S lítostí oznamujeme, že v neděli 22. září 2024 zemřela Běla Paclíková. Poslední rozloučení se bude konat v úzkém rodinném kruhu. Parte
(22. 3. 1928 - 22. 9. 2024)
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů, reprezentantka ČSR a ČSSR se ziskem 3 medailí na ME a MS. Ligová hráčka a pětinásobná mistryně republiky s družstvy ÚDA Praha (2 tituly) a Dynama Praha (3 tituly), Zasloužilá mistryně sportu a třetí nejlepší česká volejbalistka 20. století (podle ankety ČVS z roku 2001).
Narodila se v Praze na Letné ve sportovní rodině (oba rodiče byli aktivní tenisté a lyžaři), víkendy a prázdniny trávila na chatě ve Žloukovicích na Berounce, kde se poprvé seznámila s volejbalem a začala hrát se studenty smíšené debly. Závodně začala hrát nejdříve basketbal (ml. dorostenky SK Erb, starší dorostenky AC Sparta), na letenskou „Schäfrovnu“ si chodila zahrát volejbalové debly a v roce 1948 začala hrát závodně šestky za I. Ženský sportovní klub Letná pod vedením Františka Klonfara. V rámci reorganizace tělovýchovy v roce 1948 došlo ke sloučení tohoto klubu se SK Slavia a SO Starý Ostrov pod novým názvem Dynamo Slavia Praha a s přechodem na libeňský Starý Ostrov. Běla se stala hráčkou prvního týmu žen, se kterým v roce 1952 získala svou první trofej – stříbrnou medaili za 2. místo na MR 1952 ve Zvolenu.
Po další reorganizaci tělovýchovy hrála v roce 1953 za Slovan SV TVS (předchůdce ČSTV) 1. ligu. Následovalo tříleté angažmá ve výběrovém armádním celku ÚDA Praha pod vedením internacionála Václava Rabana s 3. místem v roce 1954 a dvojicí mistrovských titulů v letech 1955 a 1956.
Po zrušení ženské složky v ÚDA se vrátila do Dynama Praha. Za Dynamo hrála nejvyšší soutěž (1. CL) v letech 1957-63, získala s ním další 3 tituly v letech 1959, 1962 a 1963, dvě druhá a jedno třetí místo.
K volejbalu se vrátila v roce 1970 jako členka B-týmu Slavie Praha, složeného z bývalých reprezentantek, hrajících pro radost 1. třídu pražského přeboru, kterou s přehledem vyhrávaly a postup do 2. ligy přenechávaly o generaci mladším týmům v pořadí.
Přes výběr Prahy v roce 1949 se dostala v roce 1950 do ženské reprezentace ČSR, připravující se pod vedením Zdeňka Lišky na ME v Sofii. Na závěrečném soustředění si však udělala výron a reprezentační premiéru si odbyla až na MS 1952 v Moskvě, odkud si pod vedením Metoděje Máchy dovezla bronzovou medaili. Po stejným trenérem získala na ME 1955 v Bukurešti titul Mistryně Evropy, s trenérem Josef Češpivou startovala na MS 1956 v Paříži (4. místo) a na ME 1958 v Praze se stříbrnou medailí.
K dalším úspěchům lze započítat tři stříbrné a jednu bronzovou medaili ze Světových festivalů mládeže a studentstva z let 1951-57. V roce 1959 se zúčastnila historického zájezdu volejbalistek ČSR do SSSR, ČLR a KLDR, při kterém sehrály 9 zápasů, z toho 7 vítězných. Touto akcí se s reprezentací a trenérem Češpivou rozloučila.
Autor: Václav Věrtelář
kvalifikace: ženy: Michelle / Poletti (PAR) – Neuschaeferová / A. Pavelková 2:1 (21:16, 18:21, 17:15)
Brozyniak / Janiak (POL) – Trousil / Džavoronok 0:2 (19:21, 14:21), Trousil / Džavoronok – Krattiger / Dillier (SUI) 0:2 (17:21, 15:21)
ženy – divize B: finále: Česko – Turecko 3:0 (25:18, 25:22, 25:17) muži – divize C: finále: Slovinsko – Česko 3:2 (19.25, 28:26, 21:25,...
ženy: Česko – Německo Honzovičová / Pavelková A. – Maidhof / Schürholz 0:2 (16:21, 15:21), Lorenzová / Tomasová – Neuß / Dreßen 2:1 (17:21, 21:15,...
ženy: Dvorníková / Žolnerčíková – Schieder / Borger (GER) 0:2 (19:21, 12:21), Hüberli / Kernen (SUI) – Dvorníková / Žolnerčíková 2:0 (21:12,...
ženy: Česko – Slovensko Honzovičová / Pavelková A. – Tokošová / Tereňová 2:0 (21:19, 21:18), Lorenzová / Tomasová – Harmanová / Slezáková 2:0...