 2009.

Dalším „kamenem úrazu“ byla provedená změna systému SCM, která zamezila klubům používat státní zdroje, určené na výchovu reprezentantů, pro své klubové zájmy. Nepomohl ani nový systém „motivačních dotací“, kdy kluby dostávají od svazu prostředky za „dodání hráčů“ do reprezentace.

AVOKy neocenily ani zavedení systému DATAVOLLEY, který kompletně financoval svaz (včetně licencí a notebooků pro všechna družstva), online uvádění výsledků, jedinečný systém VIS.

Opozice (někteří zástupci AVOKu M a Ž) se poučila z prohry roku 2004 a systematicky začala pracovat na průniku zástupců extraligových družstev do orgánů KVS (ne však s cílem pomoci pracovat na rozvoji volejbalu v krajích), ale ve snaze dostat se do výboru ČVS. Penetrace byla úspěšná a značná část jedné zájmové skupiny se dostala do výboru ČVS.

Je zřejmé, že tím byla porušena proporcionalita poměru složení výboru (existují kraje, které mají ve výboru 2 zástupce i z jednoho klubu), kterou Stanovy stanovením počtů v zájmu volejbalu na všech rovinách sledovaly. Ale i to je demokracie, kterou musíme respektovat.

O tom, že tato skupina „mermomocí“ chtěla ovládnout řízení svazu ve volbách r. 2009, svědčí i „Kauza Středočechů“, ve které zástupci středočeských extraligových klubů bez právoplatného mandátu se snažili zúčastnit se konference ČVS.

Rovněž nebylo pochyb a bylo přirozené, že opozice udělá vše proto, aby bylo naplněno usnesení konference, ve kterém pravomoc volby členů výboru byla přenesena na výbor, a to bez ohledu, zda tento postup je v souladu se Stanovami či nikoliv.

Tento postup však neumožňuje soudní rozhodnutí, které bylo učiněno v této kauze dne 28. 4. 2010.

Opozice na svoji stranu získala část „nových“ členů, kteří se rozhodli podpořit realizaci cílů opozice a jak vyplývá z mediálně kampaně, na květnovém výboru se pokusí o změnu vedení svazu. Jejich snaha je samozřejmě legitimní.

V jaké konkrétní situaci se svaz nyní nachází

1. ČVS je v současné době finančně i hospodářsky stabilizovaný (jsou hotovy účetní audity – i u ČVS s.r.o.), svaz disponuje v tomto okamžiku dostatečnými zdroji ke krytí svých činností. ČVS i ČVS s.r.o. jsou v dobré hospodářské kondici.
2. ČVS zajistil dlouhodobě stabilní financování KVS, a to pravidelným příspěvkem z ČVS, ale především realizací projektu „Licenčních příspěvků“ – jsme jediný svaz, který má funkční tento zdrojový systém, který mohl vzniknout jen díky enormní investici svazu, a to do nákupu počítačů a tiskáren všem krajům, i do Volejbalového Informačního Systému (VIS).
3. SR ČVS zajišťuje odpovědně činnosti svazu v souladu se čtyřletou koncepcí, viz Zpráva předsedy o činnosti ČVS.
4. Obě seniorská družstva mužů i žen se účastní Mistrovství světa 2010.
5. ČVS i v této složité ekonomické situaci organizuje významné mezinárodní akce – Kvalifikace ME žen (květen 2010), Světová Série FIVB v beachvolejbalu (červen 2010), Mistrovství Evropy mužů 2011 (Praha, Karlovy Vary).
6. ČVS si prozatím „udržel“ Generálního partnera – KOOPERATIVU a.s.
7. Televizní prezentace volejbalu je rekordní - 138 přenosů a 340 repríz v přibližném rozsahu 28 680 minut. Studio Volejbal je významně podporováno ČVS s.r.o., které zajišťuje televizní práva k soutěží A1 a k celé Světové Sérii FIVB v beachvolejbalu.
8. ČVS je hodnocen MŠMT jako sport, který patří mezi TOP 12 českých sportů.
9. ČVS obhájil významné postavení i v rámci ČSTV – předseda byl na VH ČSTV zvolen na další 4leté období členem Výkonného Výboru ČSTV.
10. ČVS má nadstandardní vztahy s FIVB a CEV – o čemž svědčí mezinárodní akce, které nám byly těmito organizacemi přiděleny.
11. Ve SR ČVS jsou osobnosti, u kterých je záruka, že povedou volejbal k proporcionálnímu rozvoji, a ne v zájmu jednotlivé zájmové skupiny.

OoOoOoO

Jaká možná rizika hrozí odvoláním současného vedení svazu

1. S ohledem na 4leté funkční období a vzhledem k „nedostatku oprávněných důvodů k odvolání“ (autoritativní řízení, nekomunikativnost jako důvody k „revoluci“ neobstojí) bude převzetí svazu veřejnost, dosavadní partneři svazu, média, mezinárodní organizace FIVB, CEV vnímat tento krok jako „násilné převzetí svazu“.
2. Změnou ve vedení svazu:
   a. Bude ohroženo ekonomické fungování svazu a zajišťování mezinárodních akcí – nové vedení nebude mít čas zajistit náhradním způsobem zdroje pro zajištění akcí, které jsou již v realizaci, zvláště v případech, kdy zdroje jsou vázané na osobní přísliby.
   b. Bude zničen dlouhodobě budovaný kredit a vazby ČVS s FIVB a CEV.
   c. Bude ohroženo pravidelné, každoroční konání Světové Série FIVB v beachvolejbalu v ČR tak, jak zamýšlí současné vedení svazu.
   d. Bude zpochybněna organizace a schopnost finančního zajištění Mistrovství Evropy mužů 2011 (rozpočet cca 62 mil. Kč), CEV zřejmě bude okamžitě požadovat finanční garance ve výši 1,000.000,- EUR. Pokud nebude garance poskytnuta, může hrozit i odejmutí této akce z ČR a následný možný „dlouhodobý zákaz startu“ družstev ČVS, a to jak klubových, tak reprezentačních družstev, a to nejen na akcích CEV. Tím dojde k faktické mezinárodní izolaci ČVS. Pokud CEV a FIVB posoudí situaci, jako ohrožující jejich zájmy, hrozí i „přímá správa ČVS“ ze strany těchto organizací, tak jak jsme tomu byli svědky v případě argentinské federace.
   e. Bude zásadně poškozena a snížena marketingová hodnota projektu Český volejbal s možnou ztrátou Generálního partnera svazu.
   f. Dojde k poškození postavení volejbalu na marketingovém trhu, který máme společný s basketbalem, házenou a florbalem.
   g. Bude poškozeno postavení volejbalu v České televizi.
   h. Bude poškozeno postavení volejbalu v rámci ČSTV.
   i. Může dojít i k výměně na postech reprezentačních trenérů, což by mohlo negativně působit na RD a jejich účast na MS 2010. U RD mužů by mohla způsobit hromadné vzdání se reprezentace a tak kromě vystoupení družstva na MS 2010 by byla ohrožena i sportovní výkonnost družstva na ME 2011.
3. K řízení svazu se v kritickém období dostanou osoby, které s vrcholovým řízením ČVS nemají žádnou zkušenost, nemají představu o rozsahu vykonávané práce a zajišťování povinností svazu a rozsahu problematiky činností svazu (většina si myslí, že na svazu se „nic nedělá“ - proklamace o převzetí osobní odpovědnosti bez znalosti problematiky a „do čeho jdou“ je lehkomyslné a svědčí naopak o jejich nezodpovědnosti).
4. V rámci ČVS budou zřejmě neprodleně provedeny změny v naplnění filosofie „extraliga je nejdůležitější součástí svazu“ (tj. odtržení EXL soutěží od svazu), které mohou mít fatální dopad na budoucnost celého českého volejbalu (zájmem některých zástupců EXL soutěží není: rozvoj volejbalu v krajích, mládežnického volejbalu, reprezentace). Provedené kroky mohou být nevratné.
5. Svoji mocenskou pozici a ovládnutí volejbalového svazu (extraligovými kluby) se tato skupina pokusí potvrdit co nejrychlejší změnou Stanov ČVS.

Ti, kteří výše uvedená rizika vnímají jako „vyhrožování“, se pletou - bohužel je to reálný předpoklad možných rizik.

OoOoOoO

Návrh řešení současné situace

Je zřejmé, že „opozice“ od prosazení svých cílů (popsaných v této analýze) neustoupí. Z toho plyne, že ke střetu s funkcionáři svazu, kteří mají jiný názor na „fungování“ a rozvoj volejbalu, dojde.
Otázka je kdy, na jaké úrovni a jakým způsobem.

Nemožnost zvolení Středočechů do výboru, snaha o volbu nového předsedy, snaha o úpravu Stanov ČVS a zejména současná složitá situace svazu a závazky vůči FIVB a CEV má jediné legislativně nezpochybnitelné a rozumné řešení, řešení, kdy volejbal mediálně vyjde vítězně jako sport „inteligentních lidí“, tj. bez zásadního vlastního poškozování svého dobrého jména, bez možné ekonomické a vztahové destrukce.

Tímto řešením je konání mimořádné konference za podmínek dohodnutých oběma stranami.

To je taky návrh dohody, který jsem prezentoval AVOKu M a Ž:
Uskutečnění mimořádné konference v květnu roku 2012 za těchto podmínek:

1. Budou ukončeny mediální útoky na vedení svazu a tím bude ukončeno poškozování hodnoty a dobrého jména ČVS.
2. Vedení svazu bude mít „klid“ na řádnou organizaci a finanční zajištění Světové Série FIVB, Mistrovství Evropy mužů 2011 a řízení svazu.
3. Výbor svazu se uskuteční 1 x ročně (květen).
4. Do SR ČVS budou zvoleni zástupci AVOKu M & Ž.
5. Dohoda bude prezentována na společné tiskové konferenci.

 

Ing. Antonín Lébl,
předseda ČVS