Táhnout za jeden provaz

S jakými představami jste vstupoval na funkcionářskou dráhu ve volejbalovém svazu?

Samozřejmě jako každý nový potencionální funkcionář – s revolucionářskými představami a se snahou všechno „kompletně“ změnit.

A jaká byla realita?

Tvrdá!
Neboť volejbalový svaz, který má více jak padesát tisíc registrovaných členů a dlouhodobou historii, je nutno nejdříve pochopit v jeho historii, souvislostech, metodách řízení, komunikace a existence. Když jsem přišel, měl jsem připraven návrh „Nových Stanov“ ale netrvalo dlouho a pochopil jsem, že Stanovy se dlouhodobě vyvíjely, aby byly schopny jak rozvinout činnosti volejbalu na území ČR a zároveň toto sdružení „ochránit před nežádoucím“. Musím přiznat, že mé „revolucionářské ideje“ pramenily více z neznalosti stavu, v duchu jsem se našim „funkcionářským předchůdcům“ omluvil.

Musel jsem také přesvědčit, že koncepční a systémové záměry, jako:

·      Projekt“ Český volejbal“,
·      systémový přístup v medializaci na ČT,
·      změny v systému mládežnického volejbalu,
·      změna řízení reprezentačních volejbalových družstev,
·      spuštění Volejbalového informačního systému, systému Datavolley,
·      změna systému SCM apod.

jsou správné.

Proč je teď kolem volejbalu tolik problémů a diskusí?

Já bych neřekl, že volejbal má více problémů než ostatní sporty, spíše naopak.

Např. v zásadních změnách ve srovnání s ostatními sporty jsme provedli celou řadu významných systémových změn (již zmiňovaný VIS, vybavili jsme všechny kraje počítačovou technikou, zavedli jsme systém licenčních příspěvků a licenčních karet, provedli jsme zásadní změnu systému SCM a přípravy mládežnických reprezentačních družstev pod.).

Rovněž se domnívám, že ve srovnání s ostatními sporty naše reprezentační družstva dospělých drží krokjak s evropskou, tak světovou špičkou (loni se obě družstva zúčastnila ME, letos se zúčastní MS).

Tvrdí se, že všechno je v lidech. Chybí nadšení nebo jde – jako v celé společnosti – o peníze?

Volejbal má zatím hodně nadšenců, ale samozřejmě, že jde o peníze. V této složité ekonomické době určitě nemáme tolik zdrojů, kolik bychom chtěli investovat do rozvoje volejbalu. Myslím si, že tento problém se nepodaří nikdy uspokojivě vyřešit ku prospěchu všech stran.

Jaký nejaktuálnější problém stojí před svazovými funkcionáři?

Udělat vše proto, abychom (pokud se nám nepodaří získat extra zdroje, které by umožnily zásadní rozvoj) v  těžké konkurenci ostatních sportů, způsobu života mladých lidí a současných ekonomických podmínkách udrželi zájem mladých lidí o volejbal a rozšířili tak naši základnu.

A to bude nelehký úkol, který bude od všech volejbalových činovníků vyžadovat „táhnout za jeden provaz“.

Ota Vodička