8.8.2019

Poslední velká mezinárodní akce ročníku 1999 / 2000 je minulostí

Máme za sebou juniorský vrchol letošní sezóny - 2019 MS U21 mužů v Bahrajnu. Generace, která nám v minulých letech vozila medaile z ME (zlatá – kadeti 2017, stříbrná – junioři 2018) a další pěkná umístění, chtěla svoji mládežnickou etapu uzavřít i medailí z MS. Bohužel o osudu tohoto turnaje se rozhodlo již několik měsíců před jeho zahájením. Pořadatelům se „podařilo“ nalosovat dvě silné, a dovolím si říci, dvě slabé základní skupiny.

„Nepřáli jsme si Írán a Rusko,“ říkal před turnajem trenér Jan Svoboda a co „čert“ nechtěl, oba tyto soupeře jsme dostali do základní skupiny. Ostatní evropské týmy na tom nebyly lépe. Italové dostali do skupiny Poláky, Brazílii a Kanadu. Bylo jasné, že dvě družstva, která by normálně patřila do nejlepší osmičky, budou hrát skupinu o 9. - 16. místo. Pro samotné hráče byla i smůla, že pořadatelství dostal Bahrajn, který je přivítal již před dvěma lety na 2017 MS U19 kadetů, odkud přivezli skvělé 7. místo. Nicméně nikdo „nesundával kalhoty, když brod byl ještě daleko“.

Všichni věděli, že o postupu se rozhodne asi hned v prvním utkání proti Rusku. Přesto, že jsme na „Rusáky“ vlétli neohroženě a vstupovali jsme do koncovky prvního setu s velkým náskokem (21:16), nepodařilo se nám tento set dohrát a soupeře jsme pustili do zápasu. Druhý set jsme sice ještě vyhráli, ale spíš chybami soupeře, a když se ve třetím setu „chytil“ ruský univerzál, bylo o zápasu rozhodnuto.

Druhé utkání proti Tunisku mělo být pro nás povinným vítězství, abychom si zachovali ještě naděje na postup ze skupiny. Kluci ho zvládli s přehledem a po překvapivém vítězství Ruska nad Íránem nás čekalo rozhodující utkání proti „mladíkům“ z Íránu. Mistrům světa z kadetské kategorie jsme byli rovnocenným soupeřem, ale dvě prohrané koncovky nás poslaly do skupiny o 9. – 16. místo.

Zklamání na hráčích bylo obrovské a kumulovalo se i pohledem na zápasy skupiny o 1. – 8. místo, kde Bahrajn, Korea, Čína nebo Argentina byla družstva, se kterými by si náš „nároďák“ pravděpodobně poradil. Po základní skupině se ukázala vnitřní morální síla mužstva a dobrá motivační práce trenérů a realizačního týmu. Na rozdíl od předešlé generace to kluci, jak se říká „nezabalili“ a i když věděli, že letos to na „placku“ nebude, zabojovali a skupinu o 9. – 16. místo vyhráli.

Museli porazit nebezpečný Egypt, sice prohráli v pátém setu s Kanadou, ale to bylo jejich poslední zaváhání. Následná utkání s Portorikem, vždy dobrým Polskem a neskutečně dobře fyzicky připravenou Kubou ukázala, že tato parta je na tom dobře nejenom po volejbalové stránce, ale že je na tom dobře i psychicky a morálně.

MS U21 nakonec vyhrál v nervy drásajícím utkání Írán, který až v pátém setu porazil výborně hrající Itálii, bronz brala Brazílie po vítězství nad Ruskem. „Překvapili mě Italové, jak se za ten rok zlepšili, přál jsem jim, aby to vyhráli, škoda…. Na tomto MS na nich byla vidět větší vyhranost, sebedůvěra v koncovkách, což nám asi trochu chybělo,“ říká nejvíce bodující hráč našeho výběru Marek Šotola.

Pravdou je, že koncovky nám hlavně v základní skupině nešly. V dalších utkáních už jsme si více věřili a můžeme si říkat kdyby……., ale jak všichni víme, na „kdyby“ se nehraje. „Rozdíl oproti MS kadetů je hlavně na servisu a útoku. Už to jsou chlapské rány a celkově se tady hrál již chlapský volejbal. Je vidět, že někteří hráči celý rok hráli ve svých mužských klubových „áčkách“. Podle mě se hlavně zlepšili Rusové, Poláci a Italové,“ říká naše libero Honza Pavlíček.

Nakonec tento výběr obsadil deváté místo. Někdo by řekl neúspěch, ale tak to není. Tento tým udržel body do světového juniorského rankingu a další generace má velkou pravděpodobnost, že se opět zúčastní MS.

„Jsem na kluky pyšný. Ukázali tady, že volejbal umí a taky ukázali, že umí a chtějí hrát, i když nejde o medaile. Odehráli na letošním MS dobrá utkání, v žádném vysloveně „nevyhořeli“ a poradili si se zeměmi, které dlouhodobě pracují s juniory až do 23 let a vozí z juniorských kategorií medaile - Egypt, Polsko, Kuba. Vyhráli pět zápasů, skončili s pozitivní bilancí a troufám si tvrdit, že výkonnostně patřili v této kategorii do první šestky na letošním MS. V čem jsme zaostávali oproti špičce (IRI, BRA, ITA, RUS) byl především servis (skákaný) a jeho stabilita. Zdobila nás obrana na síti i v poli a v rychlosti nahrávky a v útoku jsme srovnatelní s těmi nejlepšími. Nejdůležitější je, že jsme oproti minulosti nepropadli v přechodu z kadetů do juniorů. Družstvo potvrdilo titul mistra Evropy z kadetů druhým místem na ME juniorů a sedmé místo z MS kadetů devátým místem na MS juniorů. Opět jsme obsadili na MS pomyslnou třetí příčku z evropských družstev a to je velmi cenné umístění. Svými výsledky získali jak v evropském, tak ve světovém žebříčku hodně bodů do rankingu a zajistili spolu s RD 2001 pro ČR svým následovníkům skvělou výchozí pozici pro další kvalifikace, případně je velmi přiblížily přímému postupu na MSJ (aktuálně jsme v kategorii U18 na 1. místě v evropském žebříčku, v U20 na 5. místě evropského žebříčku a ve světovém U21 na 8. místě!!!). Většina hráčů tohoto týmu má velkou perspektivu, teď jde hlavně o to, aby zvládli přechod do mužů, aby se co nejrychleji zabydleli v EX mužů, a někteří mají šanci se brzy objevit ve „velkém" nároďáku mužů ČR. Já jim to za to, co pro naši reprezentaci během šesti let odvedli, moc přeji,“ konstatuje trenér Svoboda.

Ano, tato parta dokázala, co se v mládežnických kategoriích, dlouho nikomu nepovedlo. Pomohla vynést Český volejbal ve světových tabulkách, ať již kadetských nebo juniorských. Za to jim velký dík. Teď to již bude na samotných hráčích, jak se prosadí v seniorské kategorii, abychom podobná umístění mohli vozit i z vrcholných soutěží dospělých.